Vyvolená, aneb poslední obraceč času.
Co kdyby Harry nebyl jediný vyvolený? Co kdyby všichni ti nevinní lidé nemuseli zemřít ? Co kdyby existovala jiná možnost ?
Hlavní postavou příběhu je Hermiona , které se přenese do doby Pobertů .
"Změň...
50. kapitola je tu! Omlouvám se, že jste na ni museli chvilku počkat, ale doufám, že její délka vám to vynahradí:) Nesmím zapomenout poděkovat za vaše super komentáře u minulé části! Dnešní díl věnuju Platypus007 ♥
Užijte si čtení a dejte mi vědět v komentářích, jak se líbilo!:))
Když se chlapci vrátili do Nebelvírské věže, James se rozhodl jít do pokoje, zkontrolovat Siriuse. Navíc se prý musí jít uklidnit po rozhovoru s tou namyšlenou mrchou, jak Cassey tituloval. Remus se oproti tomu rozhodl zůstat ve společence. V křesle před krbem viděl sedět Emily, jak pozoruje plameny. Jelikož křeslo vedle ní bylo volné, rozhodl se posadit se tam.
„Kde jste byli?" zeptala se ho, jen co zaregistrovala jeho přítomnost.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Promluvit si s Cassey. A víš co? Nevěřím jí. Když jsem ji obvinil, že jsou to výmysly, snažila se udržet si tvář, ale já jsem si jistý, že jsem záblesk zaváhání viděl," odpověděl popravdě chlapec.
„Taky jí nevěřím. I když, když nám to říkala, já nevím ... byla šíleně přesvědčivá. Na něco jsem si ale vzpomněla. Pamatuješ na ten dopis na Vánoce od Maga?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Hm," přikývl Remus. Jak by na něj mohl zapomenout, jak by mohl zapomenout na celé ty šílené Vánoce. Na radost i zklamání. Na ten nejsladší polibek i na přesně mířenou ránu, kterou mu pak uštědřila krutá realita. „A co ty a on? Stýkáte se ještě?" neudržel se Remus. Dost ho to zajímalo. Emily se totiž o zmijozelském chlapci od prázdnin nezmiňovala, přesto si byl Rem jistý, že příležitost k tomu, se nenápadně vypařit a setkat se s ním určitě měla. A když nad tím tak přemýšlel, párkrát jí viděl, odejít v podvečer samotnou z Nebelvírské věže. Kdo ví, jestli znovu neobnovila svoje dřívější styky s Magnusem.
„Je to těžké. Však víš, překážek je hrozně, všechno jsem ti to vyprávěla," odpověděla neurčitě. „Ale o tom jsem mluvit nechtěla. Skoro bych na to zapomněla, ale naštěstí mi dneska ráno, při pohledu na Petera, jak se plíží z vašeho pokoje, svitlo. V tom dopise bylo varování před Peterem, ale i před Cassey. Bylo tam napsáno, že chce dostat Siriuse. Nemyslíš, že kdyby Siriuse opila tak, že si nic nebude pamatovat a pak by roznesla to, co roznesla ... nebyl by to dokonalý projev toho, před čím nás Mag v dopise varoval?"
