Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Chceš, abych se tě takhle dotýkal i ve skutečnosti?"
Jeho stisk kolem mého pasu nepatrně zesílil, ale nebylo to nepříjemné, právě naopak. Svou hlavu položil na mé rameno a věnoval mi opravdu letmý polibek na krk. I to však stačilo k tomu, abych se ošil.
,,Toužím po tom, ani nevíš, jak moc." zašeptá
Měl jsem pocit, že se mi podlomí kolena a byl jsem neskutečně rád za jeho chlad, jelikož mé tělo bylo v jednom ohni.
,,Ale bojím se, že se neudržím, pokud mě pohltí tvé teplo." dodá po chvilce
Trochu jsem odstoupil, abych se na něho mohl podívat. Jeho černý oči zářily touhou, ale také jsem v nich spatřil nejistotu.
Je mi jasné, že on to vnímá mnohem intenzivněji než já. Stále zapomínám na to, že čtyři roky byl v pekle bez lidského kontaktu.
,,Nemusíš se držet zpátky." odpovím
Je vůbec správné, aby se démon dotýkal lidské bytosti? Mám strach, aby z toho neměl problém.
Roztáhl svá křídla a já mohl pouze žasnout. Objal mé tělo silněji a během vteřiny jsme byli ve vzduchu a stejně tak rychle i u mě v pokoji. Položil mě až před mým parapetem, ale stále mě nepouštěl.
Beze slova si prohlížel mou tvář a hřbetem prstů jemně přecházel po mé pokožce. Byl tak strašně opatrný a něžný, kdybych byl z porcelánu.
,,Jsi ta nejkrásnější lidská bytost, kterou jsem kdy spatřil."
Párkrát mi již sdělil milá slova na mou osobu, ale poprvé jsem slyšel přímý kompliment z jeho strany. Nechtěl jsem tomu věřit, ale i tak to se mnou dělalo hodně.
Bez váhání jsem se k němu naklonil a věnoval mu polibek na krk. Nikdy jsem nedokázal svoje pocity vyjádřit slovy, ale chtěl jsem mu ukázat, že po dlouhé době ve mně dokázal vyvolat něco.
Zalapal po dechu, ale stále si mě držel u sebe bez hnutí. Z ničeho nic mě nadzvedl a než bych stačil cokoliv říct, tak mě položil do měkkých peřin a přesunul se nade mě.
Opět mě pohladil, ale nepatrně přejel i po mých rtech. Připadalo mi krásné, jak si nebyl jistý.
Odstranil jsem zábrany k mým myšlenkám. Zorničky se mu automaticky rozšířily, když si to uvědomil. Myslel jsem pouze na jeho rty a na touhu, abych je mohl cítit na těch svých.
Olízl si rty a pousmál se, když to uslyšel ve své hlavě. Naklonil se a já ucítil jeho chladný dech, který se mi odrazil na tváři.
Přerušil mezeru a lehce se otřel o moje rty. Objal jsem ho kolem krku, abych si ho mohl přitáhnout blíže k sobě. Měl jsem pocit, že se mi točí celý svět, když jeho měkký polštářky ovládaly ty moje.
Jeho pravá ruka se dostala pod mé tričko a já nad tím náhlým studem zalapal po dechu, čehož okamžitě využil. Otíraly jsme se jazykem a z nevinného líbání se stalo dravé, plné touhy a chtíče. Cítil jsem husí kůži po celém těle, ale ne jenom kvůli chladu, ale díky dotyku, který mi věnoval právě on.
Skousl jsem jeho spodní ret, on potichu vzdychl do polibku a odtáhl se. Musel jsem zklidnit své dýchání, ale jeho ruka, která jezdila po mém těle mi to neumožňovala.
Naklonil se k mému krku a jazykem začal přecházet po mé rozpálené pokožce. Silně jsem mu zaryl nehty do ramena a držel v sobě slastný vzdych, tedy až do chvíle, kdy silně nasál mou kůži.
