Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter11

„ Emmo?!“ Zaslechnu hned, jak dorazím domů a skopnu z noh ty příšerný boty, na tom příšerným kramfleku.

„ No?!“ zaskuhrám. Už nemám ani sílu, abych byla naštvaná na Deana.

„ Kolik sis toho zase koupila?“ Zasměje se nad dvaceti taškami, když vleze do chodby za mnou.

„ Podívej se sám.“ Mávnu směrem k nim a ruku samovolně spustím na zem.

„ Fajn, ale napřed do obýváku na koberec odnesu tebe.“ Dojde, až ke mně, a jako bych nevážila nic, mě zvedne a vloží do náruče. Odhodlám se jen na tiché vyjeknutí.

„ Deane, chodit ještě umím.“ Zaskuhrám a zasměji se. „ Deane!“ Bouchnu ho do ramene a ještě víc se rozesměji. Začne se nad mým chováním taky smát.

„ Ty víš, že nemáš žádnou šanci, abys mě shodila.“ Povytáhne si mě výš, a to už jsme nad kobercem.

„ Jen počkej.“ Zamumlám si pro sebe. Protočím se v jeho náruči a nějakým zvláštním způsobem se dostanu do polohy, že ho držím za nohy kolem pasu a rukama mu objímám krk. Vyšvihnu se nahoru a zapřu se o Deanovo tělo. Tenhle nečekaný pohyb Deana tak moc překvapil, že spadl na zem, jako pytel brambor.

„ Emmo!“ Zaječí. Odhrnu si vlasy z obličeje a se smíchem se opřu o koberec vedle Deanovi hlavy.

„ Vadí ti to?“ Zachraptím.

„ Upřímně, ani ne.“ Skousne si spodní ret. Nemůžu si pomoct, ale při tomto jednoduchém pohybu vypadá, tak nehorázně sexy.

„ Vážně?“ Zašeptám.

„ Mám strašně velikou chuť tě políbit.“ Oplatí mi šeptání.

„ Já tebe taky.“ Zprudka dýchám. „ Problém je ale ten, že jsme nejlepší kamarádi, a já mám stále pocit, že nás někdo sleduje.“ Odkašlu si odhrnujíc si znovu spadlé vlasy z čela.

„ Z kamarádů se někdy stává víc, jak to… A koho zajímá, že nás někdo sleduje?“ usměje se.

„ To jo, ale když spolu budeme chodit, tak už z nás nikdy nebudou tak dobří přátelé… A mě to zajímá. Nechci, aby nás pořád někdo sledoval.“ Poposednu si na jeho břiše a narovnám se.

„ Ale no tak. Víš, jak dlouho už na tenhle moment čekám?“ Vyšpulí rty a stáhne obočí.

Neodpovím a místo toho mu vyhrnu tričko. Začnu mu obkreslovat vystouplé břišní svaly. „ Nejvíc, sexy, bříško, na, světě.“ Mumlám s obrovskými mezerami mezi slovy.

„ Nejvíc, sexy, holka, na, světě.“ Řekne stejným způsobem, jako já před chvílí a pohladí mi tvář.

„ Měli bychom vybalit ty tašky.“ Promluvím po dlouhých minutách ticha bezmyšlenkového zírání si do očí. Dobře ne tak úplně bezmyšlenkového. Myslela jsem pouze na to, jak moc úžasné má oči.

„ Jo to bychom asi měli.“ Vzpamatuje se i Dean.

Slezu z něj a upravím si tričko. On udělá to stejné, když se postaví.

„ Tohle se nikdy nestalo.“ Vykřikneme ve stejný moment.

„ Platíš mi pivo!“ Znovu.

„ Ne! Ty mně!“ A znovu. Neudržím se a začnu se šíleně smát.

„ Jsme, jako sourozenci u nás se nikdy nic nemůže pokazit.“ Řeknu během smíchu.

„ Taky si myslím.“ Souhlasí se mnou Dean a znovu se posadí ke všem taškám na koberci. „ Tak, co tu všechno máme.“ Změní téma a začne se prohrabovat taškami, aby našel nějaké známe značky. „Pepe jeans, Gucci, Victoria’s Secrets, Louis Vuitton, Jimmy Choo, Mark & Spencer, Calvin Klein, Tally Weijl, oh bože Chanell! To musím okamžitě na tobě vidět!“ Vykřikne a vytáhne spodní prádlo z tašky. „ Ježíši a tady je Armani. Kriste pane, měl jsem jít s tebou.“ Povzdychne si a smutně se na mě podívá.