Poslední lady

5. kapitola

Od odjezdu lorda a lady Umberů uběhlo již několik týdnů a ač byl den před Roderikovou svatbou, stále se neukazovali. Jejich děti již byly na tohle zvyklé a počítaly s tím, že se rodiče vrátí jako překvapení v den svatby. Na slavnostní den nejstaršího syna bylo vše připravené a pomalu se do hradu sjížděli všichni významní hosté, jenom nevěsta stále ne.

Bylo pár hodin po poledni a na cestě k hradu Dying stone se objevil kočár s rodinným erbem Hollardů, tedy rodu, odkud pocházela Roderikova budoucí žena. Sourozenci si oddechli a začali spěchat na nádvoří, aby budoucí lady patřičně přivítali, když vtom si Lionel všiml, že s nimi běží i Roderik a ten přeci nemůže svou ženu vidět dřív než zítra u oltáře. Popadl jej silně za ruku, což jeho starší bratr nečekal a zamčel v jedné v místnosti poblíž. Roderik bušil pěstmi na dveře, ale bylo to marné, jelikož všichni jeho sourozenci již byli na nádvoří.

Trojice nestrávili čekáním ani minutu a kočár stál před nimi. Všichni nahodili velké úsměvy a vyčkávaly nevěstu. Jako první z kočáru vyšla dívka v černo-bílém stejnokroji, jemně se před trojicí uklonila a stoupla si vedle kočáru. Za ní vyšla stejně oděná dívka a zopakovala to stejné, ale poté se nic nedělo. Marcos to nevydržel a musela promluvit.

,,Běžte říci své paní, že může klidně vyjít ven. Ženich tu nikde není."

Obě služky se začaly nezdvořile hihňat a až po chvíli, když spatřily kyselé obličeje šlechtických dětí si uvědomily, že se to nepatří.

,,Omlouváme se, ale naše paní přijede až zítra ráno. Dnes poslala pouze své svatební šaty,” vysvětlovala jedna z dívek.

,, Dobrá, služebné vám ukážou přichystaný pokoj pro vaši paní, kde je můžete uložit," informovala Saphir a i s bratry odešli zklamaně zpět do hradu.

U schodiště do patra již čekal s vyčítevým pohledem a rukama založenýma Rodrik, kterého před chvílí pustila z místnosti jedna ze služebných.

,,Tohle se dělá, bratře?," obrátil se na Lionela.

,,Bylo to nutné opatření," prohodil mladší syn s náznakem úsměvu na tváři.

,, Doufám, že za to ta holka alespoň stála," prohodil Rodrik, ačkoliv věděl, že jeho snoubenka nedorazila.

,,Ano bratře a určitě se ti bude líbit. Váží nejmíň metrák a na obličeji má tři obrovské bradavice. Opravdu se k sobě hodíte,” utahoval si z bratra Marcos a Saphira vyprskla smíchy.

,,No tak, bratře, vím, že nepřijela, tak ze mě nedělej hlupáka, nebo takovou krasavici seženu tobě,” prohodil Rodrik a pousmál se.

Služky Roderikovy nevěsty odnesly svatební šaty do pokoje a nejvíce na ně byla zvědavá Saphira. Nenápadně se vplížila do pokoje, kde spatřila krásné světle modré šaty o kterých snila každá dívka.

Přistoupila blíže a začala prsty projíždět po drahokamových detailech, když v tu chvíli si někdo odkašlal. Saphira se vylekala a zděšeně se ohlédla směrem, odkud zvuk zaslechla.

,,Nemáš čisté svědomí, sestřičko,” pravil jí Roderik, který ji již nějakou chvíli sledoval.

,,Rode, vylekal jsi mě. Co tady děláš?” pokárala jej dívka.

,,To stejné, co ty,” odpověděl hoch a přistoupil blíže.

,,Pochybuji, že jsi se přišel podívat na šaty své budoucí ženy,” odporovala mu sestra.

,,Oblečení o člověku hodně vypovídá.”

,,Jedině to, že není tlustá. Jaká asi bude?” ptala se sama pro sebe Saphir.

,,To nevím,” odpověděl s povzdechem Rodrik.

,,Nikdy jsem se tě na to neptala, ale jaká by měla být tvoje vysněná žena?” zeptala se zvědavě dívka.

,,Štíhlá, tmavé vlasy, zelené oči, hodná, milá, upřímná, laskavá, usměvavá a hlavně by mě měla mít ráda,” pravil Roderik a se sklopenou hlavou opustil místnost.

Saphir byla dojatá. Nikdy si nemyslela, že by její bratr stál o lásku a bylo jí to líto, protože věděla, že nikdy tak šťastný nebude.

Ahoj, po hodně, hodně, hodně dlouhé době se znovu hlásím s další kapitolou. Bylo tu hodně důvodů, proč jsem nevydávala častěji.

Moc bych chtěla poděkovat všem, co si kapitolu přečtou a dají jí votes. 😊😍💕