Tajný Element

28 1/2

Liv
Celou cestu zpátky mě Denny nesl jako princeznu v náručí.
Kopala jsem nohama, křičela po něm, ale nepustil mě dolů.
Jen se smál.
A já se taky smála.
Teď jsem ležela vedle Dennyho a koukala jsem se mu do očí.
Jak to dělá, že mě všechny problémy opustí, když jsem s ním?
,,Spi ještě." Řekl a dal mi pusu na čelo.
Usmívala jsem se jako měsíček na hnoji.
Přitulila jsem se k němu.
Netrvalo mi dlouho a usla jsem.

,,Probuď se." Bylo první co jsem ráno uslyšela.
Teď stojíme já, Denny, Emily a Henry před svými panáky a čekáme, až se odpíská začátek boje.
Rukama hlídám vodní bublinu, připravenou k použití.
Můj tep se automaticky zvýšil.
Vím, že Will má v puse připravenou píšťalku, ale my se nesmíme otočit.
Roztáhnu vodu do provazu a udělám levitující kružnici kolem svého těla.
Už známá síla mi proudila žilami.
Už jsem si na ni zvykla.
Místností se rozeznělo pískání.
Nechala jsem si vodu zmrznout kolem prstů.
Nemusela jsem se ani soustředit na levitující kružnici.
Chtěla jsem aby držela, a ona drží.
Ruce jsem stiskla v pěst.
Napřáhla jsem ruce a vymrštila ledové střepy z prstů na panáka.
Panák si zakryl obličej rukou, takže se mu střepy zabodaly jen do ruky.
Kov, ze kterého byl panák vyroben se začal škvařit v místech střepů.
Panák si začal střepy vytahovat.
Kružnici změním v ovál, který mám připravený k použití.
Pokrčím se v nohách, roztáhnu ovál, udělám otočku a pošlu po panákovi ovál vody s blesky.
Panák ale můj proud stihl zpracovat a vyslal ho zpátky na mě, ale v hutnějšilm množství.
Když jsem zachytila svůj proud vody udělala jsem otočku, vymrštila proud vody nahoru ke stropu, pokroutila rukama a nechala spadnout dolů v podobně velkých bodlin.
Bodliny udělaly těsné kolečko kolem panáka, takže mu zabránily v jakémkoliv pohybu.
Jedna bodlina ho zasáhla do ramene.
Z ramene mu vyčuhoval jen malý kousek a zbytek bodliny zanořen v jeho rameni a v zemi pod ním.
Neváhala jsem.
Rychle jsem se k němu rozběhla s dalším proudem udělala jsem otočku a vyslala na něj proud vody.
Ozval se zvuk podobný svištící oceli meče a pak jen náraz kovu o podlahu.
Kovová hlava panáka byla na zemi.
Ledové bodliny jsem rozmrazila a vodu zpět přenesla do nádoby, která byla u Willa.
Já měla po boji.
Moje tělo už si asi začalo zvykat, ale nebyla jsem tak moc unavená.
,,Wille?" Moc dobře jsem věděla, že bych mu mohla říkat strýčku, ale nikdy jsem mu tak neřekla.
,,Ano?"
,,Asi jsem ti rozbila panáka." Omluvně jsem se na něj podívala.
,,Těhle panáků mám ještě hodně. Žádný problém."
Will ke mně přišel.
,,Dobrá práce." Poplácal mě na rameno.
,,Teď jenom počkat, až dobojují ostatní a můžete bojovat proti sobě."
Docela jsem se těšila na bojování s ostatními.
____________________________________________________
Opravdu se omlouvám, že vydávám tak pozdě. Budu se snažit co nejrychleji napsat další, ale nechtěla jsem, aby jste čekali tak dlouho, tak tady je aspoň půlka.