Death Valley

I never thought...

Líbal jsem ji na vnitřní straně stehen, vískala mě ve vlasech a když jsem na ni pohlédl, neviděl jsem nic jiného, než slast a spokojenost. Přes ploché bříško, úžasnou hruď, jsem mohl vidět, jak se ji víčka chvějí a z rudých rtů, vycházelo spokojené sténání.

Věděl jsem, že jsme pro tuto chvíli zapomněli, před čím utíkáme a že nám jde o život. Žila okamžikem, já žil pro ni a její spokojenost.

Vyhýbal jsem se jejímu klínu, který mě lákal a sváděl, ale po dalších minutách, které se rovnaly utrpení, jsem už dál nemohl.
Z úst ji vyšel nepatrný, překvapený sten, který nahradil sten plný spokojenosti. Ochutnával jsem ji, nejprve něžně a opatrně a postupně jsem nechával svou nadrženost vyplouvat na povrch. Vzdychala, vycházela mi vstříc, roztouženě sténala a jakmile bylo slasti, na její tělíčko moc, snažila se mi utéct.
Omotal jsem ji ruku kolem těla a znemožnil ji veškeré pohyby. Jediné co mohla, bylo vycházet vstříc mé tváři svou pánví.

Držela mě ve vlasech, pokaždé když si mě stáhla víc na sebe, ukládal jsem si do paměti, co jsem udělal, abych to mohl zopakovat.
S velkou dávkou váhavosti a beze slov, jsem připojil k práci jazyku i prsty. Hlasitě zasténala a pohlédla ke mně. Vytáhl jsem se nad ni a ona mi zoufale do rtů zašeptala, že teď už ji trápit nesmím.

„Nechci tě trápit, ale musím vědět, že se ti to líbí." „Copak tohle není trápení? Nestačí ti, jak sténám?" „Ne, chci to slyšet. Líbí se ti to?" Broukne na souhlas a něžně mě políbí. „Chci ti to oplatit." „Ještě ne, ještě jsem s tebou neskončil." Hravě si mě prohlíží.
 „Bojím se." „Mě?" „Ne, že jsem se zamilovala." „Zamilovala ses?" „Asi ano." „Asi?" „Zamilovala jsem se. Ty...?" „Jen blázen, nebo zamilovaný, bude riskovat život." „Jsi blázen?" „Do tebe. A ticho, maličká. Jediné, co teď chci slyšet, jsou tvoje steny."

Lapne po dechu, vplete mi prsty do vlasů a k mým uším, doléhají tlumené steny, které se prohloubí, když zapojím prsty.
Začne mi utíkat, marně se snaží a s frustrovaným vydechnutím a zoufalým zasténáním, mi přiloží dlaně na moje, kterými ji svírám.
Kmitám jazykem, kňourá, šeptá moje jméno, prosí o smilování a já si s vychutnáváním jejich reakcí užívám, když mi stiskne hlavu stehny.
Orgasmus, který ji zmítá tělíčkem dozní a ona ke mně vyčerpaně vzhlíží, když se ji položím lokty kolem hlavy.

„Ano." Vzdychne mi do úst, aniž bych něco řekl. „Ano?" „Ano!" Zoufale mě líbá, očima mě prosí... Nechci ji trápit, ale ta odevzdanost, se kterou na mě pohlíží, mi dává nevyslovené právo, dělat si s jejím tělem co chci.

S krocením sebe sama, opakováním si, že ona není jako ostatní, do ní proniknu. Zakňourá, pootevře ústa, ale nevyjde z nich ani tiché zasténání. Víčka má pevně semknutá a až po pár sekundách, spokojeně vydechne. Dlaní mi přejede přes hruď, na rameno, na šijí a do vlasů. Otevře oči a znovu je spokojeně přivře.
„Mám pokračovat?" Broukne na souhlas, otevře oči a něžně se usměje. „Zayne..." „Hm?" Sjedu na lokty, proniknu do ní ještě hlouběji a pokoj vyplní její tlumený výkřik. Prudce se několikrát nadechne, omotá mi ruce kolem krku a šeptá, ať ji políbím.
Okusuju její rtíky, sem tam ji hryznu do brady, nebo se sám nechám kousnout. Pokaždé se tiše zasměje a mně pomaličku dochází, že to co prožívám s ní, je pro mě nové, jedinečné...

Zabalená v peřině, mi leží v náručí. Hlavou mi spočívá na hrudi, na podbřišku mi kreslí obrazce, několikrát mě políbí na hruď a náš zrychlený dech, se pomaličku vrací do normální frekvence.
Jednou rukou ji objímám a hladím po paži. Druhou mám pod hlavou, na rtech mi sedí spokojený úsměv a v hlavě mi jede uplynulá hodina.

Ozvěnou mi zní v uších její steny, křik, šepot mého jména... Přišel jsem si výjimečný, jediný, kterému dala svoje tělo dobrovolně, nenuceně a sama po tom doslova toužila.
Nebral jsem její důvěru, ve mně, lhostejně. Znamenalo to pro mě víc, než si uvědomovala. Když mi došlo, že se na mě dívá, přestal jsem se utápět v myšlenkách a za bradu si ji přitáhl k sobě. Hladově mě políbila a nalehla na mě.

„Když se mnou Bestie nebo Smith skončil, představovala jsem si, jaké by to bylo s někým, koho bych milovala. Komu bych chtěla svoje tělo dát, s kým bych to chtěla dělat dobrovolně... Protože bych dotyčného milovala. Ale nikdy mě nenapadlo, že to může být tak... Krásný... Líbilo se mi to. Byl jsi tak... Tak hodný, něžný, ohleduplný a přitom šíleně nadržený." Zaculí se a pohladí mě po tváři. „Nebylo to takové, jaké jsem si to představovala, bylo to daleko krásnější. Děkuju." Pozvedne jemně obočí, věnuje mi významný pohled a položí mi dlaň na pusu. Umlčí mou snahu promluvit a nechá se hlazením uspat.