My angel✔️

Eleven

O hodinu později

Barbara

,,Nebyl tvůj manžel naštvaný že odjíždíš do Los Angeles?" Zeptala jsem se Pattie když jsme jeli taxíkem na letiště. ,,Ne chápal že se chci setkat s Justinem. On s dětmi pojede na nějaké výlety a tak. Takže si to užijou. A ještě mi řekl ať tam klidně zůstanu celý týden abych si to s Justinem co nejvíce užila" ,,To by byl Justin určitě moc rád" ,,No nevím jestli mě bude chtít vidět" ,,Bude tě chtít vidět. Pořád o tom mluví" řekla jsem.

,,Bude to teď znít divně. Chtěla jsem se zeptat už dříve ale ty jsi modelka že ano? Barbara Palvin že?" Řekla a já se zasmála. ,,Jojo jsem" usmála jsem se. ,,Jsi moc hezká" ,,Děkuji" znova jsem se usmála.

,,Justinovi už je dvacet wow. 16 let jsem ho neviděla. Opravdu se bojím" zašeptala. ,,Nemusíš se bát. Všechno bude v pořádku." Řekla jsem a ona přikývla.

********

Už je sedm hodin večer a my jsme konečně dojeli k mému bytu. Ještě před tím než jsme jeli ke mě tak jsme šli zařídit nějaký hotel pro Pattie, protože ke mě by se už nevešla.

,,Jsem opravdu nervózní" řekla Pattie. ,,Nemusíš být." Řekla jsem s úsměvem a pak jsem vešla do baráku. Vyjeli jsme výtahem do mého patra a pak jsem začala odemykat dveře.

,,Justine jsem doma!" Zavolala jsem do bytu, která měla slzy v očích.

,,Takže o Olivii jsem se postaral. Udělal jsem si jídlo a jak ty říkáš choval jsem se tu jako doma a..." přišel do předsíně a hned na to se zastavil. ,,Je super že jsi se tu choval jako doma" usmála jsem se.

Justin překvapeně a zamyšleně koukal na Pattie.

,,Justine pamatuješ si mě?" Ozvala se po chvíli Pattie.

,,Mami" Zašeptal Justin a hned se k ní rozešel a pevně jí stiskl v náruči. ,,Panebože Justine" rozbrečela se a Justin se taky rozbrečel. Chtělo se mi taky brečet. Bylo to tak hezké.

,,Jasně že si tě pamatuji mami" zavzlykal Justin. ,,Ty jsi tak velký Justine. A tak krásný" zašeptala a chytila ho za tváře. ,,A ty jsi pořád stejně nádherná. Mám tak nádhernou maminku" usmál se a utřel si slzy. Pattie se zase rozbrečela a zase ho objala.

Nějak jsem si vzpomněla na svoje pravé rodiče. Chtěla bych strašně poznat lidi co mě splodili. Ale to nikdy už nepůjde.

Utřela jsem si pár slz co mi vytekly z očí a usmála se na Pattie, která na mě koukala a měla na tváři děkovný úsměv.

,,Bar takže ty jsi nejela na focení?" Otočil se na mě Justin. ,,Ne jela jsem najít tvoji mamku" usmála jsem se. ,,Ty jsi tak skvělá. Strašně moc ti děkuji" objal mě a trochu mě nadzvedl. Zasmála jsem se a taky ho objala.

,,Já asi půjdu za kamarádkou a nechám vás tu. Určitě si toho máte co říct" řekla jsem. ,,Ne nebudeme tě vyhánět z tvého bytu. My se s mamkou půjdeme projít po městě že mami?" ,,Ano. Budu s tebou kdekoliv" řekla s úsměvem Pattie.

,,Klidně můžeš jít s námi" řekl Justin. ,,Ne to určitě ne. Jděte jenom vy dva" řekla jsem. ,,Tak dobře" řekl Justin a já přikývla.

,,Půjdu se rychle převlíknout a půjdeme" řekl Justin a odešel do svého pokoje.

,,Opravdu ti moc děkuji Bar" ,,Nemáš zač. Justin je strašně moc šťastný. Říkala jsem ti to" řekla jsem. ,,Jsi opravdu skvělá. Vy dva by jste se k sobě hodili" řekla. ,,No to nevím. Mám ho ráda jako kamaráda" opravdu jo? Není to něco víc?