Jimin
Jungkook nemluvil. Zdál se mi opět nepříjemný a naštvaný. „Stalo se něco, Kookie?" zeptal jsem se lehce, když jsme nastoupili do auta. „Nic." odsekl. Naštvaně jsem se uchechtl. A vystoupil z auta. „Když se chceš chovat jako rozmazlený fracek, klidně, ale jedno ti můžu zaručit, já u toho nebudu." řekl jsem a zabouchl dveře. Vydal jsem se tedy po chodníku pryč, když mě zastavila něčí ruka. „Žárlím!... Žárlím na to, že si s ním stále píšeš, žárlím na to, že ti vždy vykouzlí úsměv na tváři, prostě žárlím!" vychrlil na mě Kook. „Kookie, ty přece nemáš, na co žárlit. Tebe miluju a on je můj kamarád. On se ti nemůže rovnat." řekl jsem a políbil ho. „Omlouvám se, že jsem se choval jako idiot, ale..." přerušil ho můj ukazováček na jeho rtech. „Nemusíš se obhajovat." řekl jsem a usmál se na něj. On mu úsměv opětoval a řekl: „Miluju tě."
YOU ARE READING
Come on, Baby
FanfictionJimin je dvaceti tří letý muž, který žije v Soulu, a je ve šťastném vztahu s jeho přítelem Jungkookem. Má stále pracovní místo účetního v menší firmě, avšak jeho snem bylo odjakživa stát se tanečníkem a choreografem. Ve všem ho podporuje a radí mu j...
