Together ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ²

•28.Spolu

,,Freeze?" zavolala jsem do ticha umývárny. Za pár hodin jsem se vracela domů a chtěla jsem se rozloučit s Freezem. Mrzelo mě, že jsem ho zanedbávala a chtěla jsem se mu omluvit. Vypadalo to ale, že tady není. Prohledala jsem celou umývárnu a nakonec jsem ho uviděla, jak spokojeně sedí u dveří a pozoruje mě. S úsměvem jsem mu šla naproti a vzala si ho do náruče. Zabořila jsem tvář do jeho měkkého kožíšku a zamumlala: ,,Omlouvám se, že jsem tě tak zanedbávala." Freeze položil svou malou tlapičku na mou klíční kost a olízl mi tvář. Položila jsem ho na zem a sedla si k němu. ,,Budeš tady i příští rok? Za dva měsíce se sem zase vrátím," vysvětlovala jsem už přerostlému mláděti.

,,Hermiono? Měli bychom jít do Velké síně," do umývárny nakoukl značně unavený Harry, ale jakmile nás uviděl, usmál se a došel k nám. ,,Nemůžeš si ho vzít s sebou?" ptal se. Zasmála jsem se a odpověděla: ,,To ne. Rodiče by z lišky nebyli nadšení. A navíc, jeho domov je tady." Harry přikývl a Freezeho pohladil. ,,Jak jsi vlastně přišel na to, že jsem tady?" zeptala jsem se ho zvědavě. ,,Draco mi to řekl. Prý jsi mu o tom říkala a pak už někam spěchal," pokrčil rameny. ,,A ty? Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho opatrně. Povzdechl si. ,,Více méně jsem. Jen je to takové zvláštní. Už prakticky nemám nikoho. Jen Dursleyovi. Nemůžu pořád uvěřit tomu, že je Sirius vážně mrtvý," položila jsem mu ruku na paži. ,,Čekají nás zlé časy. Tohle je teprve začátek," ,,Jo, to jo. Nejdřív Cedric, teď Sirius. Ale já je pomstím. Oba dva," Harry pomalu začínal vidět rudě. ,,Uklidni se. Nebuď jako oni, prosím," znovu si povzdechl. ,,Jdeme?" kývla jsem a políbila Freezeho na čumáček. ,,Za dva měsíce tu budu. Slibuji."

•••

,,Pořád mám nepříjemný pocit, že mě na tom ministerstvu někdo ze smrtijedů zahlédl," Draco se poškrábal na zátylku. Poslední dobou si s tím často dělal starosti a já jsem se mu ani nedivila. ,,Musíš mi psát, ty jsi ve spojení s kouzelnickým světem pořád. A musíš mi taky psát o tom, jak je to doma," nabádala jsem ho. Přikývl a pohladil mě po tváři. ,,Vlastně ani nevím, jak to teď mezi námi je," sklopil oči. ,,Pořád chceš, abychom byli spolu?" zeptala jsem se ho. ,,Samozřejmě," zašeptal. Donutila jsem ho, aby se mi podíval do očí. Pochopil, co chci udělat a vytáhl hůlku stejně jako já. ,,Expecto patronum," vyřkli jsme jednohlasně a naši patroni se objevili ve vzduchu. Nebyla to vydra ani neurčitý patron. Byla to orlice a já věděla, že jsem našla někoho, s kým opravdu můžu být. Naši patroni kolem nás prolétli a Draco vstoupil do vlaku. Ve dveřích se na mě otočil a natáhl ke mně ruku. ,,Spolu?" zeptal se a z jeho očí sršela nejistota a zvědavost. S úsměvem jsem se podívala na bradavický hrad a pak zpět na Draca, který na mě stále hleděl s otazníkem v očích. Přijala jsem jeho ruku a s jistotou mu odpověděla.

,,Spolu."

Ták, tohle je konec Together(:
Já doufám, že se vám příběh líbil alespoň tak, jako se vám líbil SYW. Už mám rozplánované pokračování, takže jakmile vydám první díl, napíšu to sem do nové kapitoly:) pokusím se ho vydat co nejdříve.
A teď ještě otázečka:Chtěli by jste zase bonusovou kapitolu?:D
Měla jsem něco naplánovaného, ale jaksi jsem to nezapasovala do děje, tak že bych bonusovku do zítra napsala?:D týkalo by se to Rictora, protože ten vám tady určitě chyběl, žeee?:DD
Už přestanu žvanit, budu ráda, když mi napíšete váš názor, ať kladný, či záporný, na tenhle příběh a u pokračování ahoooj!❤❤
°Neplecha ukončena°
Thx, ILY❤