Boj

13. kapitola

Ležela jsem na posteli a přehrávala si naší schůzku s Ryanem. Bože, jak já jsem chtěla, abych mu patřila jako Mel.

Dorazila jsem v ten večer do smluvené indické restaurace a on už na mě čekal.

,,Omlouvám se, že jdu pozdě, něco jsem zařizovala." sjel mě od hlavy k patě, přičemž na sobě nedal znát, jestli ho to zaujalo či nikoli.

,,Nejsem tu dlouho. Vyber si něco." posunul mi jídelní lístek po stole až shrnul kus ubrusu.

,,Co jsi chtěl řešit?" zadívala jsem se mu do očí.

,,Mel trochu uklízela v jeho kanceláři a přišla na složku s nějakými klienty. Nestihla to přečíst. Nakonec se mu prý snaží vetřít do přízně a velice úspěšně." usmál se, zatímco moje ruce se z neznámého důvodu roztřásly.

Dávala jsem to za vinu tomu, že moje sestra opravdu dosáhne pokaždé svého. Dostane všechny muže, které si usmyslí. Celý hrudník se mi svíral a nemohla jsem se pořádně nadechnout. Ten pocit mě užíral zevnitř. Nebyla to závist. Byla to zloba na sebe samotnou.

,,Já narazila na nějakého maniaka s pistolí přímo v hotelu. Střílel po nás v suterénu a mě to škráblo pod prsy."

,,Ale, ale... nevíš o koho šlo?" naklonil se ke mně se zájmem blíž.

,,Konkrétně ne, ale určitě to byl nějaký klient, co nedostal peníze."

,,Musím zjistit, kde bere ty prachy. Co po něm ti klienti chtějí. Máme složku, nějaká čísla účtu a částky, ale co znamenají? Je to určitě nelegální, ale co přesně dělají?" mumlal si pro sebe nějaké otázky.

,,V domě jsem čmuchala, ale nic tam nemá. Pokud něco takového je, tak rozhodně ne volně přístupné doma. Trezor jsem nedokázala otevřít. Neznám kombinaci."

,,Dobrá. To bude mít na starosti Dean s Mel. Ty se pokus zjistit, kdo byl ten šílenec a co chtěl. Alespoň jméno by moc pomohlo."

Servírka odcházela s naší objednávkou, když si Ryan připíjel drahého růžového vína.

,,Tak na nás. Jestli z toho vykopeme toho parchanta, budeš managerka hotelu. A vůbec, takhle jsem tě ještě neviděl upravenou. Kam jsi dala tu sportovní mikinu a obří džíny?"

Vysmíval se mi naprosto otevřeně a já do sebe nedokázala dostat ani doušek vody, když se naše skleničky srazily.

,,Jak jsem říkala, něco jsem zařizovala a musela jsem se takhle obléct."

Nehodlala jsem se mu svěřovat, jak jsem se vyšvihla jen kvůli němu. Bohužel úplně zbytečně. Jeho nezájem o mě byl zřejmý a trval. Královna jeho myšlenek byla očividně moje sestra.

Celou večeři jsem se s tím snažila vyrovnat. Co jsem si jen myslela? Využíval mě pro svůj prospěch.Nebavilo mě jeho milé chování jen kvůli tomu, abych mu pomohla potopit Marca.

Na rozdíl od arogantního Ryana, byl Marc mnohem větší sympaťák a vlastně byl i hezčí. Celou cestu taxíkem jsem nad tím uvažovala. Bohužel jsem si chtěla nafackovat. Smála jsem se sama sobě a své naivitě. Jak jsem si jen na malý moment mohla myslet, že někdo jako byl Ryan nebo Marc by mě mohli brát jako ženu?

Ani za pokus to nestálo. Marc byl zvyklý na modelky, servírky a dokonalé tvářičky. Já se svým zadkem a nezajímavým obličejem jsem neměla šanci ani u nějakého mexického přistěhovalce, který by potřeboval zelenou kartu.

Přesvědčila jsem se o své ceně následující večer rovnou před celou rodinou. Odcházel pryč a podle toho, jak božsky vypadal, bylo jednoznačné, že mířil za dámskou společností. Proč by chodil za chlapy, když s nimi byl včera? Navíc z toho dělal drama a své sestře neřekl ani slovo.

Nemohla jsem usnout. Dokola jsem musela myslet nad tím, co se dělo. Ryan, Marc, svatba Giny, moje sestra s Marcem? Zaháněla jsem chmurné představy ledovou sprchou, ale bezvýsledně.

Pláč nic nespravil a dokonce ani nezlepšil mojí momentální situaci či náladu. Chtěla jsem mlátit čelem do kachliček, abych uvolnila to napětí. Cítila jsem se tak nepotřebně. I moje matka měla raději Mel. Co jsem v životě udělala špatně?

Na snídani Marc samozřejmě nedorazila podle Jerryho rozhovoru s Kylie to bylo přesně tak, jak jsem tušila.

Elena si mě se zájmem prohlížela až jsem přesně nechápala, o co jí šlo. Zbavila jsem se všech studentů a školáků, když za mnou přišla, zatímco jsem uklízela obývací pokoj.

,,Co ty tvoje rudé oči? Plakala jsi? Co se stalo?" ustaraně mě pohladila po ruce.

,,Stalo se toho tolik."

,,No tak, mluv, zůstane to jen mezi námi."

,,Nechci vás tím obtěžovat."

,,Moje milá, nikdo nemá na růžích ustláno."

,,Moje sestra ano." utrousila jsem zhrzeně.

,,Jistě tu bude něco v čem není lepší než ty."

,,Není nic. Je krásná, máma jí zbožňuje a je na ní pyšná. Muži jí padají k nohám a já jsem pravý opak." posadila jsem se unaveně vedle ní na pohovku.

,,Všechno má svůj čas. Buď trpělivá. Zasloužíš si to nejlepší. Jsi hodné děvče."

Tím jsem si nebyla až tak jistá. Snažila jsem se jejich rodinu poslat ke dnu, abych si pomohla. Jenže k čemu? Ryan mě nebude chtít ani kdybych mu celý hotel přinesla na diamantovém podnosu.

Byla jsem na sebe tak naštvaná, že jsem ze samého přemýšlení vyvodila jiný závěr. Nemohla jsem jít proti Marcovi, Eleně, Nickymu, Kylie ani Jerrymu. Ať už se stane cokoliv, budu raději čestná chudá chůva než bohatý zrádce.