Diabolik lovers-sestry Wolfovi (pozastaveno)

Táta se nám vrátil

Stále se budu smát. Ayato se usměje a proto ho políbím. Polibek mi oplatí. ,,Připrav se na pomstu" řeknu a usměju se. Sednu si na něj obkročmo a chytnu mu ruce nad hlavou. On se udiví. Políbím ho a budu ho hladit po vlasech. ,,To je tvá pomsta"

,,Jj. Pomsta pro tebe, ale kdyby to byl někdo jiný, tak to nechtěj vědět"

,,Tohle není pomsta" nafoukne tváře, jako malý dítě. ,,Kušuj" shodím ho z postele. Vyplázne jazyk a zdrhne. ,,Jak já tě tak miluju" půjdu za ním. Celou dobu se bude smát, tak se proměním ve vlka a poběžím. Pak na něj skočím a povalím ho na zem. Bohužel budu po ním. On se ušklíbne, políbí mě, zvedne se a zase zdrhne. ,,Jen počkej" znovu se proměním ve vlka a poběžím za ním. Zase na něj skočím a povalím ho na zem. Tentokrát bude pode mou. Políbím ho a půjdu na zahradu. Ayato mě doběhne a ukradne mi polibek. Usměju se a půjdu se projít.

Ayato

Zavrtím hlavou a vběhnu do pokoje. Do Reijiho pokoje. ,,Co potřebuješ Ayato?"

,,Co se s ní stalo?" zeptám se nevrle. ,,Nic se s ní nestalo"

,,Tak proč se chová takhle? Každý den tráví venku u jezera. Co ji je?" zeptám se naštvaně. ,,Nic s ní není. Asi se tam cítí dobře" řelne a já zavrčím. ,,Jdu se zeptat Kurome. Jsi ještě blbějí než já a to už snad ani nejde" Dojdu za Kurome, která bude mít debilní otázky, tak půjdu za Rozalí.

Ona bude sedět na stromě, tak si sednu za ní. Rozalí se usměje a bude se dívat do země. ,,Co se stalo?" zeptám se ji. ,,To je jedno"
,,Tak mi to neříkej, když nechce. Já se to jednou dozvím"

,,Dozvíš se to, co nejdřív" šeptne. Povzdechnu si a opřu si hlavu o kmen stromu. Ona se podívá na oblohu a já seskočím. Dojdu do pokoje, kde si budu prohlížet ten obrázek.

Rozalí tam bude a do večera, tak si povzdechnu a dám ji ten obrázek do nočního stolku. Pak si sednu a po chvilce usnu.

Vzbudím se v jedenáct hodin. Povzdechnu si, když si uvědomím, že jsem spal sám.

Rozalí

Budu sedět na stromě do dalšího dne. Vzpomenu si na našeho tátu. ,,Kéž by jsi tu byl se mnou" šeptnu a steče mi slza po tváři.

Ayato

Dojdu za Kurome. ,,Ty Kurome, mohla bys zjistit, co je Rozalí?" zeptám se nejistě. Kývne a bude dál hrát na housle. Povzdechnu si a dojdu za Rozalí.

Zezadu ji obejmu. ,,Ahoj" řekne smutně. ,,Co se děje?" chytnu ji kolem pasu. ,,Dnes je to už třináct let, co náš táta zemřel"

,,To bude dobrý" políbím ji do vlasů. ,,Jsem tu s tebou a pro tebe" jemně ji zvednu koutky úst. Ona mě obejme. ,,Ještě, že tě mám" řekne. ,,Dozvím se, co se ti stalo?" zeptám se smutně. ,,Nebo budu muset namíchat nějaký lektvar?"

,,Co by se mělo stát?"

,,Říkala jsi, že se to brzy dozvím" povzdechnu si a sednu si. ,,Důvod, proč tu furt chodím, je ten, že kdy jsem byla malá, tak mě táta bral k jezeru. Tohle místo, mi ho hodně připomíná"

,,Aha" řeknu tiše a ona mi dá pusu. Pusu ji oplatím. ,,Mám tě ráda" řekne. ,,Já tebe víc" řeknu smutně. ,,Copak?"

,,Ale nic. Asi nic"

,,Povídej" dám ji do ruky ten obrázek. Pak zmizím do obýváku.

Rozalí

Když mi dá ten obrázek, tak to pochopím. Seskočím a půjdu do pokoje.

Sednu si na postel a budu si prohlížet ten obrázek. ,,Jestli je to tvé přání, tak ti ho splním" Ayato mě nejspíš uslyší, protože bude stát ve dveřích. Usměju se na něj. ,,Co jsi to řekla?" zeptá se a dojde ke mě. ,,Jestli je toto tvé přání, tak ti ho splním"

,,Co je mé přání?" podám mu ten obrázek. On se udiví. ,,Není to mé přání, když to není tvé" řekne a na chvilku se vytratí. Pak se vrátí a někdo asi vedle něj bude. Podívám se jenom na Ayata, který se usměje a dovede tu osobu ke mě. ,,Tvé přání, je splněno" řekne tiše. Bude to můj otec? ,,Rozalí" vykřikne a vrhne se ke mě. Obejmu ho a pak se usměju. ,,Tati" šeptnu. ,,Dcerunko moje" řekne a usměje se. Úsměv mu oplatím a pak se podívám na Ayata. On pokrčí rameny. ,,Ve skutečnosti sebevraždu nespáchal" poplácá mého tátu po rameni. ,,Cože?" podívám se na tátu. ,,Jen jsem utekl" Ayato bude stát opodál a sledovat to. Náhle přijde Kurome a Subaru. ,,Otče?" zeptá se Kurome. Náš otec se otočí. ,,Jdi pryč! Jsi úplně stejná, jako tvá matka!" křikne. Ayato se udiví a podívá se na mě. Pokrčím rameny a podívám se na tátu. ,,Ona je úplně stejná, jako tvá matka" řekne tiše. ,,Matka se, ale změnila"

,,Ne! Je to stejná svině! Byl jsem třináct let pryč a přesto vím, co je ona zač!" křikne. ,,Tak ji zabij, ale v tom případě zabiješ, jak svou dceru, ale taky dítě"

Budu sledovat tátu a taky budu zticha. ,,Ano, máš pravdu Ayato. Jsem těhotná!" vykřikne Kurome a rozbrečí se. Budu zticha, potom vstanu, vezmu si kytaru a půjdu pryč.

Dojdu k jezeru a sednu si na molo. Pak začnu hrát.

Ayato půjdu za mnou. ,,Rozalí. Věděla jsi to?" Nebudu ho vnímat a budu pořád hrát. ,,Rozalí!" křikne. ,,Co je!"

,,Věděla jsi to?"

,,Ne"

,,Co se ti stalo? Proč na mě řveš. Ty jsi v tom taky?"

,,Nic se nestalo. Snažím se uklidnit a nejsem v tom" Ayato si povzdechne. ,,Tak na mě prosím nekřič"

,,Dobře" smutně se usměje a zmizí.