Poslední lady

19. kapitola

Další den ráno se Saphira vzbudila poměrně pozdě, ale ani tak se jí vstávat nechtělo. Nechala si přinést snídani do postele a poté, co odešly všechny služebné, sáhla po malém obrázku svého bratra Rodrika, který měla postacený na nočním stolku a začala si s ním povídat.
,,Ahoj Rode, moc mi chybíš. Ty i ostatní, ale jenom s tebou o tom můžu mluvit, protože ty jako jediný jsi mě vždy vyslechl a poradil mi. Možná jsem se zamilovala. Vůbec nevím jak a ani proč. Víš, že těmto věcem vůbec nerozumím, ale když ho vidím, mám jakoby motýlky v břiše a chce se mi začít usmívat, ale snažím se to skrývat. Včera mě chtěl udeřit, ale v srdci mi to ublížilo více, než kdyby mi jednu uštědřil. Nevím co mám dělat. Přijde mi, že si mě nezaslouží. Pokaždé, když není po jeho, začne se vztekat a ubližovat mi a tohle si přeci nezasloužím. Starala jsem se o něj, když byl jeho život v ohrožení a hrozilo riziko, že nakazí i mě, ale i tak se ke mně chová ošklivě. Snad se to brzy vyřeší a mé k němu city ochladnou,” promlouvala smutně dívka.
Ještě jednou se pousmála na obrázek a poté jej silně přitiskla k hrudi.

Mezitím se Tendry oblékl a připravil k odjezdu, avšak kvůli včerejšku se cítil dosti provinile a rozhodl se tedy lady Saphir omluvit. Hledal ji v pracovně, ale nebyla tam, až v jednu chvíli potkal na chodbě jednu ze služek.
,,Ahoj. Hledám lady Umber. Byla by jsi tak laskavá a ukázala by jsi mi, kde se nachází?,” pravil k ní.
,,Jistě. Touhle chodbou nakonec, posledníma dveřma do věže a po schodech nahoru,” vysvětlovala dívka.
,,Děkuji,” pousmál se Tendry a rozeběhl se směrem, jež jej služebná navedla. Vstoupil do dveří, uprostřed stěny, vyběhl schody a stanul až u dveří k Saphiřinému pokoji, ale nebyl jediný. Již nějakou chvíli tam čekala i jedna z komorných, aby ustlala dívčinu postel, až se konečně uráčí vstát.
,,Je tam lady Umber?,” ptal se hoch ihned po příchodu.
,,Jistě, že je,” odpověděla otráveně starší žena.
,,A můžu za ní? Potřebuji si s ní promluvit,” pravil Tendry.
Žena neochotně zaklepala na dveře a začala křičet:
,,Paní! Je tady ten chudák s tím morem. Chce s Vámi mluvit!”
,,Ale já s ním ne! Postarejte se, ať konečně vypadne a už se víckrát nevrací!,” křičela Saphir ze svého pokoje.
,,Jistě. Hned to zařídím,” přitakala komorná a doslova poodstrkovala hocha ze schodů a následně z celého patra až do kuchyně s tím, že dveřma, které vedly z kuchyně má odejít ven. U jednoho ze stolů, kde snídalo služebnictvo, spatřil dívku, která mu ukázala cestu do Saphiřina pokoje.
,,Špatný den. To je vždycky tak nepříjemná?,” utahoval si z odcházející komorné.
,,Myslíš ji nebo lady?,” usmála se dívka.
,,Jmenuji se Greta,” představila se a podala mu ruku.
,,Tendry a děkuji za pomoc, i když mi to k ničemu nebylo.”
,,Proč jsi tam vlastně chtěl jít?,” vyptávala se dívka.
,,Chtěl jsem se omluvit za všechny nepříjemnosti a poděkovat,” vysvětloval Tendry.
,,Chyba naší paní, že tě nepřijala. Od smrti svých bratrů je taková. Dosti náladová. Od toho dne, jakoby se jí zhroutil svět,” poznamenala Greta.
,,Se ani nedivím. Přijít během pár měsíců o celou velkou rodinu není nic hezkého. Můžu ti něco svěřit? Tohle jsem jí chtěl dát osobně, ale to není možné. Mohla by jsi jí to předat?,” žádal Tendry dívku a podal jí složený papír, převázaný kouskem provázku a ozdobený malou sedmikráskou.
,,Jistě,” souhlasila Greta, vzala dopis a začala si jej prohlížet.
,,Ty jsi jí napsal dopis?,” divila se dívka.
,,Ne. Neumím číst, ani psát,” vyvrátil její domněnku mladík.
,,A co to tedy je?,” vyptávala se zvědavě služebná.
,,To je tajemství,” odpověděl Tendry a šibalsky se usmál.
,,A kam teď půjdeš. Slyšela jsem, že ti shořel dům,” poznamenala Greta.
,,Ještě nevím, ale hlavně si musím co nejdříve najít práci. Nevíš náhodou o nějaké?,” vyptával se hoch.
,,Ne,” zakroutila hlavou dívka.
,,Tak to abych ji začal ihned hledat. Děkuji za pomoc Greto a na brzkou shledanou,” rozloučil se Tendry a konečně opustil hrad. Greta se po něm ještě nějakou chvíli dívala, ale poté její pozornost upřel uskládaný papír, který měla předat lady Saphir. Nadále neváhala a začala pospíchat. Nikoliv však za lady, ale do svého pokoje, aby zjistila, co se skrývá uvnitř. Rychle zabouchla dveře, posadila se na postel, rozmotala šňůrku a zadívala se na papír. Nebyl to dopis, jak si původně myslela, ale kresba. Přes celý list byl nakreslený portrét krásné dívky a bylo zřetelně poznat, že se jedná o lady Saphir. Gretu zabolelo u srdce, když ji poznala. Nadále neváhala. Papír dvakrát přeložila a vrátila se zpět do kuchyně. Uprostřed mezi různýma skříňkama bylo ohniště, kde byk připravený oheň. Rychle, když se nikdo z kuchařů nedíval, přiběhla k ohništi a list hodila mezi naoranžovělé plameny. V tu chvíli se jí ulevilo a na tváři se jí objevil náznak úsměvu.

Ahoj, tak tady je nová kapča. Doufám, že líbí a děkuji za všechna přečtení a votes. 😍💗