21. kapitola

2.5K 88 0
                                    

Začala jsem trochu pomalu a usmála se na Marca. To ho jistě vykolejilo.


S Kylie a dalšími holkami jsem si vzpomněla na studentská léta, kdy jsme chodili do klubů. Neměla jsem to moc často dovolené. Mel mohla všude, ale já ne.


Tentokrát jsem se trochu připila já, ale ne příliš. Možná jsem to lehce zdramatizovala, abych mohla svádět svoje přidrzlé chování na alkohol tak, jako Marc.


Byla neuvěřitelná legrace, i když chlapci ani jednou nenavštívili parket. Užili jsme si to i bez nich.


,,Jdu ještě na záchod."

,,Počkám venku." zavolala jsem ještě na Kylie a prodírala se tančícím davem k baru, kde stál Vin s Marcem.


Postavila jsem se přesně mezi ně a zapíchla své oči do těch sladkých karamelek. Neuhýbal pohledem a zřejmě čekal na jakoukoliv reakci.Zmohl se jen k tomu, aby se naklonil a pošeptal mi do ucha, jak mi to sluší.

Vzápětí jsem se k němu otočila čelem.


,,Zítra si promluvíme, ano? Uvedeme na pravou míru to, co se stalo."

,,To bych moc rád."

,,Tedy pokud ti na tom ještě záleží."

,,Amy, ty víš,že ano."


Měl položenou ruku na baru a já si hodlala hrát. Nadzvedla jsem se na špičky a položila si obsah podprsenky na bar, abych zavolala na barmanku.


,,Můžu poprosit dva Jacky."


Vrátila jsem se do původního postavení a sledovala jeho reakci. Stáhl ji blíž k sobě a Vin nás obešel.


,,Tak já vás nechám a jdu. Dobrou." naklonil se ke mně a já jen našpulila rty proti těm jeho.


Rty se přitiskly na jeho, ale trvalo to jen malý moment.


,,Sladký sny." koketně jsem na něho mrkla a ještě ho pohladila po vypracované paži.


S úsměvem jsem se vrátila zpět k Marcovi, ale ten urychleně otočil hlavu k připraveným panákům.


,,Tak na zdraví." pozvedl.

,,Na nás." zaskočila jsem ho, ale neřekl na to ani slovo.


Nalila jsem do sebe obsah celé whiskovky, když k nám přišel Jerry.Očividně měl něco upito a jedno pivo to nebylo.


,,Tak co, švagrová?" křivě se na mě pousmál a vzal nás s Marcem okolo krku.

,,Švagrová?" nechápavě jsem se na něho zakřenila

,,Šel odtud Vin a něco naznačoval, že se tady k něčemu schyluje." zamrkal na nás střídavě.

,,Jerry, proč mám pocit, že sis dlouho nevrznul?" poplácal ho Marc po zádech a Jerryho nadšení vyprchalo.


Naklonila jsem se jen k Jerryho uchu: ,,A jak říkáš Blair? Ta s ním píchá oficiálně."

,,Co si tam šuškáte? Já to chci taky slyšet." mračil se Marc.


Do party přibyla i Kylie.


,,Neříkala jsi, že počkáte venku?" vztekala se a rozhazovala při tom rukama.

,,Ségra, v klidu. Něco tady řešíme."

,,Jen, abys něco neposral."

,,Já?"

,,Hele, jedeme domů, ano?" vložila jsem se do toho než by začali z opilosti kvákat nějaké nesmysly o tom, co jsem jim tajně řekla.


Doma jsme se rozutekli jako děti v hračkářství, ale já jsem potřebovala ještě něco sníst. Naházela jsem do sebe zbytek jahod ze snídaně a úlekem nadskočila kvůli příchodu Marca.


Položil si telefon na linku a otevřel lednici.


,,Něco k smíchu?" všiml si, že mě pobavil jeho noční nálet na lednici.

,,Krmíš Jacka (Danielse), kterého jsi vcucnul?"

,,Tak nějak."


Zavládlo ticho. Nacpal si plnou pusu jahod a jeden druhého jsme pozorovali. Chvílemi to vypadalo, že bouchneme smíchy, jenže pak zvážněl, zastrčil mi pramínek vlasů za ucho a hleděl mi upřeně do očí. Neřekl nic a já si připadala jako krotké jehňátko.

Jeho nádherné karamelky se nebezpečně přibližovaly, až se zastavily jen těsně u mě.


Možná čekal po tom, z čeho jsem ho obvinila, abych udělala první krok. Nejspíš za to mohl i ten alkohol, ale jeho vůně, podmanivý pohled i plné rty pro mě byly jako afrodiziakum. Pohnula jsem tváří kupředu a on to vzal jako výzvu. Naše rty se jemně dotkly, když zazvonil ten zatracený telefon. Úlekem jsem sebou škubla a oba otočili hlavu k rozsvícenému displeji, kde stálo to proklaté jméno ,,Blair".


Zklamaně jsem si povzdychla a abych skryla své zarmoucení rychle jsem vzala nohy na ramena. Marc mě však popadl za ruku a otočil si mě k sobě.


,,Dobrou noc, Marcu. Máš teď očividně něco důležitějšího."

,,Amy." zkusil na mě psí oči, což na mě samozřejmě fungovalo, ale Blair v našem podivuhodném vztahu neměla místo.

,,Promluvíme si o tom, co se stalo až budeš mít čas." upřela jsem pohled na jeho znovu zvonící telefon, otočila jsem se na podpatku a s úsměvem na rtech odešla.




BojWhere stories live. Discover now