Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter 24

„ Emmo, to ale neberu. Ne," řekne mi Louis už asi po pátý. „ Harry to nemyslel vážně," zakňučí.

„ Vždyť ani nevíš, co mi řekl," namítnu a uchechtnu se.

„ To nevadí. Určitě to nemyslel vážně,"

„ Myslel,"

„ U něj si nikdy nemůžeš být jistá,"

„ Měl si vidět jeho výraz,"

„ Přijď sem nebo si pro tebe dojdu, Emmo Guzman!" zakřičí a já musím odtáhnout svůj telefon do ucha.

„ A myslíš to vážně, když říkáš, že tam není?" skrčím obočí a nastřežím uši.

„ Myslím, tak už pojď,"

„ Dobře," Když tam Harold není, tak se tam klidně dostavím. „ Za hodinu tam jsem," zamumlám a už si stoupám, abych se mohla jít upravit.

„ Fajn, děkuji ti, zlato," povzdychne si a položí.

Abych vám osvětlila situaci. Právě jste byli svědkem toho, jak mě Louis přinutil jít do baru, kde právě s Liamem a Niallem, Harry tam prý není, zapíjí to, že nakonec bude turné. Jsou šťastní, že alespoň oni budou pokračovat ve skupině, když se jim na to Zayn vykašlal.

Harold mu prý vrazil. Ouch. Chudák Zayn, mít na obličeji otisk pěsti takového idiota nepřeji nikomu.

Vejdu do své koupelny a začnu se líčit. Musím vypadat k světu, když jsem se dneska o sebe vůbec nestarala. Překvapivě jsem pouze seděla na gauči s pizzou a sledovala Disney filmy. Louis mi už dneska pětkrát volal. A taky bych asi neměla zapomenout na to, jak mi volal třikrát Harry a já to absolutně ignorovala. Ale to je nepodstatný, Harold už pro mě přece vůbec neexistuje.

Namaluji si hnědé kouřové oční stíny, přes které si nanesu linku a na rty si dám rudou rtěnku. Pak si ve skříni najdu krémové krajkové šaty bez ramínek do poloviny stehen a k tomu lodičky stejného krémového odstínu. Kabelku si vezmu malou, do které se mi vejde pouze mobil a pidi midi peněženka, do které si dám padesát dolarů. Když už jdu ven, tak se musím pořádně opít.

Vlasy si rozčešu a spletu do pěkného, ale trošku rozcuchaného drdolu. Takhle oblečená a učesaná vyjdu z bytu a zamknu. Během chůze na podpatkách z dvanáctého poschodí dolů si zavolám taxikáře, který tam překvapivě už stojí, když se dobelhám dolů. Kdy už nám prokrista spraví ten výtah? Ihned mu nadiktuji adresu a uvelebím se v sedadle. Během cesty pozoruji západ slunce nad Los Angeles. Miluji tohle město, ale zestárnout bych tu nechtěla. Na stáří mi připadá vhodnější San Francisko nebo Washington. Los Angeles a New York jsou moc živé.

Když dorazím ke klubu, je už úplná tma. Zaplatím řidiči a poté, co si vystojím frontu, i vyhazovači z klubu. Vstoupím dovnitř s razítkem na levé ruce. Nemám ráda razítka, akorát mi ničí moji krásnou pokožku.

Ani se uvnitř nestihnu zorientovat a pořádně nasát atmosféru hlasité huby, když už mi někdo skáče okolo krku: „ Emmo!" slyším podnapilý hlas Louise.

Zasměji se nad jeho chováním a zeptám se: „ Lásko, kolik jsi toho prosím tě už měl?" mojí otázku přejde bez povšimnutí a táhne mě k jednomu volnému boxu, což je mi překvapením, jelikož jsem kluky viděla u baru.

„ To je jedno, bobe," stáhne mě vedle sebe na sedačku a začne něco mumlat, div, že mu rozumím: „ Rozhodně nikomu nebudu říkat o tvém odchodu z crew, jelikož zůstáváš. To je jasná věc, když se teď pokračuje v turné a já i kluci, všichni souhlasíme, že tě tam chceme mít," odmlčí se a já využiju příležitosti a něco namítnu: „ Harry na to má jiný názor,"