Tajný Element

25

Liv
Probudila jsem se. Obklopovalo mě horko. Kolem mého pasu byly obmotané dvě silné ruce.
Denny ještě spal, takže jsem se snažila opatrně vymotat z jeho sevření.
Skoro jsem unikla, ale hbitě mě přitáhnul zpátky a ještě blíž mě k sobě přitiskl.
,,Neutíkej, princezno." Zašeptal.
Ztuhla jsem.
Jednak jeho po ránu chraplavým hlasem a jednak to bylo rozpaky, které mě v tu chvíli pohltily. Musela jsem čelit jeho modrým očím. Ma tváři měl úšklebek.
,,A proč ne?" Podařilo se mi udržet pevný hlas.
,,Kdo by mě pak zahřál?"
Neodpověděla jsem a vymanila se z jeho sevření.
On mě ale rychle chytil a uvěznil pod sebou.
Moje srdce se automaticky rozbušilo.
Denny pozorně studoval rysy mojí tváře.
Byl to malý moment, ale já si přesto všimla, jak mu pohled sklouzl na mé rty.
Ještě víc se přiblížil hlavou k mojí tváři.
Bála jsem se, že mi srdce vyskočí z hrudě.
Cítila jsme jeho dech na své tváři.
Pak naše rty spojil.
Můj první polibek. Místo, kde se naše rty dotýkaly mě pálilo, ale bylo to příjemné.
Chytla jsem ho za krkem, přitáhla si ho blíž k sobě a prsty mu vjela do vlasů.
Denny mě jednou rukou hladil po boku a druhou se opíral u mé hlavy, aby na mě neležel celou vahou.
Kousl mě do rtu a já vzdychla.
Tím jsem mu umožnila lepší přístup.
Přetočila jsem se tak, abych byla já nahoře.
Denny mě chytl za boky, pomocí jedné ruky se vzpřímil do sedu a posadil si mě na klín.
Denny mě hladil po zádech a já ho vískala ve vlasech.
Když nám došel dech, tak jsme se od sebe odtrhli.
,,Liv." Zašeptal Denny opírajíc si čelo o to mé.
,,Denny?"
,,Asi jsem se do tebe zamiloval, princezno."
Jeho slova mě zaskočily.
Asi čekal, že mu odpovím to samé, ale já to nedokázala říct.
Místo toho jsem ho políbila.
Byl to jen malá pusa.
Jemně jsem se od něj odtáhla.
Denny mi zastrčil vlasy za ucho.
,,Mám hlad, jdeme na snídani?" Zeptal se.
,,Jo, souhlasím."

Seděla jsem u obrovského stolu vedle Dennyho a Henryho z druhé strany.
Will seděl v čele stolu.
Každý jsme měli misku s cereáliemi v mléku.
,,Dneska začne první trénink. Zůstanou tady všichni Strážci. Ochránci se rozdělí do skupin podle Elementu, který chrání a já je pošlu za Jackem, Ryanem a Taylorem. To jsou moji známí a naučí vás, Ochránci, jak správně chránit. Domluveno?"
Všichni jen přikývli nebo zamručeli na souhlas.
Když jsme dojedli a uklidili ze stolu, Will šel vyprovodit Ochránce.
U stolu jsme zůstali sedět jen já, Denny, Henry, Emily a Gabriela.
,,Já se na ten trénink docela těším, co vy?" Přerušila ticho Emily.
Upřímně? Já se bála. Moc dobře jsem si pamatovala ten pocit, kdy jsem se teoreticky zhroutila. Nechtěla jsem, aby se to opakovalo.
,,Jo, taky se těším." Zalhala jsem.
Kluci přikývli.
,,Gabrielo? Co budeš dělat ty?" Zeptala jsem se.
,,Nevím." Odpověděla tiše.
,,Jsem tady, děcka!" Ozval se Will ode dveří.
Prudce jsem se postavila.
Odešla jsem od stolu rovnou k Willovi. Musela jsem mu to říct. Musel vědět o tom, co může nastat.
Skoro jsem běžela.
Ve dveřích na chodbu jsem s málem s Willem srazila.
,,Holčičko, kam tak spěcháš?"
,,Wille, já ti musím něco říct."
Byla jsem tak rozrušená, že jsem se opřela o trám dveří a sjela na zem.
,,Já-já nemůžu...nemůžu trénovat."
Pokrčila jsem kolena a složila si hlavu do dlaní.
,,Ale no tak, Liv, holčičko. Musíš trénovat."
,,Nemůžu. Víš, když se u mě začal projevovat Element, tak se jednou stala taková...příhoda."
Zvedla jsem hlavu a vyhledala jeho pohled. Byl v podřepu a díval se na mě. Pohledem mě vybízel, abych pokračovala.
,,Cítila jsem, jak mnou prostupuje síla. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Popraskaly žárovky, když jsem naklonila hlavu a země se začala otřásat, když jsem zvedla ruku. Bojím se, že to příjde znovu."
Promnula jsem si dlaní čelo.
Cítila jsem, jak se kolem mě obmotaly dvě silné ruce a zvedly mě na nohy.
,,Liv, to bude v pořádku. Nic se nestane, slyšíš?" Zašeptal mi do ucha známý, hluboký hlas.
Objala jsem Dennyho kolem krku a přitiskla jsem se k němu co nejblíže.
,,Věř mi." Šeptl tak, abych to slyšela jen já.
,,Věřím ti." Zašeptala jsem nazpátek.

,,Postavte se každý před kádinku s vaším Elementem. Musíte se soustředit. Až ucítite novou sílu, kterou poznáte, když vás prostoupí, tak nastavte ruce před kádinku." Pronesl Will.
Já, Denny, Emily a Henry jsme tak učinili.
Postavila jsem se před kádinku, ve které jsem uviděla známou vodní bublinu protkanou blesky.
Zavřela jsem oči a zhluboka dýchala.
______________________________________________________
Moc, moc, moc, opravdu moc se vám omlouvám, že mi to trvalo tak dlouho. Není to moc dlouhé, jenže já vůbec nevěděla, co mám psát, ale nechtěla jsem, ať tak dlouho čekáte.
Mimochodem, konečně nějaká romantika tady, ne? :DD
Btw. Hrozně se stydím takové scény psát, takže nic "velkého" asi nečekejte :'D

Cya:3