Poslední lady

23. kapitola

Pozorně četla řádek po řádku a každým slovem se víc a víc usmívala.
V dopise byla jak Tendryho omluva, tak i city, které až doteď z dívce skrýval. Po přečtení bylo dívce jasné, že její city nejsou jednostranné. Celá šťastná přeložila list a spěchala za hochem, kterého nechala před chvílí uvěznit. Před jeho celou ještě přikázala svým vojákům, aby ji odemčeli a poté odešli a nechali jim soukromí. Při odemykání se Tendry pidivil co se děje. Bál se, že jej již chtějí pověsit. Schoulil se do klubíčka ke stěně a čekal na nejhorší. Jaké bylo překvapení, když místo vojáků k němu kráčela Saphira s rozzářeným obličejem.
,,Tohle jsi psal ty?,” ptala se a podala mu dopis, který jí předal krejčí.
,,Neumím psát,” odpověděl.
,,Tvůj zaměstnavatel mi předal tento list, že je od tebe. Nejspíš lhal. No jak jinak,” pravila opovrženě lady a chystala se odejít s nepořízenou.
,,Počkejte. Možná to je ode mě. Mohla byste mi to přečíst?,” navrhoval Tendry.
Saphir se usadila vedle něj na dřevěnou lavičku a začala číst. Slova při její četbě dojímala nejen ji, ale i samotného Tendryho, který je vymyslel.
,,Udivuje mě, že jste si ten dopis vůbec přečetla a nespálila jej jako ty obrázky,” pravil smutně hoch.
,,Co pořád všichni máte s nějakými obrázky. Já jsem žádný nedostala,” bránila se Saphira.
,,Jak nedostala? Ta komorná říkala, že Vám jej dala a slibovala předat další,” vysvětloval mladík.
,,Jaká komorná? Mně žádná nic nedala.”
,,Tak už tomu asi rozumím. Greta se jmenovala,” pravil mladík.
,,Dobře,” řekla lady a chystala se k odchodu. U mříží si to však rozmyslela a vrátila se zpět.
,,To co jsi psal. Byla to pravda?,” zeptala se ještě hocha.
,,Co si myslíte?,” vyptával se Tendry.
,,Popravdě. Nevím, co si o tom mám myslet. V jednu chvíli na mě křičíš a v druhou mi píšeš tahle slova,” odpověděla Saphira.
V tu chvíli Tendry vyskočil z lavičky a kráčel přímo k lady. Zastavil se před ní, chytil ji kolem pasu a políbil. Po chvíli se vzdálil, pustil ji a čekal na její reakci. Dívka se chytla za rty a nevěděla, co má říci. Byla dosti zaskočená.
Co co to mělo znamenat?,” vyhrkla po chvíli.
,,Nelíbila se ti? Můžu to napravit,” usmál se Tendry a znovu se k lady začal přibližovat.
,Co? Ne. Tak jsem to nemyslela. Ale jsem počestná žena a budu se brzy vdávat. A vůbec, odkdy mi můžeš tykat?,” vysvětlovala Saphir.
,,To nedovolíš ani svému budoucímu manželovi, aby ti tykal a dal ti pusu?”
,,Cože? Vždyť bude turnaj a ten jsi ještě nevyhrál.”
,,To ne, ale šlo by to i bez turnaje,” pravil hoch a chytil Saphir za ruku.
,,A jak? Pokud vím, tak jsem ti neřekla ano,” pousmála se dívka.
V tu chvíli si před ní hoch klekl a začal mluvit:
,,Líbíš se mi od prvního dne, kdy jsem tě spatřil...”
,,Nekecej. Nesnášel jsi mě,” skočila mu do řeči dívka.
,,Nepřerušuj mě... Líbila ses mi vždycky a proto se tě chci zeptat a ne neberu jako odpověď. Vezmeš si mě?”
,,No nevím. Co mi tak můžeš nabídnout? Nemáš ani hrad, ani hromadu peněz,” vtipkovala Saphira a na Tendryho tváři se objevil kamenný výraz.
,,Kecám. Jasně, že si tě vezmu,” napravila svou odpověď šťastná dívka. Na hochově tváři se opět objevil úsměv. Rychle vstal, chytil Saphir kolem pasu a několikrát se s ní otočil.
,,A co ten turnaj? To ho můžeš jen tak zrušit?,” vyptával se hoch, jakmile ji vrátil zpět na zem.
,,Jistěže. Jsem přeci lady. A taky je tu další věc, kterou musíme vyřešit. Tvoji popravu a pobyt ve vězení. Ještě teď se přesuneš do nového vězení,” rozhodla Saphira.
,,To jakože pro důležité osoby tady máte nějaké lepší cely?,” podivil se hoch.
,,To bylo jenom obrazně řečeno. Dostaneš pokoj na hradě a se správcem proberu zrušení tvé popravy.”
,,Ten chlap mě nesnaší. Nikdy nebude souhlasit se zrušením,” namítal.
,,Bude muset. Postavím ho před hotovou věc, aby se něčeho nepokusil za mými zády,” vysvětlovala dívka.
,,A co naše svatba? Kdy chceš, aby se uskutečnila?,” ptal se nedičkavě mládenec.
,,Co nejdříve. Ještě dnes začnu s vyřizováním věcí kolem toho,” usmála se Saphir a poté společně odcházeli do hradu. Po cestě nádvořím je však zahlédl správce a ihned přispěchal.
,,Pění, co to děláte? Vždyť sama jste rozhodla, že má jít na šibenici,” vyhrhkl ihned.
,,Rozdohla jsem se, že ho zabít nenechám a požádala bych Vás, aby jste zrušil ten turnaj. Jeden ženich mi stačí,” pravila dívka a usmála se na Tendryho. Správce se tomu dosti podivil.
,,Ještě dnes jste jej posílala na šibenici a teď si jej chcete vzít i po tom všem, co Vám způsobil? Copak nevidíte, jak s Vámi manipuluje?,” zuřil správce.
,,Takováhle slova si odpusťte. Brzy bude Vašim pánem a už se o tom s Vámi nehodlám dohadovat. Buď to přijmete nebo můžete okamžitě odejít. Nejste nenahraditelný,” pravila Saphir a poté pokračovala s Tendrym v cestě.
,,To se ještě uvidí, kdo se bude muset s čím smířit,” špitl si pro sebe správce a záludně se pousmál.

Ahoj. Vím, že to teď trvalo trochu déle, ale tady je nová kapitola. Doufám, že se vám bude líbit a předem děkuji za všechna přečtení. 😘💕