Sutechův syn ✓

71.Vzpomínka

Egyptský vládce Jakub Hori sedí osamocen na stupínku před svým trůnem. Dvojí korunu a další odznaky královské moci má položené vedle sebe.

Jeho božský manžel se před hodinou vrátil z Řecka a následně se uzavřel ve vlastním sídle. Osobně totiž pohřbil řecké polobohy, včetně jejich přátel Erika a Thea.

Ostatní bohové ze všech sil hledají jejich syna. Toho, jenž rozpoutal bouři smrti a prolil krev Řeků.

Jen Jakub sedí zde, v centru vlastní moci a snažíc se zahojit krvácející srdce, vzpomíná, jak šťastný byl, když porazili Kuka.
Boha, kterého považovali za absolutní zlo.

Před šestnácti lety

Bůh světla přejede prstem po nahé hrudi svého novomanžela.

„Ach Lukáši, jsi nádherný, jako když jsem tě spatřil poprvé.“

Bůh živlů se jen usměje a přitáhne si Jakuba blíž.

„A tvé oči stále stejně září.“

Rty obou bohů se pomalu přibližují, až se spojí v dlouhém polibku, kdy spolu jejich jazyky vedou nekonečnou válku.
Nakonec se mladíci, byť nesmrtelní, musí odtrhnout z nedostatku kyslíku.

Lukáš pomalu rozepne suknici svého muže a odhodí ji na zem.
Jakub učiní stejně a během chvilky stojí proti sobě jen v bederních rouškách.

Pohledy dvou párů očí se na okamžik střetnou, jakoby se jejich majitelé domlouvali, jak to tedy provedou.
První sklopí zrak Jakub, což vykouzlí úsměv na Lukášově tváři.

Bez okolků druhého mladíka zvedne a odhodí na velikou postel.
Po kolenou k němu přileze a nalehne na jeho touhou rozpálené tělo.

★★★★★★★★★★★★★★★★

Po aktu lásky pohlédne Lukáš do nebesky modrých očí svého manžela.

„Miluji tě, Jakube.“

Jakub ponoří zrak do očí barvy čokolády a něžně odpovídá:

„Miluji tě, Lukáši.“

Bozi se láskyplně políbí, avšak přeruší je náhlá záře v oblasti jejich srdcí. Rudé a bledě modré světlo se spojí mezi dvěma těly a změní se v kouli světle fialového světla.

Když záře pohasne, spatří božský pár nemluvně, spokojeně spící mezi nimi.

Oba mladíci nevěřícně zírají na dítě, než Jakub rozechvělým hlasem praví:

„Lukáši, z naší lásky se zrodil nový život."

„Ano, Kubí. Náš syn.“

Božský pár na sebe pohlédne s pocitem radosti a štěstí, ale bohu světla vytanou na mysli poslední slova vyřčená prabohem tmy:

„Kdo zradil otce, má stejný osud.
Syn jej zradí, již nenajde klid.
Bohové padnou a on s nimi.
Srdce se rozpadne na dva díly.
Temnota na konci zvítězí.
Světlo již navždy porazí.
Přece však zahyne a vše též.
Tak zní kletba, jíž uzří svět!“

A v ten okamžik dostane vládce egyptských bohů strach...