6

78 16 59
                                    

„Ale Wilsonová, netvař se tak upjatě, trochu srandy ti prospěje."

„Možná tě to překvapí, ale já rozhodně nepovažuju za srandu porušování pravidel," odsekla jsem. Sice jsem nevěděla, co bude to Leslieho překvapení, ale bylo mi jasné, že to nebude sledování filmů.

„Kdo říká, že budeme porušovat pravidla?" zeptal se, načež jsem si jen odfrkla. Leslie je přesně ten typ, co rád porušuje pravidla.

„Fajn, tak kam teda jdeme?" povzdechla jsem si.

„Do skladu."

„Proč? Tam už jsem dneska byla dvakrát."

„My nejdeme vybírat oblečení a nebuď zvědavá," protočil očima.

„Já se jen zajímám o to, abys mě nezatáhl někam do skladu a tam nevykuchal," bránila jsem se. Leslie se jen zasmál a otevřel.

„Dámy první," podržel mi dveře.

„Tak běž," nastrčila jsem ho dovnitř jako prvního.

„Hej, tohle se mě dotklo," zamračil se.

„Myslíš to, že jsi větší dáma než já?"

„Jo. Ale je pravda, že ty bys byla schopná poprat se skoro s každým," provokoval mě s úšklebkem.

„Tak co je ten tvůj zábavnej plán?" zeptala jsem se, když mě vedl mezi regály skladu. Tohle začíná být divné. Teď už jsme museli být úplně na druhém konci místnosti, bylo tu dokonce i pár gaučů a křesel. Tady jsem ještě nebyla.

Leslie se zastavil u televize stojící na malém konferenčním stolku. Vypadalo to, že je dokonce zapojená do zásuvky ve zdi. Přesunul menší, měkce vypadající zelený gauč, naproti televizi a začal prohledávat kartonové krabice v regálech.

„Co hledáš?" zeptala jsem se, zmatená jeho chováním.

„Věř mi trochu, Wilsonová," zašklebil se na mě a rozbalil jednu z krabic. Vytáhl z ní mikrovlnou troubu (Na co mu bude mikrovlnka?) a zapojil ji do zásuvky. Potom Leslie vytáhl ze zadní kapsy svých kalhot balíček popcornu a dal ho do mikrovlnky.

„A já čekala něco zajímavějšího," povzdechla jsem si.

„Myslelas, že vytáhnu bouchačku, co?" zašklebil se Leslie a se smíchem se svalil na gauč. Já, čekající na popcorn, jsem hypnotizovala mikrovlnku.

„To teda ne, ale jídlo jsem nečekala. Co chceš vlastně dělat?"

„Jíst s tebou popcorn na tomhle gauči a sledovat videa o Hnízdě."

„Wow, já čekala něco víc sprostýho nebo ujetýho," zašklebila jsem se. Pravda byla, že jsem něco takového vážně nečekala. 

Oba jsme se rozvalili na gauč s pytlíkem popcornu uprostřed a Leslie zapnul televizi.

„Tatatadá, vítejte ve Hnízdě," ozvalo se společně se salvou smíchu a rozmazaných amatérských záběrů na obrazovce. Vzápětí kamera zaostřila na kluka s dlouhými tmavými vlasy a snědou pletí, který se šklebil z přehnané blízkosti do kamery.

„Joe, zaostři to na skály!" Kamera se obrátila k dívce s divoce poletujícími blonďatými vlasy, za kterou byly vidět vrcholky hor. Výhled jsem nepoznala, ale bylo mi jasné, že je to u budovy Hnízda. Byla to nádhera.

Obraz teď ještě víc přiblížil dívku a já poznala Leslieho sestru Laurie, musela být tak stejně stará jako já „Jestli si myslíte, že jsme jiní než ostatní, tak vás vážně lituju. Vždyť přece můžeme dělat všechno, co jen chceme," křičela Laurie. Kamera zase odstoupila a v záběru se zase objevil kluk s dlouhými vlasy. Laurie si přitáhla toho kluka blíž a začala ho líbat, přičemž nezapomněla na kameru ukázat prostředníček. Osoba, která držela kameru, se v tu chvíli divoce rozesmála, takže jsme viděli jen rozmazanou zem.

Do You Feel It?Where stories live. Discover now