Ravenclaw and Slytherin [CZ, HP FF]✔

Kapitola 135. - Procházka

POHLED SCARLET

Zasněně jsem se usmála na krajinu před sebou. Seděla jsem v trávě a trhala její stébla. Pohazovala jsem je kolem sebe. Bylo to příjemné uklidnění. Cítila jsem se volně. Jako by nám nic nehrozilo, přestože za ochrannou bariérou číhali smrtijedi a chystali si na nás své smrtelné kletby. Zajímalo by mě, kteří smrtijedi přijdou do Bradavic podívat se na smrt Brumbála. Nedivila bych se, kdyby sem přišla i teta Spencer. Přeci jen, nyní je považována za Paní zla a nikdo si nedovolí jí odporovat. Je z ní taková kopie Voldemorta, která nezabíjí a má vlasy. Ale stále si myslím, že v ní dříme kousek dobra a byla by ochotna se vrátit. Nejspíš se mýlím, ale mohu doufat. Vím, že Voldemorta miluje, ale kdyby si volila mezi Channy a ním, vybere si svou dceru. Musela být zničená, když se dozvěděla o její smrti.

Channy byla bojovnice již od malička. V útlém věku se dozvěděla pravdu o svém otci a byla pevně rozhodnuta, že proti němu bude bojovat. Jenže to jsme netušili, že se v Bradavicích všechno zkomplikuje a bude to daleko těžší, než jsme se mysleli. Snažili jsme se Channy pomoct, jak nejvíce jsme mohli, a přesto musela jít do většiny věcí sama. Ale byla odvážná a odhodlaná. Nehodlala se vzdát. Chtěla to dotáhnout až do konce. Nakonec se však její postoj změnil a ona se rozhodla, že půjde zlatou střední cestou. Toužila po šťastné rodině, a tak učinila velké rozhodnutí. Vybrala si zlatou střední cestu, která znamenala, že se postaví na stranu dobra, ale zároveň zachrání svého otce před záhubou. Byla to nejtěžší a nejnebezpečnější možnost. Prakticky jsme bez spojenců, protože každý je rozhodnut jen pro jedno. My to chceme spojit dohromady.

,,Neruším?" ozval se vedle mě tichý hlásek. Překvapeně jsem se otočila na zrzavou dívku. Ginny? Vyvalila jsem oči. Nikdy jsem se s ní nějak nebavila. Nebyli jsme kamarádky, ani jsem nepočítala s tím, že na sebe někdy promluvíme, ale ono se tak opravdu stalo. Zvláštní.

,,Jistě, že ne," usmála jsem se na ni. Přisedla si ke mně. Koukla jsem se na slunce. Bylo vysoko na oblože. Zastínila jsem si oči rukou a pozorovala tu žlutou zářící kouli. Ginny si povzdechla. Vypadala, že má něco na srdci. Pozvedla jsem obočí.

,,Děje se něco, Ginny?" zeptala jsem se. Možná mi do toho nic nebylo, ale nejspíš by za mnou nepřišla, kdyby o tom nechtěla mluvit. Je důležité mít při sobě člověka, kterému se můžete svěřit. Bez svých blízkých byste byli takřka nic. Jen tělo bez duše a citů. Veškeré emoce by vymizely. Mou zpovědnicí byla Channy. I po smrti na mě dohlíží a stará se o to, aby se rozhodovala správně. Takhle se poznávají praví přátelé.

,,Potřebovala jsem si s někým promluvit. S někým, kdo mě vyslechne a poradí mi," vydechla. Zvedla jsem se ze země a podala jí pomocnou ruku. Chytla se jí a také si stoupla. Oprášila se. Pousmála jsem se.

,,Pojď, projdeme se," pobídla jsem ji a vydala se k Zakázanému lesu. Zbledla, ale rychle mě doběhla. Srovnala se mnou krok a stále se obhlížela kolem sebe. Uchechtla jsem se. Nechápu, proč se toho místa všichni bojí. Chodila jsem sem často a ještě jsem žádnou zrůdu nepotkala. Když teda nepočítám kentaury, kteří se nakonec ukázali jako přijatelně milí tvorové.

