Mr Horan

<9>

Robyn
Konečně je po hodinách! Becca stále otravovala s Niallem, až jsem myslela, že ji na chemii poleji kyselinou. Je otravná, když chce. Ale přesto ji mám ráda a nevyměnila bych ji za nic.

,,Jdeš na oběd?"dohnal mě můj kamarád, když jsem chtěla opustit školu. ,,Čau, Zayne. Ne, jdu s Beccou do Starbucks."zastavila jsem se v pohybu. ,,Tak už svoje randění schováváš za Beccu?"přeměřil si mě s úšklebekem Zayn. ,,Ne, vážně s ní jdu, klidně si to ověř." ,,A co kdyby si někdy šla se mnou?"zeptal se mě. Znovu. A je to tu. Znovu. Začínají mi docházet výmluvy a nechci si nic začínat s nejlepším kamarádem... Nechci zničit přátelství, který mezi námi je a kdybychom se rozešli, tak by to naše přátelství určitě zničilo.

,,Jo... Někdy."rychle jsem ze sebe vyhrkla a otevřela dveře, abych vypadla ze školy a od Zayna. Lhát mu nechci, ale už několikrát jsem ho odmítla a to ho hrozně bolelo a v jeho očích bolest znovu vidět nechci.

Sluníčko venku krásně svítilo, bylo vážně krásné začínající jaro, foukal mírný větřík, který mi čechral vlasy. Popotáhla jsem si školní tašku na rameni a přidala do kroku, abych tam byla dřív, než Rebecca.

Přeběhla jsem poslední silnici a naproti stál můj milovaný Starbucks, kam chodím vždy. Když jsem smutná, když jsem veselá, když mám čas, když oslavuji,...

Otevřela jsem velké, prosklené dveře, pozdravila jsem obsluhu u pultu a zapadla dozadu k mému oblíbenýmu stolu, který je pěkně od všech daleko, za rohem. Mám tam vždy soukromí, ale většinou i obsluha zapomíná, že tam za rohem vůbec něco je.

,,Dobrý den, dáte si něco?"přišel ke mně kluk, kterého tu vidím prvně. ,,Jasně, dám si vanilkové latté a čokoládový muffin." ,,Dobře."usmál se na mě. ,,Díky."kývla jsem. ,,A... Je mi to blbé... Spíš trapné, ale-" ,,Promiň, promiň! Vím, že jdu pozdě, tak moc jsem se těšila na tu storku s Niallem, až jsem se zapomněla se Zaynem."přiběhla ke mně uřícená Becca a když si všimla červenajícího se kluka, zarazila se.

,,Co se děje? Jako vy dva?"začala zběsile ukazovat prsty na mě a na již zmíněného kluka. ,,Já už půjdu... Dáte si něco, slečno?"otočil se na ni. ,,Jo, dám si to samé, to co ona."ukázala na mě, protože ví, že si dávám jen vanilkové latté a nebo čokoládové.

,,Dobře."kývl a mrkl na mě při odchodu. ,,Tak co? Povídej!"sedla si a ukázala na toho kluka. ,,Co bych měla jako říct?" ,,Zval tě na rande?" ,,Co? Ne! Možná... Já nevím!"rozhodila jsem rukama. ,,Ale no tak! Ty jsi neviděla, jak na tebe koukal?" ,,Ne?" ,,Jsi příšerná!"povzdechla si.

,,Ale nejsme tu přece kvůli němu, ale kvůli tomu sexy třicátníkovi, takže... Jak se jmenuje celým jménem?" ,,Já ani nevím." ,,Jak jako nevíš?" ,,Prostě vím jen to, že je spolupracovník táty, je hnědovlasý, vysoký, svalnatý, má dost dobrý styl v oblékání a je děsně sexy. Tím moje informace končí."usmála jsem se na obsluhu, která mi přinesla muffin a latté.

,,To je vše? To je na čase, abys se s ním znovu sešla, ne?" ,,Ne. Je hezký, ale není prostě můj styl... Ne, už na něj zapomenu." ,,Ale proč?" ,,Tohle byl jediný večer, kdy jsem ho měla šanci vidět... A navíc, má přítelkyni."

,,Já bych do něj šla." ,,Já vím."uchechtla jsem se a dál jsme se o Niallovi nebavily. Byla jsem jí vděčná, svým způsobem jsem totiž byla z toho smutná a nechtěla jsem, aby mi ho připomínala.

Rozebírály jsme Zayna, Matta a podobné věci, takže jsem aspoň chvilku na Nialla nemyslela.

,,Nepůjdeme o víkendu do klubu? Zapařit, nějak se odreagovat..."nevinně zamrkala řasama a já s uchechtnutím souhlasila.
 
                             <><><><>
Tak už to konečně mám přepsané... Myslela jsem, že se z toho zcvoknu :D