1. kapitola - Amy

5.7K 134 5
                                    

Kdybych řekla, že mě na světě štvalo něco víc než Ryanův nezájem, tak by to byl můj obří zadek a nevýrazný ksicht. Všechno zlato prostě musela pobrat moje starší sestra Mel.

K čemu mi bylo, že jsem měla talent na jazyky a matematiku, když jsem vypadala jako vyšisovanej čmelák.

Dostala jsem se díky stipendiu na prestižní vysokou školu a věřte mi, že chodit mezi topmodelkama s umělýma kozama a napíchanýma držkama, kterým nebylo přes make-up a umělé řasy ani vidět do obličeje, nebylo moc jednoduchý. Asi jsem měla poněkud jinou představu o kráse než ony a místní kluci.

Jen řasenkou mohla disponovat možná tak moje sestra, která vypadala skvěle. Tyrkysově modré oči zářily na dálku, bílé zuby, plné rty a podmanivý pohled jí stačil, aby přitáhla pozornost Ryana. Majitele bytu, ve kterém bydlíme.

Možná to bylo i tím, že byla tmavší typ než já a měla perfektní postavu. Jo, chodila do posilovny s Ryanem a já mohla tak maximálně sedět doma s učebnicemi a šprtat se, abych vůbec měla na stipendium.

Kdybych pobrala tolik krásy, co sestra, mohla jsem se živit jako modelka, hosteska nebo sekretářka, ale já mohla dělat maximálně tak překladatelku někde hluboko v útrobách nějaké prestižní firmy.

Jako neměla bych si stěžovat, ale sestřičce to prostě jen spadlo bezpracně do klína a já musela dřít a učit se, abych si mohla dovolit ty samé peníze jako ona.

Pokaždé, když vešel Ryan těmi dveřmi, představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybych byla já ona. Užívala bych si pohled jeho modrozelených dechberoucích očí, a tak ráda bych mu prsty pohladila světle hnědé vlasy. Nebyl sice nijak vysoký ani neměl dokonalou postavu, ale to já jsem vedle sebe ani nepožadovala.

,,Kde je šprtka?" zaslechla jsem Melisin hlas z předsíně.

,,U sebe, kde by byla?" dodala matka a já jen čekala, kdy se rozrazí dveře bez zaklepání.

Otočila jsem se od rozečtené knihy na prosklené dveře, když se v nich objevil sestřin povýšený úsměv jako vždycky.

,,Pojď do obýváku, máme pro tebe práci."

Rozbušilo se mi srdce. Kdo my? Máma o ničem nemluvila. Hlavou mi probíhalo tolik otázek.

Nervózně jsem vstala a upravila si tričko přes vytahané tepláky, abych zakryla svůj zadek. Hned za dveřmi mě praštily do očí Ryanovy boty. Určitě mi nabídnou nějakou trapnou práci, aby se mi mohli vysmát.

Vešla jsem do obývacího pokoje a všichni seděli u kávy včetně matky. Ta se musela účastnit vždycky všeho.

,,No pojď, sedni si." zaregistroval mě Ryan a mile se usmál.

Kéž by se na mě takhle usmíval pořád.

,,Mám pro tebe dobrou práci." podíval se na moji matku jako by to snad měla rozhodnout ona.

,,Jakou?" štěkla jsem.

,,Jedna rodina shání chůvu a hospodyňku. Mezi námi... Za každou informaci o téhle rodině dostaneš bonus. Zdůrazňuji, že chci zajímavé a pikantní informace." nechápavě jsem se mu zahleděla do obličeje.

,,A co bych měla dělat pro tebe?"

,,Paul je zloděj a podvodník, takže děláš správnou věc."

Sice jsem vůbec nechápala, proč to chtěl zrovna po mně, ale z našeho rozhovoru jsem pochopila, že Mel dělala zvěda na jiném místě. Matka navíc vrněla blahem, že pro Ryana budeme dělat obě. Představovala si ho totiž jako svého budoucího zetě a mohla se z něho zbláznit jen pro to, že měl prachy. Moje sestra by se ani s jiným nezahazovala.

BojTahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon