Sutechův syn ✓

65.Odhalení

David

Dnešní den byl slušně řečeno na prd.

Už několik dní se scházím s Alexem. Marek nejspíš cítí, že se něco děje, ale už se neptá.
Snažím se věnovat všemu. Škole, výcviku, příteli i Alexovi.
Začíná mě to zmáhat.

Včera večer mi táta Lukáš poslal zprávu, že za pár dní pojedu do Egypta.
Dřív bych byl šťastný, ale teď bych musel opustit Alexe a to mě trápí.
Proto jsem se rozhodl, že dnešní večer a vlastně celý den strávíme spolu.

Je sobota, takže do školy nejdeme a na výcvik jsem se vykašlal.
Hned ráno jsem Alexe vyzvedl a odjeli jsme z města.

Vyhlédli jsme si takový pěkný plácek u lesa a rozhodli se uspořádat piknik.
Bylo to perfektní. Navzájem jsme se krmili ovocem a tousty, povídali si a mazlili se. Líbání je samozřejmostí.

Poté, co jsme dojedli a pomazlili se, usedl Alex na deku a vážně na mne pohlédl.

„Chci ti něco říct, Davide.

Od prvního okamžiku, kdy jsem tě zahlédl ve škole, ses mi líbil. Jsem s tebou moc rád a.. Asi jsem se do tebe zamiloval.“

Kdybych neležel, upadnu.
Rychle jsem se zvedl do tureckého sedu a zeptal se:

„Myslíš to vážně, Alexi? Neděláš si jen legraci?“

„Myslím to smrtelně vážně.“

„To je dobře, protože já.. Cítím to samé. Miluju tě.“

Jeho krásné, černé oči se rozzářily radostí a vzápětí jsem ležel na zemi v těsném a hřejivém objetí.

Po chvilce jsme se začali líbat a různě třít, až jsme se vzrušili a já se rozhodl vzít Alexe k sobě domů.

Jeli jsme asi stovkou a po dosažení cíle, našeho domku, popostrčil jsem ho dovnitř a řekl, kam má jít. Potom jsem pro jistotu zamkl a nechal klíč v zámku, kdyby se Marek vrátil z Řádu dřív.

V kuchyni jsem vzal lahev červeného vína, dvě sklenky a upaloval nahoru do pokoje.
Když jsem vstoupil dovnitř, málem mi vše vypadlo z rukou.

Alex ležel na zádech v posteli jen boxerkách a vypadal při tom jako ztělesněný bůh sexu.

Odložil jsem sklenky i víno a přistoupil k posteli.

„Wau. Jsi nádherný, víš to?“

Alex se jen uchechtl a zvedl se do sedu.

„To ty, Davide.“ s těmi slovy mi začal rozepínat kalhoty.
Sklonil jsem se a políbil ho.
Pak už to šlo rychle.

Strhali jsme ze sebe, přesněji ze mne, oblečení a v objetí plném polibků spadli do peřin.
Líbali a hladili jsme se po celých tělech a nevynechali jediné místo.
Toužil jsem po něm tak moc.
Musel to být on. Můj první.

Bylo to nádherné. Ten pocit, že jsem jen jeho. Naše těla, spojená dokonalým aktem.
V tu chvíli jsem byl neskutečně šťastný a zamilovaný.

Po orgasmu, ke kterému jsme dospěli zároveň, jsem Alexovi pohlédl hluboko do očí.
Měl jsem v plánu říct mu, kdo jsem.

Jenže mě vyrušil šokovaný hlas:

„Davide?!? Co to sakra?“

Marek!

Marek

Celý den jsem měl špatný pocit.

Vlastně už pár dní. S Davidem není něco v pořádku. Jakoby se mi vyhýbal od toho večera, kdy spal v obýváku.

Dnes je sobota, takže jsme nemuseli do školy, ale měli jsme celý víkend strávit v Řádu.
Za pár dní totiž odjíždíme do země faraonů.

Ale David nepřišel.
Mistr Ramose přímo zuřil a řekl, že to oznámí vládci Jakubovi.

Musel jsem Davida varovat, přesvědčit jej, aby přišel alespoň na odpoledne a pokusil se Ramoseho obměkčit.

Omluvil jsem se tedy mágovi, který mne zrovna učil magii a vyrazil k Davidovi domů.
Třeba tam bude.

Když jsem dorazil k domku, zjistil jsem, že je zamčeno a klíč zůstal v zámku.
Proč by to dělal? Co když se mu něco stalo?

Použil jsem tedy kouzlo a přenesl se dovnitř.
Nikde nikdo a pak jsem uslyšel zvláštní zvuky z Davčova pokoje.

Čekal jsem cokoliv, jen ne to, co jsem uviděl po otevření dveří.

Můj přítel ležel v posteli s tím klukem ze školy. Podle jejich výrazů rozdýchávali orgasmus.

„Davide?!? Co to sakra?“

David

Jsem v pytli.

„Marku! Co tady děláš? Jak ses dostal do domu?“ snažím se odvést pozornost od Alexe, který se rychle přikryl dekou.

„To je to, co tě zajímá?
Neměl bys mi spíš vysvětlit, co má tohle znamenat?
Ale abych ti odpověděl, přenesl jsem se.“

Alex na Marka pohlédl s novým výrazem ve tváři, ale nic neřekl.

Mě naopak naštvalo, že se mi Marek vloupal do domu.

„Takže ses sem prostě vloupal. Myslel jsem, že ti můžu věřit, Marku.“

„To jsem si myslel o tobě taky, Davide.“

S tím se otočí a zmizí. Ano, magicky.

Alex se nadechne a poprvé promluví:

„Takže, tvůj přítel je mág?
A ty také?“

Nevěřil jsem svým uším, jak může vědět o mázích?

„Ne. Nejsem. Ale jak o nich víš?“

„Chtěl jsem ti to říct, ale nebyl jsem si příliš jistý, zda mi uvěříš.
Jsem potomek egyptských bohů, Davide.“

„Ale. To je skvělé. Já taky.“

„Nejsem si jistý, jestli je to tak moc dobré. Moji rodiče nebyli oblíbení.
Víš, otec se pokusil zničit svět byl i s matkou zabit.
A mne vychovávala jedna z jeho poddaných, spolu se svou dcerou.

Musela mne ukrýt, protože jsem syn svých rodičů.
Nejsem jako oni, jenže, kdo by mi věřil?“

„Třeba já.
Víš co? Představím tě tátům a oni se za tebe zaručí a pak už ti nikdo nebude moct předhazovat to, kdo jsi.“

Alex na mne pohlédl s nadějí v očích, ale pak skloní smutně hlavu.

„To by museli být hodně mocní a důležití, lásko.“

On mi řekl 'lásko'! Bohové! Miluju ho. Nikdo mu nesmí ublížit.

„To jsou, lásko.
Jsem syn Jakuba Horiho a Lukáše Setha. Jsem SethHor, syn a dědic vládců Egypta.
No a jsem bůh.“

Vytřeštil oči, v jeho tváři se zračí zděšení.

„Ale. To ne! Ne. Ne. Ne.“

„Co se děje, Alexi?“

„Není nám souzeno být spolu, Davide.

Jsem Kek. Syn Kuka a jeho druhé osobnosti, Kauket.

Tvoji rodiče zabili ty mé...“