Začalo To Budapeští| KonT/Mevy Fanfikce

6.

Probudím se v asi sedm. Nechci vstávat. Z nočního spolku si vezmu mobil a projíždím sociální sítě. Zasměji se nad vtipným příspěvkem. Probudil jsem tím Honzu. "Dobré ráno."

"Ahoj." Usměji se. Honza vzal moji ruku a propletl naše prsty. "Omlouvám se za ten včerejšek."

"Nemáš se za co omlouvat."

"Já jsem to už nemohl tajit, zabíjel mě každý moment bez tebe."

Podívám se na naše ruce. On mě miluje. "Já si to musím ještě urovnat v hlavě." Zabořím hlavu do polštáře. Snažil jsem se znovu usnout. Ruku jsem ale nechal tam, kde byla. Slyšel jsem Honzu jak si povzdychl. 

Z myšlenek o Honzovi jsem usnul. Budík mě vzbudil o půl desáté. Rychle jsem ho vypnul. Šel jsem do koupelny, kde byla Vali s Péťou. "Ahoj holky." Mile se na ně usměji. "Ahoj Kájo."

"Honza už vstává?" Zeptala se Valča. "Ne." Tak šla Valča budit Honzu. Asi za pět minut přišla zpět. Mezitím Péťa šla do kuchyně, vzít si něco k jídlu a já jsem si stihl dát rychlou sprchu. "Honza spí jak zabitý. Nevíš o tom něco Kájo?" Zasmála se Vali. "Ne, vyjímečně ne." Usmál jsem se.

Podíval jsem do zrcadla a zalezl jsem zpět do sprchy abych si umyl vlasy. Strávil jsem tam asi půl hodiny, což je déle než holky, ale co s tím nadělám.

Z koupelny jsem šel do pokoje jen v ručníku, holky si mě nevšimly. Vešel jsem do pokoje, Honza byl vzhůru. Koukal do mobilu. Nevím jak dlouho jsem se na něj díval, ale muselo to být alespoň pět minut. "Ehmm..." Odkašlal si Honza. 

Zavrtěl jsem hlavou a poněkud jsem zapomněl, že mám na sobě jen ručník. Ručník jsem upustil. Zrovna v ten moment se Honza otočil. Rychle jsem se natáhl pro ručník a přiložil jsem ho k mým intimním partiím, kde jsem ucítil to, co definitivně rozhodlo mou při mozku versus srdce. Začal jsem se červenat. Udělal jsem to co bych od sebe nečekal.