115.

1.1K 55 0
                                    

Jimin

„Ahoj Jiminie~" uslyšel jsem z telefonu, načež jsem se usmál. Miluju způsob jakým vyslovuje mé jméno.
„Ahoj Yoongi hyung, jak se zatím máš?" zeptal jsem se se zájmem v  hlase.
„Celkem dobře, ale bez tebe mi chybí kus mě. Moc se mi stýská."
„Neboj, za pár dnů jsem zase doma..." usmál jsem se sám pro sebe.
„A co ty, Jiminie? Je vše v pořádku?" zeptal se až naléhavě.
„Jo, vše je v naprostém pořádku. Kookie je... miloučký a hodný. Možná zajdeme někam na jídlo, ať nemusí nic chystat."
„T...to je fajn, že...že je Jungkook hodný, asi si toho máte co říct."
„Copak můj milovaný Yoongi žárlí?..." zasmál jsem se. „Je fajn, že spolu strávíme chvíli času..." dodal jsem.
„Do...dobře... Moc bych chtěl být s tebou... Objímat tě, líbat tě... Možná dělat i něco víc než to..." řekl dominantním hlasem.
„Yoongie~" vypískl jsem do telefonu a přestože se na mě nikdo nedíval, zakryl jsem si rudé tváře.
„Vsadím se, o cokoliv chceš, že se teď červenáš..." řekl a nemusel jsem jej ani vidět, abych poznal, že se usmívá.
„Možná..." zakňučel jsem. „Musím už jít, Yoongie~... Zase si zavoláme, ano?"
„Jo, jasně..." zasmál se nervózně.
„Yoongi?" zvážněl jsem.
„Ano?" zeptal se s výraznou nejistotou v hlase.
„Miluju tě..." usmál jsem se.
„I já tebe..."

Come on, BabyKde žijí příběhy. Začni objevovat