,,Tae~"
Jeho tělo se doslova lepilo na to mé, cítil jsem, že byl vzrušený. Na chvilku se přestal věnovat mému krku, levou rukou mě objal kolem pasu a nadzvedl mě. Dostali jsme se do sedu, seděl jsem na něm obkročmo tváří k němu.
Sundal mi černé tričko a látku odhodil na kraj postele. Díval se na mou hruď a já jsem se na malý moment cítil trochu nesvůj. Jeho černý oči mě skenovaly tak neskutečně intenzivně.
Chtěl jsem spatřit jeho horní polovinu těla, ale bál jsem se mu sundávat oblečení, abych mu neublížil v oblasti křídel.
Pousmál se, jelikož stále měl volný přístup k mým myšlenkám. Bílé tričko si sundal sám a já jsem v tu chvíli musel pootevřít rty nad tím pohledem.
Jeho pokožka byla tak neskutečně bledá a na první pohled působila jemně jako hedvábí.
Všechno na něm bylo perfektní, kontrast mezi jeho kůží a černými vlasy a růžový rty, který jsou na dotek tak neuvěřitelně měkký.
Byl kurevsky nádherný.
Všiml jsem si, jak se usmál, vzal mou levou ruku do té své a políbil mě na hřbet ruky.
Následně mou ruku přiložil na tvář a přivřel víčka nad teplem, které ho pohladilo.
Nechtěně jsem se pohnul pánví, jelikož jsem měl pocit, že ztrácím stabilitu na jeho klíně.
Potichu vzdychl mé jméno a zcela zavřel oči. Neskutečně se mi líbil jeho hluboký hlas, momentálně o to více, jelikož byl plný vzrušením.
Původně jsem svůj nechtěný pohyb, zopakoval ještě jednou. Za levou rukou si mě přitáhl více k sobě a jeho rty opět opustily mé jméno.
Otevřel oči a na malý moment jsem dostal strach.
Zářily rudou barvou.
Nejspíše vycítil mé překvapení, začal usilovně mrkat a sklopil pohled dolů. Z ničeho nic mě však sundal ze svého klína, postavil se a s tichým promiň odešel k oknu.
Byl jsem zmatený jeho činem. Ublížil jsem mu?
Ihned jsem došel k němu a pohladil ho po tváři, oči okamžitě zavřel.
,,Koukni se na mě, prosím. " zašeptám
Vsadil bych se, že je to poprvé, kdy jsem ho o něco žádal. Chvilku váhal, ale poté se na mě podíval.
Vždy jsem si myslel, že červený oči má ve chvíli, kdy pociťuje hněv. Momentálně však byly zcela odlišný, nepůsobily děsivě.
Jeho pohled a křídla mě od začátku fascinovala.
,,Omlouvám se. " zašeptá
Nechápal jsem z jakého důvodu se mi omlouvá, když za to nemůže, nedokáže to ovlivnit.
,,Jsi krásný."
Roztáhl svá křídla a následně mi je obmotal kolem těla. Bylo to až neuvěřitelné. Měl jsem pocit, kdyby mi chtěl darovat objetí, ale bylo to úplně jiné a něčím výjimečné.
Tu noc už se mezi námi nic jiného neodehrálo. Leželi jsme v objetí, věnující letmý doteky tomu druhému. Ze začátku jsem si myslel, že toho všeho budu litovat, ale po dlouhé době se mi na hrudi usadil příjemný pocit klidu a štěstí.
﹏
Tuhle kapitolu berte jako upoutávku *mrk mrk
Tenhle díl nepatří k mým oblíbeným, jelikož jsem to psala po práci, takže zde značně odráží vyčerpanost nebo aspoň mě to tak připadá
Musím vám říct, že pracovat v cukrárně v domově důchodců je mnohem větší zábava než jsem si původně myslela...Ty staré babičky kouří a pijí více než já po dosáhnutí plnoletosti
