Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Děkuji, též jsi nádherný."
V tu chvíli jsem zamrzl na místě. Zastavil jsem se a odhodil vajgl na zem. Démon seskočil dolů, sehnul se a zvedl můj nedopalek ze země. Následně se otočil k popelnici a vyhodil 'odpad'.
Stále jsem byl zaražený větou, kterou před chvíli vyslovil. Jsem tak unavený, že jsem to řekl omylem nahlas?
,,Jsou chvíle, kdy mohu pátrat v lidské mysli." ozve se
Kráčeli jsme společně po nočním městě. Bylo tu ticho, všichni již byli doma a užívali si odpočinek po práci.
,,Chvíle? Nejde ti to vždy?" optám se
Necítil jsem se komfortně nad myšlenkou, že by mi četl mysl. Narušuje soukromí, nemá právo tohle dělat.
,,Ne a jsem za to i rád. Většinou o to ani nestojím, zkrátka se to ozve v mé hlavě."
,,A když o to stojíš, jak to funguje?"
Byl nejspíše udivený, že se o to zajímám. Ze začátku jsem s ním nechtěl mít nic společného, ale došlo mi, že má snaha je nemožná. Objevil se tu z ničeho nic a narušil tím celý můj život.
,,Záleží o kom se jedná. Nikdy se nedostanu do hlavy šťastného člověka. Strach, zklamání a nespokojenost sám se sebou. To jsou pocity, který toho dotyčného nejvíce zraňují a odstraní zábrany. " řekne
Kývl jsem, že rozumím, ačkoliv to byla pouze poloviční pravda. Nic z toho já přeci necítím, tak jak se mu to povedlo?
Byl neskutečně zvláštní.
Došli jsme před nás dům, kde se stále svítilo z kuchyně. Bylo něco málo po deváté hodině, takže mi bylo jasné, že můj debilní bratr připravuje pozdní jídlo.
V tichosti jsem vešel, po boku démona a v hlavě jsem si musel říct, že s ním teď nemohu mluvit, abych nevypadal jako blázen.
,,Ahoj."
Ozve se Jimin ihned, co se objevím v kuchyni. Pouze jsem kývl a natočil si skleničku vody. Byl jsem unavený, ale neměl jsem chuť ke spánku.
,,Co si přeješ k večeři?" optá se s úsměvem
Měl jsem chuť ho praštit pánvičkou, aby konečně sklapnul.
,,Je mi to u prdele, nemám hlad." odpovím
Všiml jsem si Taehyunga, který postával v rohu a jeho rudý oči mě přímo propalovaly.
Jimin už nic neříkal, unaveně stál u linky a připravoval potřebný suroviny. Prázdnou skleničku jsem dal do plného dřezu a opustil kuchyň.
V pokoji jsem si sundal mikinu a došel do koupelny, abych si vyčistil zuby.
Nanesl jsem modrou pastu na kartáček a trochu namočil vlažnou vodou.
