Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter 39

Vidím je už z dálky. Andrew Harrymu sedí v náruči a něco mu vykládá, přičemž v ruce svírá nějaké pitíčko. Odvrátím od mých dvou zlatíček pohled, který přesunu na osobu stojící vedle mě. Na Deana.

Nakonec jsme si s Deanem skvěle popovídali. Mluvili jsme v kuse skoro celou hodinu a on mi slíbil, že mě doprovodí do parku k těm dvěma. Slíbili jsme si, že se budeme častěji setkávat. Že buď on za mnou přijede sem, nebo já za ním přijedu do LA.

„ Takže platí?" podívá se mi do očí a usměje se.

„ Samozřejmě. Přijedu za tebou, neboj," oplatím mu úsměv.

„ Dobře a přivezeš mi ukázat i malýho," kývne hlavou směrem k Harrymu s Andrewem, přičemž ode mě neodvrátí pohled.

„ A jsi si jistý, že se s ním nechceš seznámit teď hned?" zeptám se ho na otázku, kterou za poslední hodinu slyšel už nejméně pětkrát. Stále dokola mi tvrdil, že se dneska necítí na seznámení se s mým synem. Ale já si myslím, že je to spíše kvůli Harrymu.

Nechce s ním mluvit, čemuž se nedivím. Já bych ovšem byla radši, kdybych to už měla za sebou. Nejsem z toho tolik nervózní jak z představení Andrewovi jeho otce, ale přesto chci mít za sebou co nejvíce komplikací. A je mi jasné, že skamarádit Deana a Harryho bude velká komplikace.

„ Ano, Emmo, jsem. Radši už půjdu," pohladí mě po rameni a obejme mě. „ Jsem moc rád, že jsme se sešli a vyřešili to," šeptá mi do ucha. „ Chci, abys věděla, že tě mám rád a budu stát vždy p-" pokračuje dál, ale jeho monolog je useknut jiným, mně velmi dobře známým hlasem.

„ Ahoj," po zaslechnutí Harryho hrubého hlasu se odtáhnu od Deana a podívám se na svého přítele, který má v náruči Andrewa. „ Čau zlato," pozdraví mě zvlášť a Andrewa si v náruči upraví tak, aby mě mohl obejmout a dát mi pusu. Cítím se poněkud nervózně před Deanem, a tak jsem ráda, že mi Harryho rty pouze pohladí ústa a neprohloubí více tento polibek.

„ Ahoj, Harry," pozdraví ho nervózně Dean. „ Tak já už půjdu..." začne, ale já ho zastavím svojí rukou, kterou spustím z Harryho předloktí.

„ Počkej, Deane," zastavím ho prosebným pohledem. Když pomalu přikývne, otočím se s úsměvem na svého syna. „ Andrew, zlato, chtěla bych ti někoho představit..." skloním se k mému zlatíčku a ukážu na Deana. „ Tohle je můj kamarád Dean," zvednu ho do vzduchu, aby měl na Deana lepší pohled.

Andrew je poněkud zmatený, protože se Dean netváří zrovna přátelsky a nadšeně. Nenápadně Deana popostrčím, aby se mnou začal spolupracovat. Jsem ráda, když se nakonec ozve: „ Ahoj, Andrewe," podá mu svojí ručičku a nadšeně se usměje. Andrew mu úsměv oplatí a přijme ručičku.

„ Moc rád jsem tě poznal, Andrewe. Doufám, že se brzy uvidíme, ale teď už musím jít," mrkne na něj. Poté pohled přesune na Harryho: „ Harry," podají si ruku. Jejich výrazy jsou neutrální (spíše nenávistné) a stisk jejich rukou pevný, což usuzuji dle jejich zbělaných kloubů u prstů.

Nakonec se Dean otočí na mě a jeho ústa se roztáhnou ve šťastném úsměvu: „ Rád jsem tě viděl, Emmo. Snad mě brzy navštívíš," obejme mě a políbí mě na tvář.

„ Určitě. Měl se krásně, Deane," zašeptám mu do ucha a více ho zmáčknu. Pak se od něj odtáhnu. Naposledy se koukne nepřátelsky na Harryho a usměje se na Andrewa. Pak už jen pozoruji jeho záda mizící v dáli.

Jsem si jistá, že Harry nepozoruje odcházejícího Deana, ale mě. Nevím, co si mám o jejich setkání myslet. Vím, že tito dva se nikdy neměli moc v lásce, ale přesto mě překvapuje, kolik nenávisti jsem viděla v jejich očích. Uvidím, jak se to mezi nimi vyvrbí. Prozatím mám Harryho a jsem šťastná.