Passion- Vášeň bez konce

Všechno zvládneš

Klepala jsem na Tařinu kancelář a připravovala jsem si svůj projev. ,,Pojďte dál!" Zakřičela a já se až lekla jejího pozitivního výrazu když jsem vstoupila dovnitř. ,,Jé, ahoj Emily." Mávla na mě rukou a skládala něco do svého kufříku.

,,Taro, co blbneš s tou Afrikou?" Zeptala sjem se rovnou. Vlastně jsem měla v plánu jít na ní trochu pomaleji a z lehka, ale později mi došlo že s Tarou to z lehka nejde. Když zaregistrovala mojí otázku přestala na chvíli se skládáním papírů do kufříku a provinile se na mě podívala.

,,Koukej, já vím že jsi asi naštvaná, ale já tam prostě musím. Nabídli mi jeden opravdu velikej kšeft a já ho prostě nemůžu odmítnout." Protočila jsem oči a ona si toho rozhodně všimla. ,,Em, neříkej mi že to není moje práce. Vedu jeden z nejlepších svatebních salónů a je to moje práce. A ještě k tomu mě ta práce opravdu baví."

Složila jsem si ruce pod prsa. ,,Nechci tě urazit, ale já jsem tvoje asistentka a někdy si připadám jako tvoje kolegyně. A tohle hodláš podniknout sama? A ještě v Africe? Kdo se tam chce proboha brát?!" byla jsem dost rozčílená, brala jsem to tak jako kdyby mě podrazila. Chápala jsem že byla dost hyperaktivní, ale tohle bylo docela dost trhlý. 

,,Brant Lee a Kira Hoodland." Podotkla a usmála se. Mě v tu chvíli poskočil žaludek snad o dva metry vysoko. Brant Lee byl nejznámější fotbalista z Jihoafrické republiky a Kira byla známa spisovatelka. Četla jsem od ní dva romány a skoro ani nedokázala přestat myslet na jejich děje. byly to žasní lidi a já konečně pochopila, proč to všechno chce udělat a proč to všechno tak tajila.

,,Proč jsi to neřekla hned!" Rozpřáhla jsem ruce a nakročila jsem k Taře. ,,To je skvělý!" Podotkla sjem a objala jí.

,,Jo já vím." Radovala se.

,,Ale co já?" Úsměv mi ztuhl. ,,Co budu dělat až tu nebudeš?" Ona mě však poplácala po rameni a usmála se.

,,Neboj, všechno jsem zařídila. Na celý týden budeš pracovat pod mým bratrem. Vrací se z Německa a matka mu tu zařídila práci, bude tu navrhovat domy a jelikož vím jak skvělý máš vkus na dekorace a jiné maličkosti, budeš mu pomáhat." Rozzářila se a pak si vzala svůj kufřík a chtěla odejít.

,,Myslíš Patricka? Vždyť víš že jsem otrávená jen z toho že s ním mluvím po telefonu a teď s ním budu muset být celý den?! Prosím Taro!" Zakoulela jsem očima a trochu zafňukala.

,,Ty to zvládneš, máš na něj skvělý vliv. Po tom co ti volá, volá mě a je celý.. no prostě jiný." Mávla rukou a šla k výtahu. Jak to sakra myslí?! Celou dobu jsem si myslela, že vždycky volá jen kvůli Taře a on celou dobu volal mě a pak ještě jí?! To si ještě vyřídíme. Přivřela jsem oči a rychle doběhla za Tarou, která chvátala až moc rychle. Utíkání na špičatých botách nebylo tak úpně úžasný, ale dokázala jsem jí stihnout ještě ve výtahu. Zmáčkla přízemí a výtah se rozjel. 

,,Kdy odjíždíš a kdy přijede pan Heystinks?" Ptala jsem se.

,,Odjíždím dneska." Vykulila jsem oči. ,,Přesněji mi to letí za hodinu a půl." Usmála se. Já jsem začala trochu chápat že když z toho má takovou radost neměla bych jí to kazit a měla bych jí v tom spíš podpořit.

,,Taro, jestli se tam oravdu tak těšíš, nebudu ti kazit radost. Chci jen aby jsi věděla že se budu snažit co nejvíc pomoct a budu ti jen potěšením, zatím co budeš v Africe, ano?" Usmála sjem se a pohladila jí po rameni.

,,Óó, Em!" Rychle mě objala a zase se smála. ,,Ty jsi mě ještě nikdy nezklamala." Výtah cinknul a mi obě vylezli. Dole v hale jsem se zastavila a koukala jak mi moje šéfka mizí před očima. ,,Budu na tebe pyšná!" Křikla a už odcházela. Ve dveřích se s někým srazila byl to muž a mě hned došlo kdo to je když se políbili na tvář a Tara se rozzářila ještě víc než byla, jestli to vůbec šlo. Patrick je tu. ,,Emily, je tu Patrick!" Křikla a ukazovala na muže, který se k mě blížil. ,,Budeš mi chybět měj se!" Poslední slova a zmizel na dobro. Ne, na dobro ne, jen metaforicky řečeno.

Zamávala jsem jí a pak se zadívala na muže, který se ladně nesl směrem ke mě.

Tara na obrázku... :)

Děkuju za podporu.. :)* Doufám že vás to baví.. ;)