Poslední lady

3. kapitola

Už několik dnů se o hrad Dyingstone starali čtyři děti lorda a lady Umberových. Druhý nejstarší Lionel se staral o správu hradu, Marcos o hradní pokladnu a nejmladší Saphir se ochotně nabídla, že přichystá Roderikovu svatbu, avšak na něj nic nezbylo. Z počátku byl trochu naštvaný, že se mu sourozenci chtějí předvést, že i oni se dokážou o vše postarat, ale po několika dnech se již začal nudit.

Jednou se Saphir procházela chodbami hradu a kontrolovala věci ze seznamu, když vtom k ní přiskočil ze schodů nejstarší Roderik.

,,Tak co sestřičko, je něco, s čím můžu pomoci?"

,,Jdeš akorát včas. Chtěla jsem ti oznámit, že po obědě se zde staví krejčí, aby nám všem ušil oblečení na svatbu."

,,A nic víc pro mě nemáš?" vyptával se hoch.

,,Pochybuji, že chceš být při výběru květin."

,,A proč ne? Chci alespoň trochu přispět ke své svatbě. Už se tu hrozně nudím."

,,Tak dobře. Asi za hodinu tu budou květinářky, tak se nezapomeň dostavit do kaple," pravila Saphir a odkráčela do jídelny.

Přesně za hodinu se dostavily do hradu dvě ženy. Neměly s sebou však nic víc, než sešit a pero s inkoustem.

,,Co si přejete?" vyptávala se jedna ze služebným, která jim otevřela dveře.

,,Dobrý den, máme tady schůzku s lady Umber," pravila starší z obou žen.

,,Lituji, ale lady Umber momentálně není k zastižení," řekla služebná a chystala se zavřít dveře, když vtom ji vyrušila příchozí Saphir.

,,To je vpořádku Bethany. Pusť je dovnitř."

Služka nenamítala, otevřela dveře dokořán a pustila obě ženy dovnitř.
Ty se začaly rozhlížet okolo, ale po chvíli jejich zrak upoutala tmavovlasá dívka v honosných šatech. Neváhaly a jemně se uklonily.

,,To je vpořádku. Pojďte za mnou," přikázala jim dívka a zamířila ke kapli a ženy se k ní ihned připojily.

Po několika krocích došli ke kapli. Saphir otevřela mohutné a zlatě zdobené dveře a ihned vstoupila dovnitř. Květinářky ji následovaly a byly ohromeny tou krásou.

Po několika minutách si však uvědomily, že zde nejsou, aby se kochaly zlatem zdobenými obrazy, ale kvůli květinové výzdobě hradu.

,,Co si vlastně představujete za květiny?" zeptala se jedna z žen Saphir.

,,Počkejte ještě chvíli. Měl by se dostavit ženich," odpověděla dívka a jen co to dořekla, objevil se ve dveřích její bratr , který mířil k ní.

,,Tak teď můžeme konečně začít," řekla s oddychem.

,,Dobrá, tak jaké květiny si přejete na výzdobu?" zeptala se znovu květinářka a mezitím si druhá připravila sešit a pero s inkoustem.

,,No tak, řekni, jaké květiny by jsi si přál," dloubla do Roderika jeho sestra.

Hoch chvíli přemýšlel, ale ihned našel vhodnou odpověď.
,,Kopretiny. Chci výzdobu z kopretin."

Květinářky to dosti pobavilo a ihned vybuchly smíchy, jelikož kopretiny v té době rostly na každé louce a byly považovány za květiny chudých.

,,Ale kdepak, on si z vás střílí. Výzdobu bychom chtěli z bílých růží, modrého šeříku a konvalinek," opravila jej Sapir a v tu chvíli si začaly ženy vše zapisovat.

,,A co vše by mělo být vyzdobeno?" tázala se dále jedna z květinářek.

Roderik se již chystal k odpovědi, ale vtom ho předběhla jeho sestra.

,,Určitě oltář, boky lavic, kůr, dále bychom chtěli dvaadvacet kytic na stoly a pochopitelně jednu nejhezčí pro nevěstu."

,,Dobrá, ještě nějaká přání?" vyptávala se jedna z žen.

,,Ano, přivezte ty květiny přesně v den svatby kolem čtvrté hodiny ráno. Chcete peníze předem nebo bude stačit v den svatby?" tázala se Saphir.

,,Stačí v den svatby," odpověděla druhá z žen. Tehdy si vzaly sešit s poznámkami a vydaly se k východu, kam je doprovodili i sourozenci.

,,Tak dobrá tedy v den svatby bude vše přichystané. Kdybychom se již neviděli, tak vám přejeme do budoucna hodně společného štěstí," řekla jedna z žen sourozencům a poté se přidala ke své přítelkyni.

Saphir a Roderik tam stáli a nechápali, co tím chtěla ta žena říct.