Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter 3

„ Nějaká vysmátá, ne?“ Culil se na mě Dean, když jsem přišla do kuchyně. „ Rande se vydařilo?“ Vzal si do ruky šálek kávy, ale nespouštěl ze mě svůj pohled.

„ Nebylo to rande, vole. Byl to kamarádský oběd. Niall je strašně v pohodě.“ Posadila jsem se vedle něj a vytrhla mu kávu z ruky. Jeho je nejlepší. Žádný Starbucks, žádný Dunkin‘ Donuts nebo jiný společnosti/kavárny. Nejlepší je prostě kafe, co mi připraví Dean.

„ Jasně, že to nebylo rande.“ Smál se a při slovu rande naznačil uvozovky. Neubránila jsem se své přirozené reakci a protočila nad ním očima. „ Víš vlastně, co ten tvůj kamarád Niall dělá?“ Vzal si zpět šálek a dopil ho, aby mi nedal další šanci se napít.

„ O tom jsme se nebavili. Naše konverzace se točila spíše okolo našich zálib. Na práci nepřišla řada. Věděl jsi, že zpívá?!“ Poslední větu jsem vykřikla velice, možná až moc nadšeně.

„ A víš to, že ano?! Věděl. Niall Horan je zpěvák ve skupině. Ve skupině One Direction, což znamená, že je momentálně náš šéf.“ Řekl.

To není pravda. Určitě ne. Ne, že bych One Direction nějak nenáviděla, ale nemusím je. Pouze jimi pohrdám. Ok, fakt je nemám ráda. Důvod? Ani nevím.

„ Když už jsme se dostali k tématu tour, tak bych ti asi měl ohlásit, že dnes večer, teda za hodinu máme zkoušku a budou tam i oni, asi. Nebo možná tam bude jen jeden, ale chtějí, chce, nám něco oznámit.“ Protáčel při každé větě očima.  Že by z něj opadlo to původní nadšení?

„ Myslela jsem, že je zbožňuješ.“ Zkonstatovala jsem a popadla jablko, které leželo ve skleněné misce.

„ A já myslel, že ty ovoce a zeleninu do pusy nestrčíš.“ Poukázal na červené jablko v mé ruce. „ Co když je otrávený, jako ve Sněhurce? Je tak krásně červený.“ Postavil se a uškrnul se.

„ Ty bys mě neotrávil. Máš mě na to, až moc rád.“ Poslala jsem mu vzdušnou pusu a znovu se zakousla do šťavnatého ovoce.

„ Ccc… Neříkej, že ty mě ne!“ zavolal za mnou, když se otáčel a šel pryč, asi do svého pokoje. Egoismus. Bohužel z mé strany větší.

„ Hej!“ Ještě jsme ho okřikla, na což se na mě zpět otočil.

„ Hm…“ Zamumlal napružené.

„ A budeme tam dneska tančit?“

„ Nevím, ale radši si vem věci.“ Pokrčil rameny a skousl si ret. Přikývla jsem a sama si vzala svou kabelku. 

&&&

„ Pohni, Deane!“ Zakřičela jsem přes chodbu na Deany, který nebyl stále oblečení. Vždycky je to on, co si stěžuje, že zdržuji, a že přijdeme pozdě, ale ne. Dneska výjimečně se musí zdržet on.

Velkou Chanel kabelku jsem si přehodila přes rameno a ještě si upravila volně spletený copánek, který mi sahá pod polovinu zad díky délce mích vlasů. Na sobě mám modré, mnou, úmyslně, potrhané rifle. A jako tričko jsem zvolila volné černé tílko s nápisem. Do kabelky jsem si přidala i černé volné Nike kraťasy s číslem 15 a nízké conversky stejné barvy. Dřív jsem hrála florbal a tyhle kraťasy mi šťastnou náhodou zůstali. Miluji je.

Když jsem se celá upravila před svým obřím zrcadlem, tak jsem vylezla z pokoje a potichu vlezla na práh Deanova. On se tam taky celý upravoval ve svém zrcadle a nenápadně se na sebe usmíval. Jak už jsem říkala: Egoista.

„ To se sám sobě vážně tak moc líbíš, že se pořád musíš koukat do zrcadla?“ Popíchla jsem ho. Sklopil pohled k zemi na jeho Adidas tašku, a pak ho přesunul na mě.