My angel✔️

One

Dětský domov 1998- Barbara a Justin 4 roky

,,Budeme navždy nejlepší kamarádi" řekla jsem a objala ho. ,,Tak jo" usmál se. ,,Vymyslel jsem ti pžezdívku" řekl mi a já se usmála. ,,A jakou?" ,,Bay. Všichni ti žíkají Barbaro nebo Bar ale pro mě budeš Bay" ,,Tak jo. Ty budeš Jay"

Dětský domov- 1999- Barbara a Justin- 5 let

,,Jayi jdeme si hrát na hžiště pojď" Vypískla jsem když jsem přiběhla k Justinovi který si kreslil ve svém pokoji. ,,A na co budeme hrát?" ,,Jako vždy. Já budu maminka a ty tatínek" řekla jsem a on se usmál a rozešel se se mnou na hřiště.

*******

,,Podej mi ruku" řekl mi Justin když jsme seděli na houpačce. Podala jsem mu svoji ruku a on mě za ní chytil. ,,Bay?" ,,Jo?" ,,My dva budeme úžasní rodiče. Nikdy naše děti nebudou tady" ,,Nikdy tu nebudou" zašeptala jsem a objala ho.

Dětský domov 2001- Barbara a Justin- 7 let

,,Jayi proč pořád křičíš na naši vychovatelku Amy?" ,,Já tu nechci být!" Rozbrečel se. ,,Ale Jayi proč ne?" ,,Nelíbí se mi tu. Oni jsou na mě zlí" ,,Kdo?" ,,Všichni. Mám tu jenom tebe. Bay nemůžeš mi nikdy odejít. Budeme tu spolu navždy" ,,Ale co když přijde nějaká rodina?" ,,Tak s nima nepůjdeme. Bay budeme spolu. Vždyť jsme přece maminka a tatínek ne?" ,,Jo" zašeptala jsem. ,,Slib mi že tu zůstaneme navždy" ,,Slibuji" objala jsem ho.

Dětský domov 2003- Barbara a Justin-8 let

,,Baru pojď sem" zavolala mě Amy. Hned jsem k ní přiběhla. ,,Tahle rodina by si tě chtěla vzít" řekla Amy a já se podívala na jednu paní a na pána. ,,Jako domů by si mě vzali?" ,,Ano měla by si nový domov. Chtěla by si?" ,,Ano" usmála jsem se. ,,Tak si jdi s nima promluvit. Ptej se na cokoliv a poznáte se ano?" Usmála se Amy. ,,Tak jo" usmala jsem se.

********

,,Co by sis u nás doma přála?" Zeptala se ta paní. ,,Chtěla bych pejska" usmala jsem se. ,,Tak ti koupíme pejska" ,,To je skvělý" Vypískla jsem a pak jsem se podívala na hřiště. U jednoho stromu seděl Jay a hrál si s nějakým autíčkem. ,,A Jay by šel s námi?" Usmála jsem se. ,,Jaký Jay?" ,,No můj kamarád. Támhle sedí" ,,Zlatíčko to ale bohužel nejde" ,,Já jsem mu slíbila že spolu budeme navždy" ,,Je mi to líto ale tohle ti splnit nemůžeme. Chceš být s námi a nebo chceš zůstat s Jayem?" ,,Chci jít s vámi" usmála jsem se.

********

Byla jsem ve svém pokoji a balila si svoje oblíbené hračky do batohu. Najednou se ozvalo klepání. Amy tu už byla mi říct dobrou noc. Co to je?

Přešla jsem ke dveřím a otevřela. ,,Jayi? Co tu děláš?" ,,Pojď jdeme na houpačky" ,,Ne Jayi to nemůžeme. Je večer" ,,To nevadí" ,,Amy nám vynadá" ,,Nedozví se to pojď" řekl a my jsme se rozešli ven na hřiště. Byla tma a mě se to nelíbilo.

,,Proč si mi to neřekla Bay?" ,,Co jsem ti neřekla?" ,,Zítra budeš mít rodinu" ,, Jak to víš?" ,,Slyšel jsem o tom mluvit Amy. Proč si mi to neřekla? Bay vždyť si mi slíbila že tu zůstaneš se mnou navždy" ,,Já chci mít domov Jayi" ,,Slíbila si mi to. Kamarádi sliby plní. Takže nejsi moje kamarádka" řekl a odešel pryč. Chtělo se mi plakat.

