Tam, kde je bolest normální

To já chápu tvé nevím

Největším problémem tu byla hygiena. Podél lesa tekl sice široký potok, ale byl tak studený, že jen při pohledu na něj mi naskakovala husina. Vzhledem k tomu, že jsem ale chtěla být čistotná a nesmrdět hůř než záchodky u nás na škole, jsem se musela překonat a s holkami do něj vlézt.

Drkotala jsem zuby a rychle se namydlila, abych to měla co nejdříve za sebou a mohla tam jen hupsnout a pak se zabalit do teplého bavlněného ručníku. Jenomže v mojí hlavě to znělo o moc jednodušeji. Jakmile jsem totiž odhodila osušku na zem, chladný noční vzduch mě ovanul a já se začala neskutečně třást. Holky mě k tomu všemu ještě rozesmávaly, takže jsem nevěděla, jestli se mám dřív chechtat nebo chvět zimou anebo oboje naráz.

,,Elmo, když si sundám podprsenku, tak po mně neskočíš, že ne?'' zeptala se ostražitě Nam a pak se začala nahlas řehtat jejímu výrazu, který mi připomínal anglického buldoka navlečeného ve vánočním svetru a tolik nespokojeného se svou momentální situací. Protáhla jsem údivem obličej a Lena Asiatku pobaveně plácla do ramene, zatímco balancovala na kameni uprostřed potoka.

,,Ty jsi kráva,'' reagovala Elma kroutíc hlavou, ale vůbec nezněla naštvaně. A tak si Nam s Lenou svlékly naráz podprsenky a odhodily je směrem ke břehu tak nešikovně, že jeden košíček každé z nich skončil pod hladinou.
Já se mezitím nervózně rozhlížela okolo sebe, jestli někde nezahlédnu zvídavou klučičí hlavu čouhat ze křoví, a odmítala se proto svléct, abych neskončila jako fotka v galerii k uspokojení jejich potřeb.

,,Taky můžeš, Bianco. Nebudu tě očumovat,'' zavolala na mě z druhého břehu Elma, zatímco si sundávala i svůj vršek spodního prádla a já byla nucena dívat se jinam, protože její nahé tělo by se mi taky mohlo přemítnout v noci v erotických snech.

Po jejích slovech mi však něco došlo. Něco dost zásadního, co mi snad přece nemohlo uniknout za celou tu dobu, co jsem byla členkou Campari! Ty hloupé narážky, Elmino přiznání, jak jí byli všichni ti oplzlí kluci nepříjemní, a taky náš vášnivý polibek tehdy večer u Leny.

,,Ty jsi lesba?'' vypadlo ze mě s malým šokem a hned jsem se za ten hloupý dotaz chtěla silně plácnout, protože divit se něčí orientaci rozhodně narušovalo společenskou etiketu. Elma kývla na souhlas a zubila se na mě, jako by se jí nechtělo věřit, že mi to došlo teprve až teď.

,,Je tak teplá, že i střed Sahary by se o ni spálil,'' vykřikla Nam neočekávaně a my se rozchechtaly na celé kolo, jak na nás účinky alkoholu a trávy stále ještě působily. Abych nebyla za křena, tak jsem se svlékla taky a šla zdolávat vystouplé kameny v potoce jen v titěrných kalhotkách.

,,Doufám, že na nás nezíraj odněkud kluci,'' hlesla jsem rozpačitě, když jsem do té ledárny strkala ruce, abych se osmělila.

,,Prosím tě, ty by se v tom křoví ještě ztratili,'' uklidnila mě Lena s protočením očí a já se o něco víc uvolnila. Zimu už jsem ani tolik nevnímala a bylo mi vlastně hrozně fajn. Najednou se ale ozvalo žuchnutí a mně bedry projela tupá bolest, jako bych z výšky dopadla na tvrdou zem. Chytla jsem se za bolestivé místo a zaslechla ještě hlasitější smích holek.

,,Jsi v pořádku, ty blbko?'' zeptala se Lena buclaté Asiatky, která se s námahou vyškrábala zpátky na kámen. Byla celá mokrá a objímala se pažemi, aby do sebe dostala alespoň ždibec tepla.

Zamrazilo mě, když jsem si uvědomila, že i ona už poznala moc Morbusu. Nebylo to nic vážného, ale i kdyby se jen jemně řízla do prstu, bolelo by mě to uvědomění jako čert. Ne proto, že bych snad nechtěla ochraňovat své přátele, ale proto, že jsem se bála, abych to vůbec sama v budoucnu zvládla.