Kapitola 34.

1.3K 42 5
                                    

Sheyla McCann-Cupr-Dewey

Celou dobu mi v hlavě hrálo jedno jméno, bylo mi povědomé. Ne jen tím, že máme společné příjemní, ale celkově. 

Vzala jsem do ruky fotografii na mém nočním stolku a přešla společně s ní k mému notebooku.  Zapla jsem ho a najala na nejznámnější vyhledáváč všech informací: google.

Zadala jsem: Jason McCann a čekala co mi vyskočí. Po ruce jsem měla fotografii, abych mohla lépe identifikovat mého otce.

Rozklikla jsem první článek, který jsem zde našla.

Jason McCann byl vsazen do vazby před dvanácti lety, za prodej drog, dívek, ilegálních zbraní, a vraždění nevinných lidí.

Vyděsilo mě to.

Vypla jsem notebook a zaklapla.  Fotku jsem uložila na své předešlé místo a šla dolů se podívat za mamkou a Alexem.

Šla jsem potichu a v tom jsem zaslechla jak se baví, nechtěla jsem poslouchat, ale vím, že kdybych tam šla, mluvit by přestali.

,,Hlavně opatrně, Shey se nesmí dozvědět co je doopravdy zač. Co kdyby se ho bála?" Řekla mamka. ,,Je to její táta." Pronesl zas Alex: ,,Jejím otcem jsi spíše ty než on." Řekla ostře.

Vyběhla jsem zpátky do svého pokoje a lehla si do postele: usni, usni. Opakovala jsem si a převalovala se.

Po těžké půl hodině přišla do pokoje mamka: ,,Zlato?" Zasekla se: ,,Tebe něco bolí?"  Zeptala se starostlivě: ,,Nebolí. " ležela jsem k ní zády: ,,Ve čtyři jak máme jet do té cukrárny, tak tam na nás bude čekat jedna osoba a ta osoba je Jason, Nebolí tvůj pravý otec." Posadila se na postel: ,,Mami nechci ho vidět, neznám ho.  Bojím se, četla jsem na internetu, že byl dvanáct let ve vězení." Zafňukala jsem.

Mamka mě obejmula: ,,Zlatíčko moje, nemáš se vůbec čeho bát, tobě by nikdy v životě neublížil. Půjde s námi i Alex." Pohladila mě: ,,Vážně?" Ujistila jsem se. ,,Samozřejmě a když ti to bude hodně nepříjemné, tak půjdeme pryč. Ale neboj mě se taky nelíbí nápad, aby jste se setkali."

***

Caitlin D.

Seděli jsme v autě a jeli na určené místo.  Po rozhovoru se Shey jsem byla hodně nervózní.  

,,Tak jsme tady." Usmál se Alex. Oplatila jsem mu úsměv a vtiskla sladkou pusu.

Společně jsme vystoupili z auta. Alex mě chytl za ruku a Shey také. Byl přívětivý, chápavý.

Vstoupili jsme do cukrárny a já očima vyhledávala tu jistou osobu.  Změnil se, málem bych ho snad ani nepoznala.

Měl docela svaly, černé tričko, kterého snad celého obepínaly, koženou bundu, blond vlasy A patku.  Vedle něho seděl snad i Fredo.

,,Támhle." Naznačila jsem pohledem a společně s Alexem a Sheylou jsme se tam rozešli.

,,Ahoj." Postavil se společně s Fredem. ,,Ahoj." Řekla jsem s nezájmem, takřka neslyšně.

,,Tohle je můj manžel Alex a moje dcera Sheyla." Představila jsem svou rodinu. Ale pozdravil, jenom Shey byla dost zamlklá.  ,,Jsem Jason." Napřáhl ruku k Shey, která pohledem vyhledala mě. Přikývla jsem.

Podala mu svou drobnou ručku a potřásli si: ,,Jsem Fredo ."

Posadila jsem se do boxu a Shey ke mně, vedle ní Alex, takže byla uprostřed. Objednala jsem sobě kafe, Shey zmrzlinový pohár a Alex si dal citrónový dort.

,,Sheyla je to tak?" Podíval se na mě a pak na ní: ,,jo." Řekla. Stále se sklopeným zrakem na svůj zmrzlinový pohár.

,,Jsi v sedmý Viď?" Znovu nadhodil: ,,Jo."  V duchu jsem se musela za břicho smíchy popadat: Jasone to jsi toho ze své dcery moc nedostal.

,,Tak třeba řekni jaké máš koníčky a nebo jak ti to jde ve škole Shey." Vložil se do toho zachránce Alex. Zastrčila jsem Shey pramínek vlasů za ucho a vtiskla jí polibek do vlasů.

,,Ráda čtu, cvičím, dělám atletiku, ale teď zrovna ne, protože máme menší volno. Ve škole mi to jde dobře." Opět řekla jednodušše. ,,Já jsem ve tvém věku taky měl rád atletiku." Odpověděl hbytě Jason. ,,To je skvělý." Řekla s nezájmem.

Dojedla pohár: ,,Mami já chci jít domů, nemám ještě všechny úkoly hotové."  Zaprosila.  ,,Jistě zlato." Dopila jsem kávu, Alex vytáhl peníze a položil je na stůl pro servírku: ,,Rád jsem vás poznal pánové."  A odešli jsme.

***

Zamíchala jsem směs na pánvi předemnou.  ,,Zlato?" Ozval se Alex: ,,Ano?" Odpověděla jsem mu s úsměvem: ,,Víš kam bychom mohli? Třeba na nějaké ostrovy, kde si zasurfuju. " zasmál se a obejmul mě zezadu. ,,Domluv se s naší princeznou. Mně se líbí všude." Otočila jsem se na něho a políbila ho.

,,Jdi prosím říct Shey, že bude večeře." Přikývl a s posledním polibkem odešel .

Zazvonil zvonek.  Vypnula jsem plotnu a šla otevřít.

Stál tam Jason, achjo.

,,Můžu dal?" Nadzvedl obočí. Zaterasila jsem mu cestu: ,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad."   Stále naléhal: ,,Jasone sám si dnes viděl jaký nemá zájem o tebe. Je zbytečný se pořád snažit, po dvanácti letech. Ona má tátu jako Alexe." Odpověděla jsem na nevyřčenou otázku: ,,Jak jako manžel, však jsi na mě mohla počkat." Řekl zklamaně: ,,Taky mě mrzelo, že jsi odjel, potom co mě unesli. Že jsis našel Alison. Ale Alex je můj manžel už deset let. Je to moje rodina, miluju ho. Najdi si i ty svou rodinu." Zavřela jsem dveře.

He waits II. ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat