20.

1.4K 42 1
                                    

Caitlin: 

Probudilo mě chrápání vedle mě. Divila jsem se, protože Jason nechrápe. 

Zapřela jsem se o lokty a vyděsila se, když jsem vedle svého těla objevila Lila. Musela jsem usnout, byla jsem naštvaná, že jsem tu usnula. Sebrala jsem ze stolu svůj laptop a opatrně odešla z jeho pokoje, proč mě nevzbudil.

Otočila jsem se zády ke dveřím a vyděsila se, srdce se mi rozbušilo jak nejvíce mohlo, stál tam Jason s nečitelným výrazem ve tváři, ruce zkřížené do sebe na hrudi, kruhy pod očima. Potrhané černé triko a ušpiněné kalhoty nejspíše od bahna. 

,,Ehm.. Já." Koktala jsem, neschopná slov. ,,Co jsi tam dělala?! Spali jste spolu?!" Skoro na mě zakřičel až jsem se polekala znovu. ,,Hledali jsme různé informace o vrahovi mé sestry, chtěl mi pomoct narozdíl od tebe, usnula jsem tam omylem. Takže na mě neřvi laskavě." Také jsem na něho zvedla svůj hlas a chystala se ho obejít, ale to by nebyl on kdyby nechytl mé zápěstí. ,,Já si  u sebe doma budu řvát jak jen budu chtít to si pamatuj holčičko." Řekl dost ostře až mě zamrazilo a udělalo se mi mdlo z jeho přístupu a chladnosti. Do očí se mi nahrnuly slzy, povolil mé  zápěstí a konečně mě nechal odejít, díky bohu.

Vpadla jsem do pokoje a položila notebook na noční stoleček, vzala si čisté oblečení a šla si hodit dlouhou a teplou sprchu, potřebovala jsem se uklidnit, protože to maličké si hraje s mými nálady jak se mu jen zlíbí. 

Slyšela jsem prásknutí dveří což značilo, že je Jason v pokoji. 

Hodlala jsem vylézt neboť jsem tu byla už dlouho, určitě půjde do sprchy také. Provedla jsem veškerou ranní hygienu, jako je čistění zubů, učesaní mokrých vlasů, vyčištění pleti po koupeli a lehkého líčení. 

Vylezla jsem z koupelny a rozhlédla se, kalhoty byli na druhé straně místnosti, triko snad ještě více roztrhané na posteli a mikina pošlapaná na zemi, dokonce jsem tu našla i boty na ven. Což mě naštvalo, jelikož já se tady seru s úklidem. 

Stál naštvaný jako nějaká dravá šelma, hluboce dýchal což ukazovala jeho nepravidelně zvedající se hruď. Naštvaně vběhl do koupelny a už jsem slyšela jsem proud vody. 

Přešla jsem ke kalhotům a sebrala je ze země, také k tričku a mikině, vše bylo špinavé, šla jsem s těmi věcmi do místnosti ve, které je pračka a vše do ní vhodila. Poté jsem se vrátila pro boty a šla je uklidit do botníku dolů. 

,,Já se ti divím, že mu děláš služku." Zasmál se ironicky Ryan. ,,Co mi zbývá, když je takový." Pokrčila jsem rameny a odešla do kuchyně. ,,Jaký." Přišel zamnou, někdy je až moc otravný. ,,Naštvaný, zlý." Vyjmenovala jsem a vyndala si pánev, olej, vajíčka. ,,Ještě jsi se nesmířila?" Sedl si na barovou židličku. ,,Smířila Ryane." Věnovala jsem mu pohled, kterým jsem chtěla utnou konverzaci a zapla plotnu. ,,Tak po něm taky vytři to bahno." Posměšně klepl do stolu a zmizel. Otočila jsem se za ním. ,,To určitě." Vztyčila jsem prostřední prst a opět se vrátila k přípravě snídaně. Vhodila jsem vajíčka na pánev a začala je smažit. 

,,Tady to voní." Uslyšela jsem pro dnešek první příjemný hlas, který patřil Lilovi. ,,Dáš si?" Optala jsem se s úsměvem. ,,Klidně." Posadil se na barovou židličku, kterou před nějakou dobou obsazoval Ryan. Položila jsem před něho talíř s vajíčky a sobě jsem si nandala zbytek. 

,,Em, promiň, že jsem tě nevzbudil nebo tak, ale taky na mě dolehla únava." Zasmál se nervózně. Mávla jsem rukou: ,,To nevadí." A usmála se. 

,,No né hrdličky." Zasmál se nenávistně Jason, pozoroval nás jak spolu komunikujeme a já umývala akorát nádobí.  Ignorovala jsem jeho přihlouplou poznámku. ,,Jasone brácho, nechápu co tě žere však jsme jen kamarádi." Nastavil ruku na jejich pozdrav, ale Jason ho jen spražil nenávistným pohledem a ruku nepodal. ,,Děláš chybu Jasone." Řekl a odešel. No skvělý jsem tu s ním  teď sama. 

,,Kde mám oblečení?" Řekl opět hnusně. ,,V pračce a v botníku." Řekla jsem s nezájmem a odebrala se do hlavní haly. Následoval mě. ,,Kam jdeš?" Nadzvyhl obočí. ,,Pryč." Věnovala jsem mu lhostejní pohled, sebrala klíče a zmizela ven. 

Nastoupila jsem do svého auta a rozjela se do obchodu, doma chyběli základní potraviny a to se mi ani trochu nelíbilo. Klukům to bylo asi jedno, ale mě rozhodně ne, nevím jak na tom byla Bethany. 

Přemýšlela jsem celou cestu nad tím proč je Jason na mě takový, nechápala jsem to. 

He waits II. ✔️Where stories live. Discover now