Death Valley

I'll not hurt you

„Ty máš hlad!" Smál jsem se, když mi s nevinným výrazem, ukradla z talíře část  masa. „Promiň... Dlouho jsem nic tak dobrýho nejedla a kuchyně v léčebně, taky nic moc." „Nevadí mi to. Skočím dolů, jestli nemají ještě něco, ten telefon totiž stále nefunguje." Protáčel jsem panenky a odcházel na recepci.
Vrátil jsem se zpět, za pár minut s kbelíkem zmrzliny a příslibem, že na večeři, speciálně pro nás dva, udělají další porci masa s hranolky.

Zasekl jsem se ve dveřích a potlačil smích. Ležela na posteli, s mou mikinou pod hlavou a spala. Strčil jsem zmrzlinu na balkón, přece jen tam byla zima a poskakoval po pokoji, hledajíc signál.

„Paul zmizel! Stejně jako Tom... Ranní směna, Louis a Niall, byl zděšení. Prý rozmlátil ošetřovnu. Mě poslal Liam domů." Spustil Harry, sotva mi hovor přijal.
„Řekl jsi, co udělali Hope?"
„Jo... Byl vyděšenej a chtěl vědět, kde jsi. Což chci i já..."
„Nevím, jel jsem, kam mě napadlo." Lžu. Ani jemu nechci říct, kde jsme. Nemám z toho místa dobrej pocit... Najednou...
„Zayne... Jsi v pořádku?"
„Jo, jsme v pohodě. Hope teď usnula... Můžeš zjistit, jestli nás někdo nehledá? Nějaké pátrání po nás... Nic v televizi není?"
„Podívám se... Teď vstávám, potřeboval jsem se vyspat. Znamená to, že Paul i Tom patří k Smithovi?"
„Asi... Tom ji zbil, už jednou. Kdybys viděl její tělo, tak se zhrozíš. Všude modřiny, rány, na krku pruhy od škrcení... Přísahám, že dostanu všechny, co v tom jedou do vězení, a Smithovi zařídím křeslo."

Loučím se s vědomím, že zatím nás nikdo nehledá a vzkazem od Liama, který nechal u Harryho, že se máme okamžitě vrátit. Vrátil bych se. Tenhle útěk, neznámo kam, s sebou nenese nic dobrého, ale vrátit se, znamenalo by to, že mu ji vedu. A ona by si myslela, že ji zrazuji. 

Tiše se osprchuju a váhavě se položím vedle Hope. Pár minut nerušeně oddechuje a pak se vzbudí. Vidím, jak se dívá do stropu a pak se ke mně otočí. Vpíjí se očima do mých, zívne, vytáhne se do sedu a šeptá, kolik je hodin. Odpovím, ona zamyšleně kývne a záplava tmavých vlasů, mi znemožní vidění. Přitiskla se ke mně, byla úplně ledová a hřála si dlaň, pod mým tričkem.

„Jsi úplně ledová." Omotal jsem ji ruku kolem těla a ona se nade mě vytáhla.

„Ta žena, co byla u tebe doma... Kdo to byl?" „Moje přítelkyně." „Ah..." „Bývalá." Zachytil jsem ji za paži, když se pokoušela odtáhnout. „Moje ex... Neklapalo nám to delší dobu..." Vyděšeně se na mě podívala a já litoval, že jsem ji stáhl pod sebe a z boku k ní přilehl. Roztřásla se a čekala, co udělám dál.

„Hope..." „Hm?" „Ty mi pořád nevěříš?" „Věřím." „Tak proč se třeseš? Já bych ti neublížil." Mumlu ji do krku a pak ji po něm přejedu rty. Líbám ty rudé pruhy, které ji Tom způsobil a ona tiše zasténá. Zaklonila hlavu a letmo mi projela prsty vlasy.

Vytáhnu se nad ni a se vší něhou, kterou v sobě mám, ji hladím po tváři. Přivírá oči, natáčí hlavu k mé dlani...
„Co chceš se mnou dělat?" Zašeptala do šera, které v pokoji panovalo. „Všechno, co mi dovolíš." Přiložila mi dlaně na krk a roztřásla se ještě víc. „Bojím se... Toho." „Nemusíš se bát, neudělám nic, co bys mi nedovolila." Čekám, jestli se ke mně přitiskne, když to po pár sekundách udělá, zavřu oči a cítím, jak se mi tělem rozlévá úleva i spokojenost.
Vytáhla se nade mě, aniž bych otevřel oči, tiše se ptám, co se děje. Neodpoví a já si s nefalšovaným překvapením vrývám do paměti, jak jsou její rtíky sladké. Odtáhla se a bylo mi jasné, že hoří. Slabě vypískla, když jsem ji stáhl znovu pod sebe a bez zbytečných slov, ji zoufale políbil. Začala spolupracovat. Hladí mě ve vlasech a já se nemůžu a nechci nabažit.