Do You Feel It?

12

„...a pak jsme si povídali," dokončil Miguel svoji zpověď.

„Vážně jste jen mluvili?" zeptal se Leslie trochu zklamaně.

„Jestli sis nevšiml, tak Miguel mluvil i o líbání," napomenula jsem Leslieho.

„No právě! Jen líbání a mluvení!" zaúpěl.

„A co bys jako chtěl?" vyštěkla jsem na něj. Chtěla jsem mluvit s Miguelem. Leslie se sem vetřel právě ve chvíli, kdy se Joe rozhodla jít dělat křena Laurie a Benovi. Lehl si na její postel a teď si zaujatě prohlížel fotky vylepené na zdi. Takhle to dopadá vždycky, když ho nechci vidět. „Neignoruj mě!"

„Co ti zas je, Wilsonová? A nedělej, že nevíš proč mě Finn s Miguelem zklamali," divoce rozhodil rukama a posadil se.

„Nemusíš každýmu vnucovat to, že jsi sprostý prase," ironicky jsem se zasmála. Ta probděná noc se na mně přece jen podepsala.

„A ty se nemusíš pořád chovat jako podělaná jeptiška," vyjekl.

„S tebou to ani jinak nejde!"

„Fajn, jak myslíš!"

„Fajn!"

„Ehm, lidi?" ozval se Miguel rozpačitě, „nechcete čokoládu?"

„Migueli, nevidíš, že se zrovna hádáme?" povzdechl si Leslie, jako by byl Miguel otravné dítě.

„Já bych si čokoládu dala," zamračila jsem se na blonďáka. Miguelovi se na rtech objevil šťastný úsměv, jako by naši hádku ani neslyšel a vytáhl tabulku čokolády. Věděla jsem, že bych na Leslieho neměla být zlá a to ani z legrace, ale přišlo mi špatné chovat se k němu jinak než když jsem neznala jeho emoci. Naše hádky byly v podstatě každodenní rutina a já ji nechtěla narušit.

„Finn má čokoládu rád," zkonstatoval Miguel, zřejmě byl vážně mimo. S Lesliem jsme na něj zaraženě zírali. „Co s váma dneska je? Probudili jste se ve špatný posteli?"

„Cože? Ne! Jak tě to napadlo?" vyjekla jsem. Probralo mě to jako facka. V předstírání jsem vážně hrozná. Beru zpět to, že je Miguel mimo. Pravda je, že jsem dneska ve svojí posteli nestrávila ani hodinu. A do teď jsem si to ani pořádně neuvědomila. Nemáme být náhodou s Lesliem nejlepší přátelé?

„Možná, otázka zní, která postel je ta správná," zadumal se Leslie a já musela být celá rudá. Co to se mnou je?

„Fajn, to by stačilo," zarazila jsem ho, když se nadechoval k pokračování. „Pojďme si promluvit o Finnovi, což by nemělo být těžký, protože jsme tady všichni na kluky."

„Nezapomínej, že se mi líbí i holky," zamrkal Leslie.

Zpražila jsem ho pohledem: „Nejlepší kamarádi, pamatuješ?" Ve skutečnosti jsem měla celou minulou noc trochu v mlze, ale tohle jsem si vybavovala. Leslie zvedl ruce na znamení prohry.

„A co je s Finnem?" zeptal se Miguel, bylo vidět, že si snaží hrát na nevinného.

„Je to učitel, na tvoji obranu pěknej učitel a něco se mezi váma stalo. A taky není zas tak starej, ale to je jedno." Byla jsem rozhodnutá pomoct Miguelovi vyřešit tuhle situaci. Jen jsem netušila, jak tím chci docílit tím, že vyjmenuju Finnovy klady a zápory.

„Takže, co navrhujete?" přejel mě a Leslieho pohledem.

„Já navrhuju zatáhnout ho do první učebny a-" přerušila jsem blonďáka důkladným šťouchancem do ramene. „au."

„Leslie!" zaúpěl Miguel. Určitě chtěl dodat ty úchylný prase.

„Musíš si s Finnem promluvit," prohlásila jsem.