Poslední lady

7. kapitola

Od doručení dopisu o smrti lorda a lady Umberů a neuskutečněné Roderikovy svatby uběhlo již několik dnů. Roderik se stal novým lordem a s lordem Hollardem se domluvil na uspořádání nové svatby, jen co skončí na hradě Dyingstone smutek. Z Roderika se stal po otcově smrti lord Dyingstone. Sourozenci trávili většinu času pospolu. Potřebovali se navzájem podporovat v tomto smutném čase.

Zrovna bylo poledne a všichni seděli ve svých černých, smutečních šatech u jídelního stolu a obědvali, když vtom se na nádvoří rozezněly hluk a dusot koňských kopyt. Všichni sourozenci rychle spěchali k oknu, aby se podívali, co se děje. Uprostřed nádvoří stál černý kůň a na něm jezdec s černým pláštěm, zdobeným královským znakem, avšak ani zdaleka muž nepatřil do královy gardy. Roderik se rychle rozletěl ven a jeho dva mladší bratři jej následovali. Saphira se chtěla také připojit, ale Marcos ji zastavil.
,,Raději zůstaň tady, kdyby se něco stalo,” přikázal dívce a sám odešel pryč.
Sestra jej však neuposlechla a ihned, co vyšel ven, následovala jej.

Mezitím už stál Roderik před cizím jezdce.
,,Co si přejete?,” ptal se jej.
Muž se lehce pousmál.
,,Mám vás pozdravovat od prince Daerona a odevzdat vám tento dopis. Rodrik se ihned natahoval pro list, ale než si jej stihl vzít, muž s ním trhnul.
,,Dopis je určen pro lady Umber.”
,,Princ Daeron jistě ví, že lady Umber je mrtvá,” vykřikl zlostně lord a do očí se mu hrnuly slzy.
,,Myslel tím Vaši sestru. Kde ji schováváte?”
Všichni tři bratři se na sebe podívali, ale vtom už kráčela k jezdci i Saphira, která celou konverzaci poslouchala zpoza dveří.

Ve chvíli byla u svých sourozenců i poblíž vojáka gardy prince Daerona, který jí podal list. Dívka jej vzala, odpečetila a začala. Ve chvíli byla hotová a s neklidným výrazem se rozhlížela okolo.
,,Zůstanete tady?,” zeptala se po chvíli vojáka.
,,Ne, musím se naléhavě vrátit k princi Daeronovi.”
,,Dobrá, tak mu tedy vzkažte, že ještě dnes se vydán na cestu,” poručila mu dívka, otočila se na podpatku a spěchala dovnitř. Tři bratři se nedůvěřivě podívali na vojáka a spěchali za sestrou zjistit, co se stalo.

,,Saphiro! Jak to myslíš, že ještě dnes odjíždíš?,” křičel na ni Lionel.
Dívka se zastavila a začala mluvit.
,,Princ Daeron píše, že pro mě má něco důležitého a musí se mnou naléhavě mluvit.”
,,A ty mu věříš? I když je to králův synovec, nedá se mu věřit,” pravil Lionel.
,,Párkrát jsem ho potkala, když jsem byla s otcem v královském městě. A i kdyby. Určitě to je důležité.”
,,Saphiro, nemůžeme tě nechat odjet. Co když dostaneš na cestě stejnou nemoc, jako rodiče. Nemůžeme přijít i o tebe,” křičel na ni Roderik.
,,Neboj, nic se mi nestane,” odpověděla Saphira a spěchala do svého pokoje sbalit všechny věci na cestu.

Ani nevyčkala na příchod služebných a ihned si začala šaty házet do kufru. Když měla všechno sbaleno, popadla těžkou, dřevěnou truhlici, tedy kufr a pokoušela se s ní dostat alespoň zpokoje, ale byla moc těžká. O pár minut později si jí všimli jedni ze sluhů, vzali jí kufr a odnestli na nádvoří, kde již čekal připravený kočár.

Saphira rychle seběhla schody a vyběhla na nádvoří. Chtěla se ještě rozloučit s bratry, ale oni nikde. Naposledy se rozhlédla po svém domovu, nastoupila do kočáru a dala kočímu povel k odjezdu. Ve chvíli se kočár vydal na cestu. V ten okamžik vyběhl z hradu nejstarší Roderik a co nejrychleji utíkal za sestrou. Kupodivu kočár doběhl ještě před branou z Dyingstone a skočil před okno kočáru. Saphira se vylekala a ihned dala příkaz k zastavení. Její bratr bez váhání vešel dovnitř, klekl si před dívku s zpoza zad vytáhl dýku a podal ji sestře.

,,Je zřejmé, že nemá cenu tě od cesty odrazovat, ale vem si ji. Může se ti hodit a nikomu nevěř. Hlavně se vrať co nejdříve domů,” pravil Rod, políbil sestru na čelo a vyšel z kočáru. Saphir se ještě poohlédla smutně za bratrem a v kočáře odjela pryč.