ANGEL FROM HELL /taekook

1. fraternal worries

Probudil jsem se na silný kašel, který mi drásal plíce. 
Hustý hleny se mi dostaly do pusy a já je automaticky vyflusnul někam vedle postele. 
Utřel jsem zbylé sliny z koutku úst a vyčerpaně se posadil na kraj postele. 

Zhluboka jsem vydechl a promnul si oči, který jsem měl přilepený k sobě, ospalky. 
Hlava mi neskutečně bolela a já měl pocit, že se každou chvílí pobleju.

Ačkoliv jsem cítil ten odporný pachuť v mých ústech z včerejšího chlastu a nyní už i z ranních sliz, tak jsem měl stále sucho v hrdle.

Natáhl jsem se k nočnímu stolků, odkud jsem sebral plechovku nějakého alkoholu a ihned to do sebe vyklopil. 
Zrakem jsem zavadil o digitální hodiny, který ukazovaly něco málo po šesté hodině, což znamenalo, že jsem opět přespal skoro celý den. 
Prázdnou plechovku jsem poté zmáčkl v ruce a odhodil někam do prdele. 

Najednou někdo jemně zaklepal na dveře, ačkoliv mi to způsobilo výbuch v mé hlavě. 
Dveře lehce zavrzaly a do místnosti vstoupil můj zkurvený bratr.

,,Neřekl jsem, že můžeš dál." 

On mě vyděšeně sledoval a poté prohlédl mé království, které spíše vypadalo jako smetiště. 
Špinavé prádlo na zemi, všude flašky po alkoholu a tělesné tekutiny, který už dávno zaschly a vytvořily výrazný fleky ať už na koberci, tak kdekoliv jinde, kde se to stihlo vsáknout. 

,,Proboha." zašeptal 

Pouze jsem se pobaveně zasmál, jelikož jeho oči přímo zářily lítostí. 

,,Teď mě poslouchej Jimine, buď mi během sekundy řekneš co potřebuješ a nebo tě okamžitě vyhodím z pokoje." zavrčím 

Dělal, kdyby nikdy předtím neviděl bordel. 
On byl totiž vždycky ten nejdokonalejší spratek z rodiny. 

Má skvělý známky a zkrátka se z něj může každý posrat.

,,Mamka vzkazuje, že ji máš zavolat, ptala se na školu." řekne

Volat si s mou matkou je snad to poslední, co bych teď chtěl dělat. 
Poraženecky vydechnu.

Je to jako noční můra, která nikdy nekončí.
Musím chodit na vysokou s mým bratrem, který je díky bohu o rok mladší, takže jeho ksicht nemusím vídat aspoň ve škole. 
Podotýkám, že nápad s ním bydlet doporučila naše matka, která si myslela, že to bude naprosto skvělé. Ani hovno.

Jediný důvod proč se párkrát ukážu na přednáškách je ten, aby mi nadále posílala peníze. Nemám brigádu, takže bych neměl z čeho platit chlast, cigára a trávu. 
Jimin dostal samozřejmě stipendium, takže o školní se starat nemusí. O to více mě nasralo zjištění, že dostává na účet větší množství peněz jenom kvůli tomu, jak je pilný.

Raději jsem se k tomu nevyjadřoval. 

,,Řekni ji, že zavolám zítra. To učení mě hrozně vyčerpalo." odpovím sarkasticky 

Zavrtí hlavou.

,,Seber se prosím, mám o tebe vážně starost." 

Na tyhle kecy jsem fakt neměl náladu. 

,,Drž hubu a vypadni." 

,,Aspoň otevři okno, smrdí to tady jako v hospodě s mrtvolami." 

Dodá a nakonec práskne dveřmi. 
Vypustil jsem ještě pár nadávek na jeho osobu, jelikož jsem ho nemohl vystát.

 

Dal jsem si rychlou sprchu, která mi trochu pomohla co se týče bolestí hlavy. 
Převlékl jsem se do čistého oblečení, které jsem cestou z koupelny sebral ze sušičky. 

Zamkl jsem dveře od mého pokoje a ze šuplíku si vytáhl průhledný pytlíček.
Ten jsem poté odložil vedle sebe na postel a z kapsy od bundy ještě vyndal papírky a filtry. 

Byl jsem na sebe pyšný, jaké krásné brko jsem si ubalil. Všechno ostatní jsem schoval a následně otevřel okno. 

Po chvilce už jsem cítil tu známou chuť na svém jazyku a těžký kouř na plicích.
Párkrát jsem musel zakašlat, ale nadále jsem si vychutnával ten příjemný pocit.

Různě jsem procházel po pokoji a vnímal, jak se moje myšlenky zcela vypnuly. 
Nedokouřil jsem to úplně, protože jsem nenáviděl ten konec, který neskutečně škrábe v krku. Zbytek jsem vyhodil oknem a svalil se na postel. 

Byla už tma, ale nechtěl jsem rozsvítit. 
Natočil jsem svou hlavu doprava a sledoval hvězdy přes otevřené okno. 

Musel jsem se smát nad tím, jak skákaly z místa na místo. Celá noční obloha kdyby tancovala.
Viděl jsem černou tečku v dáli, která se začala přibližovat.

Byl jsem přímo fascinovaný.

Čím více se blížil, tím více se zvětšoval a změnil tvar. 
Přivřel jsem oči a přemýšlel nad tím jestli to je havran a nebo obří kosa. 

Vylekaně jsem se posadil, když jsem zaznamenal lidskou bytost. 
Ladně dopadl na můj parapet. Dřepl si a jeho roztažená křídla zakryla zbylá okna, tím pádem můj pokoj zcela spadl do temnoty. 

,,Kurva." zašeptám 

Nikdy v životě jsem neměl takovéhle vidiny po trávě. Bylo to tak strašně reálné. 

,,Tohle je realita."

﹏

První díl je většinou nudný, pardon 🖤