Země ročních období

Připrava

5 votes, 5 kom.

Abigail

Dnes mám patnáct let. Za tři měsíce se bude konat Balai, a já na něm konečně budu jako účastník. A navíc se dnes předává Žezlo. Dnes začíná vládnout Zima a břebírá moc od Podzimu.

Dnes má přijet Dalnie, květinová okřídlená víla z Jara. Je blonďatá a má modré oči, malý nos, něžné rysy, růžové tváře a když není ve svojí normální podobě, kdy má patnáct centimetrů, tak měří sto šedesát centimetrů. Tehdy je vlastně jen zvětšená a může nechat zmizet svoje růžovo-blankytná poloprůhledná křídla.

Taky má přijet Claire, což je čarodějnice z Léta. Jdou jí lektvary, bylinky a pentagramy.Má světle hnědé vlasy do půlky pasu, hnědé oči, olivovou pleť a špičatý nos. Měří sto osmdesát dva centimetrtů.

A poslední z hostů z jiného období je Tarn, hobit z Podzimu. Je zlomyslný a je s ním legrace. Patří mezi moje nejstarší přatele. Už jako malí jsme podnikali různé blbosti. Měří sto dvacet centimetrů, má tmavě zrzavé krátké vlasy, tmavě hnědé oči, tmavší pleť a spoustu pih.

A moje poslední kamarádka, když vynecháme Beatris, je Lisa. Je to moje dvorní dáma. Má platinové vlasy, světlou pleť, světlé rty a světle modré oči. Obecně by se dala označit jako sníh, jak je celá jemná a světlá. Protože je elfka, tak má i svoji schopnost. Lisa ovládá oblaky a mlhu.

Dost povídání o mých přátelích. Vstala jsem a zavolala komornou, aby mi pomohla do těch šatů, které obecně nerada nosím a aby mi vytvořila nějaký přijatelný účes.

Dnes na mne komorná Juliette nasoukala tmavě fialové šaty a vytvořila mi na hlavě složitý zaplétaný drdol. Když odešla, tak jsem přišla k Beatrisinému sedlu a vyndala jsem jehlici, kterou jsem pečlivě uschovala do svého vyřezávaného zrcadla se zásuvkama a medailon s řetízkem, který jsem našla na dně Lvího oka jsem si připla na krk.

Beatris líně pochrupovala po včerejším výletu.

Sundala jsem jí ohlávku, kdyby se chtěla proletět a něco si ulovit.Ješte jsem ji na rozloučenou podrbala za špičatým uchem.

Sešla jsem po schodech a vyšla ze svojí komnaty.

Šla jsem chodbami, které více méně vypadají stejně k jídelně.

Po snídani jsem měla poslední hodinu tance. Učitel mne pochválil.

Když jsem se vrátila do svého pokoje, Beatris už čekala, až si někam vyjedeme, lépe řečeno, vyletíme.

,,Promiň Beatris, dnes ne. Mám povinnosti a navíc se pořádá ten ples. Taky se ještě musím připravit na předání Žezla.''

Potom jsem si šla vybrat šaty na oslavu mých narozenin a oslavu na naši vládu zároveň. Zvítězily šaty v barvě pařížské modři, pošité stříbrnou nití a maličkými diamanty tak, aby vypadaly jako hvězdná obloha.

Zavolala jsem komornou Juliette, ta si pochvalovala nad mým výběrem šatů, do kterých mi pomohla. Rozpustila moje vlasy, které ráno upravila a vytvořila mi z nich skoro umělecké dílo. Když to dokončila, tak jsem se nahnula k mému zrcadlu a ze zásuvky jsem vylovila svou včerejší kořist, ozdobnou jehlici. Juliett mi ji dala do vlasů a zeptala jsem, jestli ještě něco potřebuji. Odpověděla jsem že ne a když odešla, tak jsem vytáhla ještě náušnice, prsten a přívěšek ve tvaru ledové květiny s řetízkem na přívěšek. Vše jsem na sebe navěšela a sundala jsem si medailon.

Chtěla jsem ho mít u sebe, tak jsem si svojí zemní magií, která ovládá veškeré horniny, nerosty, rostliny i kovy, prodloužila řetízek a zněkolikanásobila ho. Připla jsem si ho k pasu a řetízky se mi ovíjeli kolem boků jako girlandy.

Potom už jsem šla na nádvoří, kam měli přijet vládci Podzimu s ratolestmi a měli nám předat Žezlo.

Děkuji, že to čtete až sem. Bohužel nebudu moci nastávající dva týdny nic přidávat, jedu totiž na dovolenou do Francie. Budete mít tím pádem dost času na můj požadavek k dalšímu dílu. A ten zní: min. 5 votes a min. 5 kom. od různých čtenářů. Děkuji, doufám že to pochopíte. Zatím, ahoj.