Red eyes (Jasper Hale/ Twilight Saga)

I.

End Flashback

Nebylo to příjemné a Camille se probudila o tři dny později se strašným pálením v krku.

Maria jí vysvětlila, že ji proměnila v upíra a potřebovala ji na výcvik novorozenců.

Popravdě Camille přišlo zvláštní že ji, ženu, chtěla na výcvik novorozených upírů. Teda první týden jí to přišlo zvláštní.

Později ale Camille zjistila, že je silnější než běžný upír a má schopnost rušit všechny ostatní dary a ovládat oheň.

Cvičení novorozenců nebylo nic příjemného. Každý den s nimi Camille bojovala a cvičila je, aby byli připraveni na válku.

Maria vždy všechny vyhrála. Vyhrála války o území, které byly v té době běžné.

Camille je cvičila už 119 let a po těle měla spoustu jizev, které vypadaly jako otisky zubů. Měla je od ostatních upírů, kteří ji kousli a jelikož už upír byla, jed jí nemohl proměnit a místo toho tam měla jizvy.

Nejhorší ale bylo, že jejím úkolem nebylo je jen cvičit.

Každý upír byl nejsilnější v prvních měsících života, později byli slabší. Nikdo v armádě nepřežil déle jak osm měsíců. Marii už byli k ničemu, takže je nechávala zabíjet a hádejte, kdo to měl za úkol.

Camille.

Kdyby jste sečetly všechny upíry z bojiště a z armády, kterou cvičila, za celých 119 let už zabila přes 300 upírů a nebyla na to pyšná.

Ani si mezi dalšími upíry nedělala přátelé, protože je nechtěla vidět umírat na bojišti, nebo ještě hůř její vlastní rukou.

Už 119 let neukázala jakoukoliv emoci. Už nikdy se nezasmála. Byla chladná stejně jako její kůže. Jediné emoce, které cítila, ale neukazovala, byl vztek, smutek a lítost.

Ani se nepokoušela utéct, protože ji Maria hlídala jako oko v hlavě a jediné, kam ji pustila byl lov. Věděla, že útěk by dopadl marně.

Tak jako každý den stála ve stodole ve velkém kruhy utvořený chlapci a tří žen.

Opírala se o trám a sledovala dvojici, která před ní bojovala. Jeden kluk už tam byl šest a půl měsíce a druhý teprve dva.

Bylo jasné, kdo prohrával.

Camille se podívala ke dveřím, kde viděla Mariu, která na ni kývla a Camille chápala gesto. Maria odešla a Camille prohlédla zpět na bojující dvojici.

Neuběhly ani dvě minuty a starší upír byl na zemi a mladší vyhrál.

,,Pro dnešek konec! Dejte si volno a žádné boje mezi sebou beze mě!" Zakřičela Camille a všichni se začali rozcházet.

Camille přišla ke chlapci, který stále seděl na zemi a natáhla k němu ruku. Vzal ji a Camille mu pomohla vstát.

,,Pojď bokem." Vyšli ven, kde Camille v dálce viděla Mariu se svýma dvěma kamarádkama.

Camille si povzdechla a opřela se o vrata.
Otočila se na chlapce a bylo jí ho strašně líto.

,,Potřebovala jste něco, madam?" ,,Ne. Jen si myslím, že by jsi si měl dát odpočinek. Nejsi nejmladší a mladší tě lehko porážejí." Přikývl a jen se díval do dálky.

Když to nejméně čekal, Camille ho popadla a odtrhla mu hlavu od těla.

Tak nerada to dělala. Tak strašně moc jí jich bylo líto, ale nemohla jinak. Podívala se na tělo a hlavu na zemi a nechala ho vzplanout.

Camille byla ráda, že mohla ovládat oheň. Mohla zapálit klidně jedno stéblo v celé hromadě sena, ale neshořela by celá kupa.

Když se Camille podívala, jestli je Maria pořád pryč, všimla si, že všechny tři jdou zpět, ale nebyly sami. Maria v náručí nesla tělo.

Když přišli ke Camille, Maria se usmála, když viděla, co zbylo z chlapce.

,,Vem ho do svého pokoje a jakmile se vzbudí, uklidni ho a zavolej mě." ,,Jistě, madam." Camille převzala chlapce z jejího náručí a nesla ho k sobě do pokoje.

Normální člověk by ho asi neunesl, ale Camille nebyla normální člověk a přišel jí jako pírko.

Camille měla výhodu, že měla svůj malinký pokoj. Měla tam postel a malou komodu.

Ale když tak nad tím přemýšlela, nebyl to zrovna její vlastní pokoj. Každý novorozenec se měnil v jejím pokoji a proto ta postel

Když ho Camille položila, mohla si ho pořádně prohlédnout. Měl lehce kudrnaté a blond vlasy, jeho kůže začala pomalu blednout a mohla si všimnout i svalů.

Camille znala celý proces. Většinou u proměny křičeli bolesti, ale tenhle ne. Bylo to zvláštní.