Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter 17

Ve sprše jsem si umyla i trochu zpocené vlasy. Nechtěla jsem tam být dlouho, protože vím, že i Harry bude potřebovat sprchu a já, když jsem unavená, mám tendenci vyplýtvat hodně teplé vody. Když jsem bydlela v rodinném domě, byl to trochu problém, jelikož se všechna voda brala z vlastní studny a musela se sama ohřívat. Tady naštěstí bydlím já i Harry v paneláku, takže pravděpodobnost, že bych vyplýtvala všechnu vodu, je minimální, ale stejně mě stále sužuje strach.

Harry mi, ještě před mým odchodem do sprchy, podal instrukce, že čisté ručníky najdu pod umyvadlem, a tak se tam teď ohnu a vytáhnu si dva béžové ručníky. Do jednoho zabalím své tělo a druhým se pokusím usušit vlasy.

Po snaze jakž takž vysušit mé dlouhé vlasy si uvědomím, že tašku s čistými věcmi mám v obýváku. Neexistuje žádná možnost, že bych si na sebe vzala to spodní zpocené prádlo, co leží v rohu této místnosti na kupičce.

A tak se schýlím k činu, který by napadl jen mě a to přesněji k tomu, že se potichounku vplížím do obývacího pokoje, kde tiše popadnu svojí tašku a odnesu si ji sem. Nebyl by to takový problém. Problém je ale v tom, že někde v tomto bytě se nachází Harry. A já bych se po tom stejném bytě měla producírovat pouze v béžovém ručníku, který, když chci, aby mi zakrýval poprsí, sahá těsně pod moje pozadí.

Poněkud prekérní situace.

Bohužel nebo bohudíky, to je pouze na úhlu pohledu, si všimnu na pračce položeného černého trička, které by mi, vzhledem k Harryho a mojí velikosti,  mělo sahat někam nad kolena.

Než můj mozek stihne probrat všechny klady a protiklady, nohy se rozejdou a ruce, nehledíc na ručník, popadnou tričko a přetáhnou mi ho přes hlavu.

A sakra. Ta vůně. Ta dobře známá Harryho vůně.  

Po pár sekundách můj mozek zase začne pracovat a tak nějak si uvědomí, že popadnou to tričko, nebyl nejlepší nápad, protože voní až moc jako Harry nebo spíš jako Harryho prací prášek.

Emmo, proč musí tvůj mozek přestat pracovat zrovna v tu nejnevhodnější chvíli? Teď když máš na sobě jeho tričko, tak nebudeš schopná racionálně myslet.

Každopádně, teď je na nějaká promlouvání do duše už pozdě. Prostě jsem to neměla dělat a tečka. Stejně si budu muset jít pro věci, a když mě Harry načapá, tak to bude... no hodně trapné.

Přejdu ke své kupičce špinavého oblečení v rohu, seberu ji a jako pod vlivem nějaké drogy se přesunu ke dveřím. Prakticky jsem pod vlivem drogy. Harryho vůně je droga. Lehce si na ni dokáže člověk vytvořit závislost.

Ale to už stojím u dveří, otevírám je, vycházím z nich, vcházím na chodbu, pomalu a potichu cupitám ke své tašce, vcházím do obývacího pokoje, vidím Harryho, jak vaří, cupitám dál, zastavím se u své tašky, sehnu se, abych ji rozepnula, rozepínám jí a-

„ V mém triku jsi tak zatraceně sexy, Emmo," zastaví mě hluboký chraplavý hlas. Srdce se mi na kratičký moment zastaví. Pomalu a odvážně se k Harrymu otočím čelem. Harry létá očima přes celé mé tělo.

Cítím se velice, ale velice nepříjemně.

Jeho oči se zastaví na mém obličeji, sklopím pohled k zemi, abych nemusela čelit jeho pohledu.

„ P-promiň, zapomněla jsem si tady tašku," vykoktám ze sebe s pohledem upřeným na zem.

„J-jasně," překvapuje mě, že Harry je též v rozpacích. Svojí pravou rukou se natáhne ke svým vlasům a prudce se otočí. „ Můžeš se převléct, já-já se nekoukám," tahle celá situace je tak komická, že se mi nechce ani smát.