Po dvouměsíčních prázdninách se naše hrdinka vrací do školy čar a kouzel v Bradavicích, kde studuje pátý ročník.
Jak se vyvíjí vztah mezi zmijozelským princem a nejchytřejší dívkou z ročníku?
Jaké nástrahy si na ní a na její přátele přichystal osud...
Spokojeně jsem vydechla a přejela si po rankách na hřbetu ruky. Dnes nám skončil poslední trest. Rychle jsem vstala ze židle a vyběhla z učebny. Periferně jsem zahlédla blonďaté vlasy, které měl jen on. Rychle jsem se vydala nejkratší cestou do nebelvírské místnosti a modlila se, aby za mnou nešel. Zpanikařila jsem, když jsem slyšela kroky za sebou a letmo se ohlédla. Byl to on a šel v mých stopách. ,,Hermiono, počkej!" volal na mě, ale já ho ignorovala. Proplétala jsem se mezi hloučky studentů, kteří šli opožděně z večeře a snažila se Draca setřást. ,,Mio, prosím, vyslechni mě!"
,,Nechci s tebou mluvit!" zakřičela jsem. Bylo mi jedno, kam to běžím. Chtěla jsem, aby odešel. ,,Prosím!" ,,Ne!" křikla jsem zpátky a pohlédla na dveře přede mnou. Umývárna Ufňukané Uršuly. Rychle jsem se otočila-kráčel ke mně Draco a já už nemohla utéct. Byla jsem v pasti. Zaběhla jsem do umývárny a z hábitu vytáhla hůlku. Nedává mi jinou možnost. Překvapeně mě sledoval a o další pohyb se zatím nepokoušel. ,,Odejdi," sykla jsem. Ani se nehnul. ,,Odejdi!" řekla jsem hlasitěji. ,,Ne," odpověděl mi klidně. ,,Odejdu až mě vyslechneš. Není to tak, jak to vypadá-" ,,A jak to teda je!" vykřikla jsem a už zase mi po tvářích tekly slzy, ,,Chceš mi říct, že celou dobu jsi spolupravoval s Umbridgovou a nás jsi jen využíval?! Že to pouto mezi námi ti bylo ukradené?! Já myslela, že ses změnil, Malfoyi..a ty jsi pořád ten hnusný zmijozelský idiot!"
Přes tvář mu přelétl bolestný stín. ,,Odejdi," řekla jsem potřetí a namířila na něj hůlkou. Pořád stál na místě a sledoval mě. Mávla jsem hůlkou a on se rychle skrčil. Kouzlo ho minulo a narazilo do stěny za ním. Objevila se na ní trhlina. Zalapal po dechu a už také vytáhl hůlku. ,,Nechci ti ublížit, Hermiono. Ale ty mě nutíš, abych se bránil," vyslala jsem na něj další kouzlo. Odrazil ho. ,,Mdloby na tebe!" vykřikla jsem. ,,Protego!" kouzlo mě kousek odhodilo. ,,Petrificus totalus!" Draco znehybněl a dopadl na podlahu. Přešla jsem k němu. ,,Promiň, ale měl jsi odejít," opustila jsem umývárnu a nechala Draca Dracem.
Od té doby se mi vyhýbal, když měl ale příležitost, věnoval mi smutný pohled. Ignorovali jsme se. Ale i to jednou muselo skončit...
•••
V učebně bylo hrobové ticho a bylo slyšet jen brky škrábající na pergamen. Psali jsme NKÚ, když v tom jsem uslyšela rány. Podívala jsem se za sebe a věnovala nechápavý pohled Harrymu a Ronovi. Umbridgová naštvaně kráčela uličkou mezi námi-až ke dveřím, ze kterých vyšla. Všichni jsme jí sledovali a najednou se ozval křik. Dvojčata Weasleyovi vletěli na svých košťatech do učebny. Všechny pergameny slétly ze stolů a nad námi se ozvalo praskání. Nad našimi hlavami panoval ohňostroj a Umbridgová ječela jako smyslů zbavená. Fred s Georgem z toho měli jen srandu. ,,Můžeš Georgi!" křikl Fred. Umbridgová vyjekla, protože jí až do Vstupní síně začal pronásledovat veliký drak. Uslyšela jsem ránu a vyběhla s ostatními ven. Všechna nařízení spadla na zem a roztříštila se.
Venku bylo plno studentů, kteří nadšeně křičeli. Na obloze se objevilo velké W, kolem kterého poletovali Fred a George.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Jo, to jsou mí bráchové," usmál se spokojeně Ron a s ostatními nadšeně tleskal. Otočila jsem se a spatřila Harryho, jak si sedá na zem a drží se za jizvu. Úsměv mi z tváře ihned spadl a rychle jsem si k němu klekla. ,,Harry! Harry, co se děje?" zeptala jsem se vyděšeně.
,,Sirius."
Tak nakonec jsem díl stihla sepsat^^ A protože se blížíme k mé oblíbené scéně, nemohla jsem včera odolat a napsala jsem, ehm, šest dalších kapitol xD °Neplecha ukončena° Thx, ILY❤
