Boj

17. kapitola

Tak pan frajírek si nic nepamatoval? Hodlala jsem ho pěkně potrestat. Když už to bylo takhle, chtěla jsem odvetu za to jeho vyhození. Nedostala jsem od něho jediný polibek, po kterém jsem tolik prahla. Celé tělo bylo tak rozbolavělé a přecitlivělé, že jen pouhé sprchování ve mně vyvolalo vzpomínky na jeho dotyky.

Chtěla jsem ho dál i přes to, jak mě využil, ponížil a odkopnul. Bylo to silnější než já a nedokázala jsem vůbec kontrolovat svoje pocity. Kde byly představy o společných nocích s Ryanem? Jako by je rozfoukal vítr. Jako by nic jiného než vzpomínky na Marca nebylo.

Ocitla jsem se na rozcestí, které mělo obě cesty slepé. Nebylo kam utéct. Z jedné strany na mě koukala Ryanova špína a z druhé Marc, který si to u mě podělal.

,,Vy se s Marcem nebavíte? Co se stalo?" zajímala se Kylie.

,,Řekněme, že jsme se trochu pohádali."

Nedoufala jsem, že mi to věřila, ale nehodlala jsem jí vyprávět, jak jsme si to rozdali a on si mě pak spletl s děvkou.

Dny ubíhaly a já jsem mohla slavit, že jsem na Marca nenarazila. K mému štěstí jsem se chystala na víkend k matce, protože slavila narozeniny a měla jsem tak skvělý důvod se mu zase vyhnout.

Zabalila jsem si pár nejnutnějších věcí a za téměř uplakaných obličejů Kylie i Nickyho, jsem nasedla do taxíka. Jednalo se jen o pár dnů a moc mě potěšilo, jak si na mě za těch pár týdnů zvykli.

Vlastně jsem se vůbec netěšila domů. Máma bude opět básnit o své druhé dceři a na tohle jsem neměla sílu. K těm všem starostem, jsem nechtěla poslouchat ani, kterak vzkvétal vztah Mel a Ryana.

Nechtěla jsem se ukazovat zase v té tlusté mikině a teplákách. Přijela jsem proto v džínách a zapůjčeném topu od Kylie. Vyžehlených vlasů si máma hned všimla a dokonce pochválila.

Čekala jsem, že její oslava bude probíhat v soukromí našeho skromného bytu, ale Ryan samozřejmě zařídil jakousi restauraci a veškeré náklady hodlal uhradit.

Máma byla nadšená, ale Mel nevypadala nijak extra nadšeně. Čekala jsem, že budou jako dvě hrdličky, ale opak byl pravdou. Seděli každý na jiném konci a nepromluvili spolu téměř ani slovo. Nejspíš se pohádali. Možná byly erupce na slunci, protože Marcovi taky přeskočilo. Nikdy mi neposlal ani jedinou textovku a najednou jsem nevěřícně zírala na displej.

,,Amy, až se vrátíš, chtěl bych s tebou vážně mluvit."

Samozřejmě se odpovědi nedočkal. Možná chtěl vědět, kdy se vrátím nebo jestli vůbec.

,,Já vím, že se na mě pořád zlobíš, ale já na to musím pořád myslet. Kdybych pro tebe mohl cokoliv udělat, dej mi vědět. Prosím."

Tohle už znělo skoro, že bych na to zareagovala, ale kdepak. Rozhodla jsem se mu dát pěknou lekci.

,,Jak jsi na tom?" přisedl si ke mně podnapilý Ryan.

Oči mu zářily po alkoholu jako dvě hvězdy.

,,Nijak. Trochu jsme se s Marcem chytli."

,,Sakra. Všechno se sere." skácel se na židli jako nějaký notorický alkoholik a zíral do stropu.

Bylo mi ho svým způsobem líto a kdyby nechodil se sestrou, možná bych ho vzala za ruku a snažila se ho utěšit.

Nebylo pomalu rozumět vlastního slova přes hlasitou hudbu a matčiny kamarádky, které jedna druhou překřikovaly. Parádně jsem se nudila a Ryan očividně taky. Mel s máti se vybavovaly s nějakým vyhublým zrzounem a občas se podívali všichni na mě. Co zase vymýšleli?

Ryan si nejspíš po nějaké době všiml, jak po sobě s nimi házíme pohledy a začal se smát.

,,Co je tu k smíchu?"

,,Tvoje máma tvrdí, že se k sobě perfektně hodíte. Je to zubař. A takový fešák." začal se řechtat jako kůň.

,,To myslí vážně?" zamračila jsem se na něho a ještě jednou si toho týpka prohlédla.

Skutečně mě měla za takovou trosku,která si nenajde nikoho lepšího? Měla jsem jen na zubaře, který rudnul pouze ze světla zářivek? Ryan si mě dobíral dál a mně už nebylo do smíchu.

,,Pojď tancovat." vzala jsem Ryana za ruku a táhla ho k parketu.

Sice vrávoral a balancoval i na obou nohách, ale já musela ujistit sama sebe, že nejsem tak odporná, aby si se mnou tenhle chlap aspoň zatančil.

Poskakovali jsme jako dva pitomci, ale zapomněla jsem na ty plány, co spřádala matka s Mel, aby mě dala dohromady s tím zrzounem. Jistě, že se Mel nezamlouvalo, že jsem vytáhla Ryana na parket a po dvou písničkách si pro něho došla, jako bych ho snad pohoršovala.

,,Máme pro tebe s mámou dobrou partii." snažila se zakrýt pobavení.

,,Nikoho nepotřebuju. Sehnala jsem si sama."

Mel se zarazila a čekala na moje další vyjádření, které jsem jí však nehodlala dát.

,,Ty s někým chodíš?" lapala po dechu.

,,Nemůžu?" nadzvedla jsem obočí a nešetřila úsměvem.

,,A kdo je ten pravý tento týden?"

Dělalo jí dobře mě ponižovat. Po tomhle jsem se zařekla, že i kdyby mě Marc snad skutečně znásilnil, nikdy bych se nevydala jejich směrem. Jako by v jejich cestě byl oheň, upalovala jsem, co mi nohy stačily a jakmile jsem mohla, postavila jsem vysokou zeď, abych se po nich nemohla ani ohlédnout.

Všichni v tomhle životě mě ponižovali, ale já už jsem nechtěla být jako na střední. Ta naivní husa, která všem skočila na špek a byla všem pro smích.Tohle skončilo. Jestli Mel dostala Ryana a čekala, že se bude roztahovat u bazénu v hotelu, který byl Marca. Jednou v životě se vydám správnou cestou, i když to znamenalo postavit se proti vlastní rodině.