časté věci na wattpadu

♥ 36. Zlá přítelkyně

Jedno z největších překvapení za poslední měsíce pro mě bylo, když jsem na českým Wattpadu našla fanfikce na Hamiltona. Fakt, myslela jsem, že mám halucinace.

Je čas, abychom si rozebrali další ženskou character trope, která mě irituje do takové míry, že dostane celou kapitolu sama pro sebe. To, co je na ní unikátní, je, že se dá použít prakticky v každém příběhu. Už jsem ji viděla v hetero romancích, v LGBTQ+ romancích i ve fanfikcích. Ale to, že se dá využít všude, rozhodně neznamená, že by se měla využívat všude. Osobně bych byla nejradši, kdyby tomu bylo naopak. Ale pojďme se nejdřív podívat, proč mě vlastně tak štve.

Jde o to, že v příběhu se dvě postavy dají dokupy, ale jedna z nich, totiž love interest hlavní postavy, má expřítelkyni, která si to nenechá líbit a nějakým způsobem jejich vztah sabotuje nebo se o to aspoň snaží. Většinou nemá žádné výrazné vlastnosti kromě toho, že je prostě rozmazlená mrcha, která si myslí, že vlastní další lidi a je neúměrně zlá, nebo je jednoduše naprostej protiklad naší perfektní hlavní postavy, a občas se jako čtenář až divíte, jak s ní ten perfektní love interest mohl vůbec vydržet. (Ono totiž většinou fakt nedává smysl, jak se sakra mohli takoví lidi vůbec dát dokupy. Prostě proč by ten love interest, který je většinou vykreslený jako personifikace dobra, chodil s někým tak kontrolujícím a zlým na lidi?) Její jediná motivace je dostat toho love interesta zpáty, ale to úplně nepůjde, protože ten je buď ve vztahu s hlavní postavou nebo má crush na hlavní postavu. Takže hádejte co, tahle týpka teď nenávidí hlavní postavu! Prakticky jenom kvůli tomu, s kým chodí! Yay!

(Teda, když jde o expřítelkyni, tak je to ještě dobrý. Horší je to, když spolu love interest a Zlá Přítelkyně ještě chodí, a naše dokonalá, nevinná hlavní postava je vlastně důvod, proč náš love interest tu týpku podvádí. V takovém případě se Zlou Přítelkyní i celkem soucítím.)

Jakoby, umím si představit, že máte pocit, že váš příběh potřebuje nějakej konflikt a tahle postava vám na to přijde naprosto ideální, ale ne. Prostě ne. To, že se chce dát zase dokupy se svým bývalým, je - aspoň z mého pohledu - dost chabá motivace, už to tu bylo a nic nového to prostě nepřinese. A mě to prostě se*e, když se v médiích nemůžou dvě hlavní ženské postavy vystát, obzvlášť, když je to jenom proto, že crushujou na stejnýho týpka. (Nebo ideálně když ani necrushujou na stejnýho týpka, ale jenom dojde k idiotskýmu nedorozumění, kde to tak naprostým omylem vypadá. Druhá série Stranger Things, anyone?)

Další věc, která mě dost irituje, je, když je tahle trope použita v LGBTQ+ příběhu a jediná ženská postava, která má nějakou významější roli, je právě Zlá Přítelkyně. Jako já ani nemám slov.

Ale když jde o výskyt téhle postavy v originálních příbězích, pořád to není ta největší ze stvětovejch katastrof, jde to i hůř. Třeba tak, že píšete fanfikci, potřebujete do ní záporáka, tak vezmete úplně v pohodě ženskou postavu a uděláte z ní Zlou přítelkyni. Vy víte, jak mě irituje, když někdo z milých postav dělá ve fanfikcích mrchy, vy to víte! A tenhle často upřímně sexistický přístup k psaní ženských postav se bohužel děje poměrně často. To fakt není známka dobrýho psaní ani dobrý mediální gramotnosti, když vezmete postavu, která by v originále ani mouše neublížila, a najednou je z ní největší mrcha pod sluncem. Prosím vás, teď a tady si všichni, jak tu sedíme, zkusíme společně internalizovat, že

1. Ne všechny příběhy potřebujou drama

2. To drama se dá udělat i jinak

3. Nemůžete si jen tak kompletně předělat charakter postavy, protože se vám to hodí do děje, do háje! (Můžete, ale nedělejte to! Ty postavy si to nezaslouží!)

Měli byste myslet na to, že ex vašeho love interesta nemusí být vždycky záporák. On je to vlastně větší plot twist, když ta postava není záporák. Třeba v Hamiltonovi to funguje dobře, protože má asi tak čtyři love interesty, ale ani jeden z nich není vyobrazený jako záporák. (Víte- víte co? Odteď máte legální právo mě praštit pokaždé, když zmíním Hamiltona.) Nebo se podívejte na Scotta Pilgrima (O kterým bych asi taky měla přestat mlít, ale mě to baví.), kde najdete podle mě jedno z nejrealističtějších vyobrazení vztahů v období života, kdy je vám něco přes dvacet. Jsou tam lidi, co spolu chodili a nesnáší se. Lidi, co spolu chodili a teď jsou kámoši. Lidi, co spolu chodili, ale jsou nuceni spolu i po rozchodu trávit čas, takže se chovají civilně, ale je mezi nimi divný napětí. Kámoši, co chodili se stejnou osobou. A to je teprv vrchol celýho toho metaforickýho ledovce. Pointa je, že vztahy, ani minulý vztahy, nejsou černobílý.

A když už chcete Zlou Přítelkyni v tom příběhu mít, dejte jí aspoň nějakou hloubku! Dejte jí víc, jak jednu vlastnost, dejte jí nějakou minulost. Udělejte to nějak zajímavě. Co kdyby se třeba na konci knihy spřátelila s hlavní postavou? A nebo můžete tuhle trope postavit na hlavu tím, že se hlavní postava a Zlá Přítelkyně spojí proti love interestovi. To už sice bylo zpracováno ani nevím kolikrát, ale rozhodně ne ani z poloviny tak často, jako trope zlé ex.

Prostě Zlá Přítelkyně by podle mě měla jako trope zemřít, minimálně ve svý nejextrémnější formě. Kromě toho, že často fakt bývá sexistická, je v příběhu většinou jenom proto, aby posunula děj, což jednoduše není dobrý využití. Dejte jí nějakou osobnost, nějaký zájmy, nějaký vztahy s ostatníma postavama, který nejsou hlavní postava nebo její love interest. Když už ji tam máte, naučte se ji pořádně využívat.

(Also, hádejte, kdo si koupil Spící Beatrice. Podporujme dobrý autory.)

Peace out,

Hermione Weasley