,,Proč jdeme sem?" optala se zrzka roztřeseným hlasem. Objala jsem ji kolem ramen a vytáhla si hůlku. Byla zde tma, protože větve stromů bránily slunečním paprskům v jejich vstupu.

,,Tady nás nikdo neuslyší," mrkla jsem na ni a mířila si to hlouběji. S Channy jsme sem chodili pořád. Když jsme si potřebovali promluvit, odreagovat se, vymlátit ze sebe přebytečné pocity...

,,Takže, co se děje?" spustila jsem okamžitě, když jsme dorazili na mé oblíbené místo. Sedla jsem si na velký balvan do tureckého sedu a dlaně si položila na kolena. Pobídla jsem ji, ať se také posadí. Poslechla mě a usadila svou zadnici vedle mě. Bylo zde příjemné ticho. Slyšela jsem pouze houkání sov, což bylo běžné.

,,Já a Harry jsme spolu," zamumlala a já vyvalila oči. Asi jsem natvrdlá, ale nepochopila jsem to, proč je smutná. Měla by se radovat, ne? Aspoň tak to vidím já. Možná se mýlím, ale láska je podle mě krásný cit plný porozumění, důvěry a spoustu dalšího. Ano, přináší nám i bolest, ale s tím každý musí počítat. Nic není perfektní. Všechno má své mouchy. Každý pár má své problémy, které musí překonat.

,,A co je na tom špatného?" nadzvedla jsem obočí. Povzdechla si a začala se procházet sem a tam. Měla ruce založené na hrudi a pochmurný výraz v obličeji. Nechápala jsem ji.

,,Bojím se o něho. Zbavili jsme se té učebnice, ale dnes si ho zavolal Brumbál a já nevím, co mu chtěl," pohazovala rukama všude kolem sebe. Ta poslední část věty mě zaujala. Volal ho Brumbál? Že by něco s viteály? Možná, Brumbál zjistil něco užitečného, co nám pomůže v pátrání. Ušklíbla jsem se.

,,Nevíš, co mu mohl chtít? Poslední dobou se spolu bavíte a já doufala, že něco víš," pronesla zoufale. Došla jsem k ní a chytla ji za ramena. Koukla jsem se jí zpříma do očí. Nic jí neřeknu. Harry měl určitě důvod, kvůli kterému to před ní tají, a já jim do vztahu zasahovat nebudu.

,,Ginny, on se tě snaží pouze chránit. Má určité povinnosti, které musí splnit. Chápej, nechce, aby se ti něco stalo," zastrčila jsem jí spadený pramen za ucho. Podívala se nejprve na mě a poté svůj pohled zaměřila na půdu pod našema nohama.

,,Před čím uchránit?" pípla. Uchechtla jsem se. Nadzvedla jsem její hlavu a zahleděla se na ni. Je odvážná, ale nemůže jít do toho s námi. Harrymu na ní záleží, nedovolí jí to. Nedovolí jí, aby se k nám přidala. Tím jsem si jistá.

,,To je tajemství," zašeptala jsem a dala si ukazováček před rty, abych podtrhla onu tajemnost. Vyvalila oči a překvapeně na mě civěla. Neřeknu jí o tom, co se zde děje. Mohla by se do toho nějakým způsobem zaplést a mohl by být zmařen další nevinný život. To nedopustím. Tohle je závod s časem a my jsme ve velkém mínusu. Voldemort je před námi vždy o několik kroků napřed a to není dobré.

********************

Aloha, lidi :)

vítám vás u dnešní kapitoly, kde Scar mluví s Ginny :) Dnešní kapitola je oddechová a vyšla dnes, protože chci do pondělí uzavřít šestý ročník, což znamená, že zítra vyjde jeho poslední kapitola, wohou !

Zítra poslední kapitola šestého ročníku, těšíte se? Zasáhne Scar do Dracova úkolu, nebo dojde k nějakým zásadním zvratům? Co myslíte? :c

to je pro dnešek vše ♥

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

Tak se Vávra, lidi!

-Katy