XLVII.

155 34 7
                                    

Podíval jsem se na své ruce a stiskl je v pěst. Sebastian ke mně stál zády. Nůž v jeho ruce krátkými přesnými pohyby krájel rudé rajče.

,,Řekl jsem, že jsi mi chyběl." promluvil jsem a Sebastianova ruka se zastavila.

,,No a?" zeptal se nechápavě.

,,Lhal jsem" odpověděl jsem prostě. Sebastian zvednul hlavu.

,,Nechyběl jsi mi." řekl jsem a pokrčil rameny.

,,Co mi chceš říct?" zeptal se Sebastian a otočil se ke mně. V jeho hlase, byla slyšet podrážděnost. Mramorová kuchyňská deska se mu zarývala do zad a řasila jeho bílé tričko. Nadechl jsem se a skousl si spodní ret. Vytáhl jsem si ruce z kapes a utřel si je do svého černého trička. Polkl jsem a naposledy přešlápl na místě. Do toho Jime. Udělal jsem jeden krok a přitiskl se k němu. Mé rty se po těch letech zase dotkly těch jeho a mé ruce se spojily za jeho zády. Odtáhl jsem se jen na pár milimetrů a vydechl do Sebastianovi tváře.

,,Já tě potřeboval." zašeptal jsem a odstoupil od něj. Sebastian upíral pohled k zemi.

,,Jimmy, co to..-?"

,,Promiň. Jen jsem to už nedokázal vydržet." přerušil jsem ho. Sebastian ke mně zvedl své modré oči a narovnal se v zádech. S pohledem zkoumajícím dřevěné parkety jsem přešel ke dveřím.

,,Chápu, když budeš chtít odejít." řekl jsem a otevřel je.

,,Myslím že by bylo lepší..-" promluvil a přikročil ke dveřím. Podíval se na mě a prošel jimi na chodbu. Povzdechl jsem si a  zatlačil na kliku. Opřel jsem se zády o stěnu vedle dveří a schoval si obličej do dlaní. Promiň mi to. Bytem se rozlehl zvonek. Opustil jsem chladnou stěnu a sáhl po klice. Stiskl jsem ji a otevřel dveře. Sebastian se bokem opíral o stěnu a prsty na levé ruce klepal na tu pravou.

,,Asi si chceš sbalit věci..-" Přerušil mě dlouhý polibek na ústa. Sebastian mě přitlačil na zeď a nohou za sebou zabouchl dveře. Odtáhl se na pár centimetrů a vzdychl mi do tváře.

,,..-zůstat tady." dokončil svoji předchozí větu šeptem a znovu mě políbil. Usmál jsem se do polibku a položil mu ruce na ramena. Sebastian mě políbil na krk a prsty se mi zachytil za poutka kalhot. Využil jsem jeho nepozornosti a otočil jsem ho zády ke stěně. Sebastian se překvapeně nadechl a narovnal se v zádech. Postavil jsem se mu na špičky jeho tenisek a natáhl se k jeho rtům.

,,Nikdy nezapomeň, kdo je tady pán." zašeptal jsem těsně u nich a kousl ho do spodního rtu. Celou tu dobu byl tak blízko. Mohl jsem si zaplatit, kohokoli jsem chtěl, ale jemu se nikdo z nich nevyrovnal. A teď jsme byly oba tady a naše těla se horkou kůží dotýkala na místech, kde ještě nikdy předtím.






The Happy End-VillainKde žijí příběhy. Začni objevovat