Země ročních období

Seznámení

Áron

Zavlnil se vzduch a... Prostě tam byla.

Ta. Holka. Měla. Draka!

Nevšimla si mě a došla k vodě. Klekla si a opláchla si obličej. A potom zvedla hlavu.

Upřely se na mě dvě černé oči. Byla krásná a ozbrojená. Musel jsem něco udělat. Byla Zimní. To šlo vidět na první pohled.

Tasil jsem meč a dál ji ho pod krk. Naše královna, moje matka, nedávno vyhlásila zákon, že kterýkoli obyvatel jiného období, ať už z Jara, Podzimu nebo Zimy, se musí hlásit a vysvětlit důvod svoji návštěvy.

,,Zvedni se. Pomalu.'' řekl jsem, jak nejhrozivěji jsem uměl.

Ona se jenom ušklíbla. Pomalu se zvedla. Byla asi o hlavu menší.

,,Jak se jmenuješ?''

,,Proč bych ti to měla říkat?''

,,Třeba proto, že ti u krku držím meč?!''

,,Nemyslím si, že by si byl schopen mi ublížit.'' konstatovala.

,,A jsi si tím jistá?''

,,Ano.''

,,Jen počkej...'' řekl jsem a chytl ji za ruku, abych ji mohl trochu pořezat a tak ji přesvědčit, že nejsem slaboch.

Ona se mi ale vykroutila, vytáhla meč z pochvy a zkřížila svůj meč s tím mým.

,,Ty jsi aké sakra rychlá!''

,,Já vím.''

Udělala několik výpadů a přitlačila me ke kmeni stromu.

,,Tak jak se jmenuješ?'' zeptala se.

,,Proč bych ti to měla říkat?'' napodobil jsem její hlas

,,Protože klidně udělám tohle.''

Vytáhla svůj druhý meč a jemně me řízla po lícní kosti. Nebolelo to tolik fyzicky, jak spíš psychicky. Porazila me dívka, a mladší! Aspoň že se to nikdo nedozví.

,,Tak fajn. Jmenuji se Áron.''

,,Jako vaše Letní princátko?'' řekla jízlivě.

,,Já jsem 'Letní princátko'.''

Sklonila meč a udělala pukrle.

,,Velice mě těší, princi.'' řekla škrobeně.

,,A jak se jmenujete vy?''

,,Mě u krku hrot nedržíš.''

,,Mohl bych.'' pohrozil jsem.

,,Ale taky bys nemusel. Stejně to dřív či později zjistíš. Tak to necháme na později.''

,,Co tím myslíš?''

,,Nic a všechno.''

,,Ach...''

,,Kdybys odešel, bylo by to fajn. Potřebuji se umýt.''

,,A co když neodejdu?''

,,Tak ti zavážu oči a přivážu tě ke stromu obličejem napřed.''

,,Nemáš na to prostředky ani sílu.''

,,To by ses divil.''

Omlouvám se za chyby, ale znáte to. Navíc to vždy píšu až večer nebo v noci, takže pardon. Příjemné čtení.
Jenom ještě poděkuji Kleer Kozlové. Moc mě podporuje.
To je vše.