Prolog

356 36 2
                                    

Rudá země


Po malé oáze netrpělivě přechází sem a tam velká psovitá šelma. Po několika hodinách, přesně o půlnoci, se před ní zničehonic objeví statná lvice a během okamžiku se promění ve vysokou ženu se lví hlavou.

„Buď zdráv! Čekáš dlouho?"

V odpověď vyšlehne plamen a místo psa na ni pohlíží muž s hlavou podobnou hyeně.

„Jdeš pozdě má drahá, měla jsi tu být již za soumraku," sykne muž rozčileně.

„Zdržel mě manžel. Nechci, aby pojal podezření."

Muž se jen krátce zasměje: „Věrná manželka? To mi k tobě nesedí, kočko. Co jsi zjistila?"

Lvice se nepatrně zachvěje, když na ní spočine pohled jednoho z nejmocnějších bohů Egypta. Přesto se donutí ke klidné odpovědi:

„Horův syn vstoupil do Řádu a jeho otec se k němu přihlásil. Nyní je téměř nemožné se k němu dostat."

„Neboj se, kočko, postará se o to můj syn. Najde ho a přivede ke mně. A pokud jej bude chtít Hor ještě spatřit živého, vzdá se trůnu v můj prospěch."

„A pokud ne?" odporuje lvice. „Zabiješ kluka a vyvoláš další válku bohů?"

Bůh se psí hlavou se zasměje a odpovídá zaražené lvici:

„A proč ne? Tentokrát nejsem sám. A můj syn mi pomůže. Cítím, že bude velmi mocný. Přesto bych raději převzal moc v klidu. Právě k tomu mi dopomůže ten Horův spratek..."

Trůní sál bohů

Na vysokém, zlatém trůnu sedí mladý muž se sokolí hlavou, na níž má nasazenou Dvojitou korunu království Obou zemí. V rukou pevně drží odznaky své vladařské moci; Berlu a Důtky.

Pozorně naslouchá vznešené ženě s duhovými křídly, jež klečí před ním.
Vedle trůnu nervózně přešlapuje ebenově černý mladík s hlavou šakala.

„Můj synu a vládce. Sutech něco chystá. Jeho manželka, má sestra, mi poslala zprávu, že se schází s jinými bohy, kteří neuznávají tvou vládu. Zjevně připravují vzpouru."

„Matko, Sutech dobře ví, že nás nemůže porazit. Jeho přívrženců není tolik, aby se nám vyrovnali.
Jsem právoplatný faraon Egypta. Byl jsem uznán i Reem!"

Mladý šakal si odkašle:

„Možná, bratře, ale i přesto mohou být nebezpeční. Nesmíme Sutecha podceňovat, je příliš inteligentní a nepředvídatelný.
Dostal jsem zprávy od mrtvých. Rudý bůh je údajně přesvědčený o tom, že bude králem. Jak dobře víš, nikdy nepřestane o trůn usilovat."

„Anupe! Jediný způsob, jak se stát králem, je porazit mě v boji. A to se nikdy nestane! Je možná mocný, ale ne dost, aby mě dostal."

Uprostřed sálu vytryskne pramen vody a získá si pozornost tří bohů.

„Vítám tě, Nebthet," odtuší Hor.

Krásná žena v modrých šatech, ne nepodobná své sestře Eset, upře zrak na sokolího boha:

„Vládce Hore, můj syn má pravdu. Sutech opravdu kuje zradu. Myslí si, že nalezl tvou slabinu. Chce tvého polobožského syna..."

Sutechův syn ✓Where stories live. Discover now