Hra zázračnou rychlostí ztrácela šarm a obracela se v prospěch jednoho týmu. Trenérova týmu. Mohly jsme udělat prakticky cokoliv, ale vždy nás zastavil. Ten kluk je monstrum, někdo úplně mimo mou ligu. Nakonec je to rozdíl sedmnácti bodů. Zrychleně dýchám, jsem strašně unavená "Dobrá hra, pojďte ke mě" zavolá nás Ryuu. Skoro se nemohu hýbat, jsem strašně unavená.
,,Noriko-chan, máš dobrou formu, ale tvá rychlost a výdrž zaostává. Ode dneška musíš běhat nejméně dva kilometry. Mei-chan, vydržíš dlouho, skáčeš dobře a máš ucházející bloky, ale tvůj dribling je hrozný. Snadno ti někdo vezme míč. Aiko-chan, jsi nadprůměrný hráč. Rychlá, schopná a flexibilní. Ale jsi totální nemehlo," To sice bolí, ale musím souhlasit. Vždy, když se o něco pokusím, něco se stane. Je to smutné. Vím to o sobě, ale tohle to jen a jen potvrzuje. Určitě se zlepším.
,Sumi-chan, s tebou budu probírat základy. Katsu, dám ti pro ně tréninkové plány a ty na ně dohlédneš. U tebe se zaměříme na to, co vždycky,"Zajímalo by mě, co budeme dělat. Ale doufám, že nic moc složitého, jsem docela unavená.
,,Fajn, takže nejdřív si dejte pět koleček kolem celé tělocvičny," To to krásně začíná. Raději moc neremcám a vydám se zaběhnout si svých pět koleček. Normálně by mi to nedělalo problém, ale když jsem vyšťavená ze zápasu. Hlavně, tohle místo je obrovské. Ryuu na nás zakřičí něco o pomalosti. Mám sto chutí, na něj křiknout, ať si to jde zkusit!
,,Mei, budeš pět minut driblovat přes celé hřiště tam a zpátky. Noriko, musíš pořád běhat a Aiko, máš posilování na celé tělo. Vedle tělocvičny je malá posilovna, jdi tam a udělej si dvakrát všechny stroje, co tam jsou," Zadá mi Katsu další úkol. Něco zamelu a vydám se směrem k posilovně. Jakoby nestačilo, že již tak jsem vyřízená. Cítím každičký sval, na svém maličkém, vyvinutém těle. Zvednu se vůbec zítra? Asi ne.
Posilovna, je stejně jako všechny budovy tohohle komplexu moderně zařízená. A plná strojů. Trenér mě snad chce zabít. Ne, tak zlí. Nebo ano? Fajn. Asi začnu támhle na té posilovací lavici. Sedy lehy by byli ideální, ale nejdříve si odložím věci. Třeba támhle! Rozejdu se k lavičce. Odložím si ručník a pití, poté se dám svěm ten nástroj zkázy a teroru. A jak bývá v mém životě zvykem, do někoho narazím.
Nademnou se s úchylným výrazem ve tváři sklání černovlasá dívka "Tak velké..." u pusy se jí objeví slina. Vypadá, jakoby mě chtěla celou osahat. Na sucho polknu, je děsivá. Kruhy pod zelenýma očima tomu moc nepomáhají. Nějak se vyhrabu na nohy. Dívka utře slinu a nasadí normální výraz "Kdo jsi ?" vypadne z ní nakonec. Přeběhne mi mráz po zádech "Aiko...a ty jsi?" Musím říct, že se mi při mluvě s osobou ještě nikdy netřásl hlas "To je dost filozofická otázka..." Náhle jí zapípá telefon "Musím, Bye Bye čivavo-chan" rozloučí se a odejde. Z tohohle setkání se budu dlouho vzpamatovávat.
Nevím, jak dlouho ještě zvládnu cvičit na těchto otravných strojích. Jsem unavená, docela nevrlá po setkání s tou úchylnou holkou a vůbec mě to nebaví. Sednu si vedle své flašky na pití. Nikdy by mě nanapadlo, že je až takhle zajímavá. Únavou a stresem přepadnu na zem "Hej, Bakaiko, je konec" Baka- zase ta hloupá předpona. Ano, hloupá. Proč mi to musí pořád připomínat.
"Katsu-san, proč mě nenávidíš?" To je otázka, na kterou se chci dlouho zeptat. Může za to má nízká inteligence? Ne všichni mohou být geniové "Baka, nefandi si tolik," poplácá mě pohlavě. Tak to se mnou asi nebude tak hrozné, ne? Tohle mi trochu rozjasní den. Pořád je tu však ten fakt, že mě může jenom využívat ,,Měla by sis pohnout. Ryuu nás chce pozvat na něco dobrýho," Dodá a zmizí k šatnám.
Musím se taky převléci a hlavně umýt. Zapluji tedy do sprch. Doufám, že tu Ryuu nemá nějakou tajnou kameru, nebo tak něco. V rychlosti se umyju a nasoukám se do školní uniformy. POté vyběhnu ven za ostatními.
Sednu si na jediné volné místo. Mei začne debatovat s Noriko o spravedlnosti a Kawaii věcech, netuším, jak se jim povedlo tohle téma propojit v jedno. Cesta ubíhá celkem v klidu. Připadá mi to trochu jako věčnost, poslouchat spojení "Kawaii spravedlnost" a to, jak se Ryuu baví se Sumi o jejím modelingu. Jak tak poslouchám, jsme docela veselá parta. Zatím.
Z auta vylezu skoro jako poslední a vydám se spolu s ostatními do restaurace. Abych se přiznala, každý pohyb mě bolí. Ve vzduchu se mísí různé vůně jídel. Je tu docela šero. Na zemi u Katsu se válí asi patnáctiletý kluk.
Zasednu k nejbližšímu stolu. Přičemž mi zakručí v žaludku, díky bohu potichu. Nejraději bych usnula a nebo tak něco. Naproti mě se uvelebí Katsu a vedle mě skočí Sumi. Na tu se pro změnu namáčkne Ryuu a oba mě tak přimáčknou na sklo. Kluk Se štěněčím ksichtem, který byl ještě před chvíli v medvědím obětí, vytáhne bloček a začne si zapisovat to, co si ostatní objednávají.
Ahoj!
Tak co, jak se máte? Já nic moc :/ Ale ne, kecam. Tady je po miliardě let další díl. Omlouvám se ze nepravidelné vycházení dílů, ale prostě nemám čas. V mediích máte obrázek úchylné holky z posilovny. Děkuji všem za podporu v podobě komentářu, votes a sledování :3 moc to pro mě znamená :3
أنت تقرأ
Baka (Kuroko no Basket FF) POZASTAVENO
قصص الهواةMiluje basket. Bohužel, její škola má pouze chlapecký tým a na ten dívčí není dost členů. Jeden by řekl, tak si zahraj s přáteli. Ale co má dělat, když přátele nemá? To se však má brzy změnit a stejně tak s tím celý život Natarashi Aiko - Obrátí se...
