•14.Harryho sen

3K 275 10
                                    

,,Myslím, že bychom dnes mohli mít další schůzku," řekl mi tiše Harry u oběda. ,,Dnes? Ale Harry, je středa a zítra-" ,,Zítra je školní den, co je na tom?" zavrčel Ron a napíchl bramboru na vidličku. ,,Nemusíš být tak nepříjemný," odsekla jsem. ,,My totiž nechodíme pozdě spát jako ty a nedáváme si s nikým schůzky!" vyštěkl na mě. ,,Myslela jsem, že se všechno vrátilo do normálu-" ,,Tak to jsi myslela špatně!" Ron vstal, vzal si brašnu a naštvaně vyběhl z Velké síně. ,,U Merlinových vousů, co ho žere?" Draco se za ním překvapeně díval. ,,Ahoj," pozdravila jsem ho s povzdechem a odsunula svou brašnu s učebnicemi, aby si mohl sednout.

,,Ahoj," pozdravil nás oba. ,,Myslím, že by to bylo dobré. Jednou nás chytí a nebylo by špatné dny schůzek střídat," přemítal Harry. S povzdechem jsem mu to nakonec odsouhlasila. ,,A ty? Půjdeš tam dnes?" otočila jsem se na Draca. Trhl sebou. ,,N-no...vlastně...vlastně si musím udělat úkol na jasnovidectví, takže...asi ne...tak...já už musím, mám hodinu," rychle se rozloučil a odešel. Zmateně jsem se podívala na Harryho. ,,Odkdy si dělá úkoly na jasnovidectví?" Harry pokrčil rameny. ,,Od té doby, co Umbridgová vyhodila Trelawneyovou nám Firenze žádný úkol nezadal..." děje se tu něco moc podivného.

•••

Ze včerejší schůzky Brumbálovy armády jsem dvakrát nadšená nebyla. Chyběl mi tam Draco a tak jsem musela cvičit ve dvojici s Ronem, který byl chladný jako kus kovu. Tiše jsem seděla u nebelvírského stolu a rýpala do snídaně. Neměla jsem hlad. Nikdo z mých přátel se tu neukázal. Nikdo z Weasleyů, ani Draco nebo Harry...

Konečně jsem Harryho uviděla. Vypadal unaveně, jako by se měl každou chvíli zhroutit. Rychle jsem vyběhla ze svého místa a běžela podepřít Harryho. ,,Děkuji," zamumlal vděčně, když jsem ho posadila na lavici a podala mu sklenici dýňové šťávy. ,,Harry, co se stalo? Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se jemně a klekla si k němu. Unaveně zavřel oči. ,,Včera...včera v noci...napadl Ronova taťku na ministerstvu....had. Voldemortův had," zamumlal tiše Harry a já si rukama zakryla ústa. ,,Jak to ale víš?"

,,Zdálo se mi o tom. Bylo to tak živé. Hermiono, já-" Harry znovu otevřel oči. ,,Omluvím tě z vyučování a zůstanu s tebou. Promluvíme si o tom, pokud budeš chtít," navrhla jsem. ,,Ale Herm, vždyť zameškáš spoustu hodin-" ,,Ty jsi důležitější, Harry," zarazila jsem ho a zaběhla rychle za profesorkou McGonagallovou. Ta souhlasila s tím, že mě i Harryho omluví z hodin a že se mám s Harrym odpoledne zastavit za profesorem Snapem. S Harrym jsme šli do nebelvírské věže, ve které panovalo nezvyklé ticho a klid. Sedli jsme si do křesel ke krbu. ,,Chceš mi o tom něco říct?" zeptala jsem se jemně. Harry přikývl. ,,Ten had jsem byl já. To já jsem útočil na pana Weasleyho. Ginny se svými bratry se ještě včera dostali do nemocnice u sv. Munga pomocí přenášedla. Ron mě odvedl za McGonagallovou a pak jsme šli k Brumbálovi. A tam," Harry se odmlčel.

,,Tam co?" pobídla jsem ho. ,,Měl jsem chuť všechen ten vztek vykřičet. Pak tam přišel Snape, který se mnou půlku noci trénoval nitrobranu. Brumbál a on mají podezření, že existuje nějaké spojení mezi mnou a Voldemortem," dokončil Harry a zadíval se do ohně. ,,Je ta nitrobrana hodně obtížná?" zeptala jsem se ho tiše. Přikývl. ,,Je. Snape mě nenechal oddechnout si. Viděl i moje soukromé vzpomínky. Zkrátka si hrál s mou myslí," zavrčel Harry. ,,Zvládneš to tady sám?" Znovu přikývl a já opustila nebelvírskou věž...

•••

,,Nemůžeš k němu být trochu ohleduplný?" stála jsem naproti svému profesorovi lektvarů a tvrdohlavě se dívala do jeho tváře. ,,Ohleduplný?" odfrkl si. ,,Ano, ohleduplný!" řekla jsem už malinko naštvaně. ,,Dneska se málem zhroutil! Chceš toho po něm až moc! Nevzpamatoval se z toho snu a ty mu hned lezeš do hlavy!" rozčilovala jsem se. ,,Pozor na jazyk, Hermiono. Kdyby nebylo Draca, takhle by sis dovolovat nemohla. Takže se uklidni. Pořád mám tu moc odebrat tvé koleji body," varoval mě tiše. ,,Nebuď na něj tak tvrdý-" ,,Tvrdý?! Je líný! Stejně jako jeho otec!" ,,Ne! Ty sis na něj zasedl! Už od prvního ročníku!" ,,Kryješ ho, protože je to tvůj kamarád. A teď odejdi, končím tohle téma," odsekl chladně. Povýšeně jsem odkráčela ke dveřím a pak jimi nezapomněla pořádně prásknout.

Jaký máte názor na díl?:3
Budu ráda, když si přečtete můj nový příběh 'Other Slytherin girl' :)
°Neplecha ukončena°
Thx, ILY❤

Together ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ²Where stories live. Discover now