O 12 let později

Barbara

Jmenuji se Barbara a je mi 20 let. Moje příjmení je Palvin. Nejdříve jsem se jmenovala Barbara Wild podle mých pravých rodičů ale potom když si mě z domova adoptovala jiná rodina tak jsem dostala tohle jméno. Osm let jsem byla v dětském domově. Měla jsem normální rodiče ale měli jsme autonehodu a já jako jediná to přežila. Neměla jsem vůbec nikoho kdo by si mě vzal takže jsem šla do dětského domova. To si ale samozřejmě nepamatuji protože mi byl rok takže si myslím že jsem šla ještě spíš do kojeneckého ústavu. No a vlastně já si to nepamatuji ale vychovatelky v dětském domově řekli mým rodičům ať mi pravý důvod řeknou až budu trochu větší. Takže jsem se to dozvěděla myslím v jedenácti. Někdy bych chtěla vidět svoje pravé rodiče, ale to bohužel nejde. Ale jinak rodiče kteří si mě adoptovali tak ty prostě beru jako svoje rodiče a je mi jedno že mě nesplodili. V dětském domově se mi líbilo ale stejně prostě rodiče jsem strašně chtěla a je mi jedno že jsem je získala až když mi bylo osm. Prostě jsem je měla a teď je mám a jsem za ně strašně ráda.

Jinak jak teď žiju. No vlastně bydlím ve svém bytě. Je to hodně velký byt. A pracuji jako modelka. Takže je hodně lidí, kteří mě znají. Fotím hlavně fotky pro nějaké ty módní značky a jsem taky ve Victoria Secrets. Svoji práci miluju. Miluju být modelka.

Mám jednu nejlepší kamarádku a to je Sara Sampaio a je taky modelka. Taky je ve Victoria Secrets. Tam jsme se poznaly a hned jsme si padly do oka. Sara bydlí v bytě kousek ode mě takže když spolu nejsme na modelingu nebo spolu nefotíme tak převážně se každý den vidíme. Prostě nejlepší kamarádky.

Takže všechno důležité jsem vám asi řekla , myslím si že u mě už nic zajímavého není.

Justin

Jmenuji se Justin Bieber a je mi 20 let. Jak to říct. Jsem bezdomovec. Celý svůj život jsem bydlel v dětském domově. Nebo vlastně když mi bylo čtyři tak jsem se dostal do dětského domova. Když mi bylo tři tak mě otec a i mou mamku začal bít. Mamka se to snažila zastavit ale nešlo to takže mě sociálka vzala a dala do dětského domova. Byl jsem docela rád. Bylo mi teprve čtyři ale stejně jsem si to pamatoval jak mě bije a nechutně mě vždy osahával. Ale stejně chtěl bych někdy vidět svoji maminku. Ona za nic přece nemůže myslím. V dětském domově jsem poznal jednu úžasnou holčičku ale když nám bylo osm tak si ji adoptovala nějaká rodina a já už jsem ji nikdy neviděl. Hned od té doby co jsem se dostal do domova tak jsem nebyl moc hodné dítě ale měl jsem tam kamarádku a když odešla tak jsem se úplně změnil. Začal jsem hodně zlobit takže si mě nikdy žádná rodina neadoptovala takže jsem v domově zůstal až do 19. Normálně bych tam v tomhle domově mohl zůstat do 21 pokud ještě dál studuji nebo tak ale bohužel dětský domov byl plný a samozřejmě dají přednost malým dětem bez domova než klukovi který už je plnoletý. Takže když mi bylo 19 tak jsem odešel a vlastně neměl jsem kde bydlet. Koupil jsem si jeden malý byt, kde byla jenom jedna místnost ale stačilo mi to. Pracoval jsem jako pomocník automechanika ale musel jsem odejít protože už tam pro mě neměli místo. No a protože jsem nepracoval tak jsem nevydělával peníze a už to bylo. Musel jsem opustit i tu ubohou místnost a skončil jsem na ulici. Takže jsme se teda dostali k tomu kde jsem teď.

Prostě je ze mě bezdomovec. Nemám vůbec nic. Zůstalo mi ještě pár oblečení ale jinak skoro vůbec nic nemám. Zbyla mi taky kytara ale je už taková stará takže hraje docela špatně ale hraju na ulici a snažím si tím vydělávat. Občas nějaké peníze dostanu ale jsem zrovna v takové části kde jsou samí zazobanci, takže si nechávají každý dolar.

Přespávám v takové zapadlé ulici. Jsou tam popelnice tak já se vždy schovám mezi ně a spím tam. Oblečení si schovávám za popelnici. Takže prostě mám život úplně na hovno.

Ahooj tak tohle je nový příběh❤️ začnu ho psát až dokončím Help me což je jenom jedna část. Takže chtěla bych vědět jak se vám tahle první část zatím líbí a jestli to má cenu psát ❤️