Deník na trip, trip na deník

26. Den - the Lion King

   Jenom se vzbudím, už se něco děje. Přijdu do kuchyně a vidím, že Fathia není úplně okay. Nervózně telefonuje a má skleněný oči. Chvíli ji pozoruji a pak mi oznámí, že ji někdo ráno ukradl auto. To auto, kterým nás včera vzala na tak dlouhý výlet a nic za to nechtěla? Kterým nás sem tam hodí ke škole, s Codee do parku nebo na pláž? Její auto? Panebože je mi ji strašně líto, tohle si nezaslouží. Už tak mají nějaké problémy, ale nejsem si jistá, jestli jsem to pochopila. Mají dluhy s domem, protože jim pořád někdo volá a ptá se, jestli se mají dobře. No shrnu to, mají dluh za barák, platí dost drahý lekce pro psa, aby neskákal, protože čeká miminko a teď jim do toho ukradli auto. Na co jsem zapomněla? Za jednoho studenta na týden na přespání jim dají jenom 100$ ? Tolik stojí jedna lekce pro toho psa.
   Koukala jsem jako trubka na dva a půl chlapa, protože nemám dneska nic v plánu. Půjdu do školy trochu dřív, dopíši si sešity a budu dělat vzorného studenta. Ještě před tím jsem si ale vysockovala z ledničky těstoviny z předvčerejška a nektarinku na svačinu.
    Čekám tu na autobus už tak 15 minut. Cítím, že se začínám připalovat. Chtělo by to podmazat, ať je pak ta kůžička hezky křupavá. Přijel teda normální bus 6, místo mého oblíbeného expresu 12X. Cesta teda trvala pěkně dlouho. Ve škole jsem nic nestihla, prostě jsem přišla a sedla do lavice. Na to, že jsem vyrážela ve 12:20 a hodina začíná v 14:40, slušný. Sedl si vedle mě můj oblíbený Francouzík, vyměnili jsme si pár typů na výlety a pobrečeli, že je to náš poslední týden. Začala jsem novou lekci (ostatní už včera ) "Travel". Dali jsme pár her, začali gramatiku a já se v druhé hodině po třiceti minutách výuky vypařila.
Je 16:50 a film začíná v 17:00, ještě že je tohle kino blízko. V jedné ulici na State Street, která sousedí s Chapala Street, kde máme školu, jsou tři kina. Před kinem na mě čekala Němka, kterou jsem poznala na Conversation Cafe minulý týden. Plakala jsem při koupi popcornu a pití za 14$, ale alespoň jsme si to rozpůlili.
Když začal film, natočili jsme si začátek jako kámo jsme na Lion Kingovi a hned na nás naběhla frajerka, že ještě jednou a budeme mít problém. Ups.
Měla s náma jít ještě jedna holka, Francouzska, ale ta zaspala, tak nic.
   Jak víme, poslední autobus mi jede v 7:05 a film skončil v 7:02. Mám to ale štígro bígo. Btw zapomněla jsem na tu nektarinku, takže když jsem si sáhla do batohu pro mobil, tak to nebylo úplně v pohodě.
Šla mě doprovodit do transit Centra, abych si vzala bus 24X a pak půjdu tak dvacet minut pěšky. Ona to má domů dvacet minut pěšky od kina. Luxus.
Jsem nervózní, takže jsem se zeptala autobusáka, kde je Hollister + Strake, kde mám vystupovat. Klasicky jsme to už přejeli. Proč nepřeklikáváte zastávky? Začalo se stmívat, to nemám ráda když jsem sama a ještě k tomu někde, kde to neznám. Domů jsem přišla po tmě a hele, auto je v garáži. Na večeři jsem měla skořicovou pizzu. Je mi pěkně blbě, jim tu samé sr*čky. Tak já se jdu vyblejt, čus.