MenT nejlepším přítelem *ZRUŠENO* (nová verze na mém profilu♥️)

Část 18

Dobrou :)

Tím jsme s Honzou ukončili včerejší konverzaci. Měla jsem z toho všeho smíšené pocity. Honzovi jsem ohledně té zprávy věřila, ale přesto....

Píp. Zapípal mi mobil, a tak mi oznámil příchozí zprávu. Divila ksem se, že je to klasická zpráva a né zpráva z messengeru.

Natáhla jsem se pro mobil, který ležel ma nočním stolku.

Byla to smska od mámy.

Zlatíčko, moc se ti omlouvám. Dorazím až někdy za týden nebo dva. Jednání se neskutečně protáhlo. Doufám, že to pochopíš. Kdybych nemusela, doma tě samotnou takhle dlouho nechám, ale musím a vím že to zavládneš.
Papa, mamka :*

V pohodě mami, zvládnu to tady. :)

Odepsala jsem jí a usnula jsem.

DRUHÝ DEN:
Rána, asi jako každý normální a psychicky zdravý člověk, nemám vůbec ráda.
Začíná to příšerným zvukem budíku, který vás kolikrát vytrhne z docela.... ehm, pěkného a při trošce štěstí i ze snu, který dává trochu smysl.
Pak se vždy šourám do koupelny, pohybem i rychlostí rovnající se zombie. Ani na sebe nekoukám, pro jistotu, a vždy vlezu rovnou do sprchy, když pomalu 15 minut přemýšlím nad svým životem nebo i logikou celého vesmíru, ve zbylých asi 2 minutách se umyju a vylezu ven.
S ručníkem kolem svého těla jsem se vrátila do pokoje a oblekla se.
Ke snídani jsem si dala obyčejné cereálie s mlékem. Vrátila jsem se do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby a úspěšně nanesla řasenku, aniž by se obtiskla.
Když jsem se vrátila do pokoje, abych si hodila věci do tašky, zhrozila jsem se při pohledu na mobil. Za deset minut mi začínala škola, fakt super.
Vyběhla jsem do předsíně a nazula nejbližší boty, pak jsem utíkala směrem k zastávce.

/Z pohledu Honzy/:
Ráno jsem se vzbudil hrozně brzo díky příšernýmu snu.
Hádejte o čem byl.... O Viktorii. Pořád mě jaksi tížilo svědomí, že jsem se s ní líbal. Měl bych to Sáře říct. Já vím, ale nechci si to u ní pokazit hned zítra.
Dnešek mám celý volný. Do školy už nechodím, takže jsem zajel do studia.
Původně jsem chtěl jít s Danem do kina, ale vzhledem k tomu, že jdu se Sárou, dneska si natočím video, kvůli mé skvělé náladě.
Napadlo mě, že bych mohl Sáru vyzvednout, ale říkat jí to nebudu.

Školní rozvrhy najdu na stránce jejich školy. Najedu na její třídu a.... Jo super, mají do 14:35

/Z pohledu Sáry/:
Zrovna jsem se smála, když jsem doběhla těsně před učitelem, už jsem seděla v lavici a Kuba mi vyprávěl o tom, co se stalo jeho bratrovi.

Po skončení téhle hodiny - přírodní vědy, jsme měli češtinu a zrovna literaturu.... Jak já jí nesnáším.
"A mamka mi včera večer psala, že přijede až za týden nebo dva," dopovidala jsem všechno zajímavé, co se včera událo.
"Takže budeš mít dneska celý den volný?" zvedl pohled ze země a koukl na mě vyzvídavým pohledem.
"No, opoledene si musím něco zařídit a pak," zaváhala jsem. "Asi jo," usmála jsem se. O Honzovi jsem mu samozřejmě neřekla, takže dejme tomu, že si něco 'zařídit' musím.

Super! Poslední hodina! Pomyslela jsem si a kráčela jsem směrem do učebny chemie. Chemii mám docela ráda, baví mě vzorce, ale dneska máme laborky, což znamená jen jediné. Pokusy! Zaradovala jsem se a akorát vycházela do třídy.

Super a teď už stačí přidat jen prášek do pečiva.

A to asi nejlepší nápad nebyl... Tekutina z nádoby začala pěnit a vytriskla mi na tričko. Na mém oblíbeném bílém triku teď byla veliká fialová skvrna.

Sakra sakra sakra!

Schovala jsem ji za učebnici a došla k profesorovi. Optala jsem se, zda si můžu dojít na záchodky a byla jsem mu vděčná když kývl a ještě dodal: "A vzhledem k tomu, že zbývá jen 15 minut do konce hodiny, jste omluvená do konce vyučování."

Doběhla jsem na záchodky a rychle sundala triko, hodila přes umyvadlo a pustila na skvrnu teplou vodu. Chystala jsem se vzít mýdlo a kápnout ho na skvrnu, v tom mi ale v kapse zavibroval mobil oznamující zprávu. Hned jsem ho popadla a dočetla se zprávy od Honzy.

Čekám před školou, jestli ti to nevadí :/ :D

Haha, to jsem tak potřebovala, ironicky jsem se zasmála vduchu.
V tom mě ale něco napadlo.

/Z pohledu Honzy/:
Při odchodu jsem si jen vzal mobil a klíčky od auta a studia, obul si boty a vzal si na sebe svojí MenTovskou mikinu. Vážně se mi líbila. "Tak já jdu," oznámil jsem Danovi sedícímu za počítačem.
"Čau. A.... Hlavně si to prosimtě zase neposer." Věděl, co udělala jeho sestra, takže jsem se jen ironicky zasmál. "Haha, fakt vtipný." "No jó, tak sorry, já vim, žes za to nemohl."
S těmahle jeho slovama už jsem vycházel ze dveří a mířil k autu. Nastartoval jsem a vyjel směrem k Sářiný škole.
Na místě jsem jen vyndal mobil, že jsem u ní před školou.

To, co mi odepsala, jsem vážně nečekal.

Tadááá :D Je tu další kapitolka a já se musím přiznat, že s touhle jsem docela spokojená. O:)
Bohužel, je už dost pozdě, ale za to poděkujte mé sestřence, která mi zabrala koupelnu.... A to na dost dlouho xDD
A taky budu ráda, když mi napíšete, pokud tam mám nějakou chybu nebo překlep, protože teď už tak nějak nemám chuť to po sobě číst :/

Tak dobrou! :DD

-Kanpeki💚

Mikiny MenTa -> http://www.mentuvshop.cz/Mikina-s-kapuci-d26.htm